úterý 13. dubna 2021 Aleš

Tuberkulózy rekordně ubylo, může však jít o ticho před bouří, říkají lékaři. Jak je na tom Vysočina?

V České republice se snížil počet pacientů, kteří trpí tuberkulózou (TBC). Počet nemocných se vůbec poprvé v historii dostal pod 400 případů za rok. Lékaři ale varují před předčasným optimismem, pokles může mít na svědomí to, že se nemocní kvůli koronaviru loni vyhýbali nemocnicím obloukem, a případy tak „doběhnou“ později.

Na 24. března připadá Světový den boje proti tuberkulóze, a právě u této příležitosti plicní lékaři každoročně zveřejňují aktuální čísla. Letos uplyne přesně 139 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc zvanou tuberkulóza.

Tuberkulóza na Vysočině

Ve zveřejněných číslech se objevuje statistika i za náš kraj. Na Vysočině lehce vzrostl počet lidí tuberkulózou, a to z 11 na loňských 14. Vysočina je jedním ze třech krajů, které zaznamenaly zvýšení – v ostatních krajích, stejně jako v celé republice, došlo k poklesu počtu pacientů s tuberkulózou – situaci zřejmě ovlivnil covid-19. Celková čísla poprvé v historii ukázala méně než 4 případy na 100 tisíc obyvatel. Dalšími kraji, kde došlo k nárůstu, jsou Jihočeský kraj a Olomoucký kraj – zde však minimálně – o jednoho člověka.

Tuberkulóza
Též TBC, dříve souchotiny či úbytě (oubytě), je infekční onemocnění způsobené bakteriemi.  Nemoc napadá nejen člověka, ale i zvířata.Tuberkulóza většinou napadá plíce, ale může postihnout i jiné části těla. Šíří se vzduchem, když osoba s aktivní formou tuberkulózy kašle, kýchá nebo jiným způsobem rozšiřuje své sliny vzduchem. 

Většina infekcí je asymptomatická, latentní; zhruba jedno z deseti onemocnění přejde v aktivní tuberkulózu, která, když se neléčí, způsobuje úmrtí ve více než 50 % případů. Tuberkulózou se zabývá medicínský obor ftizeologie. 

Nejtypičtějším příznakem je chronický kašel s krvavým sputem – vykašlávání nebo chrlení krve (hemoptoe nebo také hemoptýza), horečka, noční pocení a ztráta tělesné hmotnosti.

Vzestup nemocných s tuberkulózou není pro Vysočinu úplně standardní, protože předloni došlo k meziročnímu velkému snížení. Z celkových 20 případů tuberkulózy v roce 2018 na 11 pacientů v roce 2019. Vyplývá to z předběžných statistik národního registru TBC za rok 2020, které lékaři tradičně zveřejňují v rámci Světového dne tuberkulózy.

Místo covidu zjistili TBC

„Kvůli současné situaci k nám nechodí ani rizikoví pacienti. Pak se setkáme s takovým případem, kdy k nám přišel Litevec s podezřením na koronavirus, a my místo toho objevili tuberkulózu ve velmi pokročilém stadiu. Na ni, bohužel, později i zemřel. Myslíme si, že se v dalších letech budeme setkávat s více případy pokročilých tuberkulóz,“ říká Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Podle lékařky virus komplikuje péči o nemocné tuberkulózou i jinak – ten, kdo má podezření na tuberkulózu, musí zůstat oddělený od ostatních tuberkulózních pacientů do doby, než se u něj prokáže, že je covid negativní. „Vytváříme tak izolace v izolaci. Souběh covidu a tuberkulózy by mohl skončit špatně. Proto máme rozdělené i týmy sester,“ vysvětluje Martina Vašáková.

Lidé se bojí chodit do nemocnice 

Podle předběžných dat národního registru TBC loni onemocnělo 361 lidí, v roce 2019 jich bylo 464. „Tuberkulózu se díky pečlivé práci plicních lékařů daří držet pod kontrolou, ale u této nemoci platí, že byla před covidem a bude i po něm,“ říká Milan Sova, předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO). A stejně jako ostatní odborníci, ani on předčasně nejásá nad nízkými čísly. „Vidíme to u všech dalších chorob – lidé se nenechají vyšetřovat, bojí se nákazy v nemocnicích. Jejich nemoci pak pokročí natolik, že se v té nemocnici nakonec stejně potkáme, jen v mnohem hůře řešitelných stadiích,“ dodává.

Na pokles počtu případů má podle Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, vliv mix faktorů. Například omezení cestování a návštěv v rodinách, v nichž se tuberkulóza často přenáší. „Meziročně klesl počet nemocných cizinců o více než 20 případů na 115, nejčastěji to byli Ukrajinci, Vietnamci a překvapivě Indové – těch bylo loni 16, převážně v Praze a na jižní Moravě,“ komentuje Jiří Wallenfels.

Problematičtí kuchaři z Indie 

Počet Indů v ČR v posledních letech obecně roste, ale výskyt tuberkulózy u nich „vystřelil“ až loni. Dva roky předtím naopak klesl na 4 a 2 případy. Podle pneumologů se pacienti z Indie, často zaměstnaní jako kuchaři v restauracích, na „tuberkulózních“ odděleních vyskytují pravidelně. Zatím nikdy se však na pomyslném žebříčku počtu nemocných cizinců nedostali mezi první tři národnosti, přední místa obvykle patří kromě Ukrajinců a Vietnamců, Slovákům, Rumunům či Mongolcům.

Pokles TBC byl podle MUDr. Wallenfelse celosvětový, vliv na něj měla, jako u řady jiných respiračních infekčních nemocí, protiepidemická koronarovirová opatření či omezený vstup agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do ČR za prací. Ti bývají kvůli nedostatečným zdravotním kontrolám při příjezdu do republiky relativně častým zdrojem nákazy. Čísla do jisté míry deformuje zahlcenost hygien a lékařů, kteří mají případy tuberkulózy do registru hlásit. „Evidence nemocných do národního registru TBC je v některých krajích opožděná. Nicméně lze s jistotou čekat, že počet případů tuberkulózy na 100 tisíc obyvatel za rok poprvé klesne pod 4 případy,“ říká Wallenfels.

Nemoc trápí častěji muže

Mezi 361 nahlášenými případy převažují muži nad ženami v poměru asi 2,2 : 1, průměrný věk nemocných je 51 let, dva případy tuberkulózy našli lékaři u dětí do 15 let. Loni na tuberkulózu zemřelo 19 lidí.

Koronavirová pandemie zbrzdila v oblasti kontroly tuberkulózy řadu rozjednaných projektů. Plicní lékaři chtěli například otevřít diskuzi na téma délky hospitalizace a izolace lidí s tuberkulózou. A projednat, zda by pro zdravotní systém nebylo výhodnější některé pacienty nechat doma za dodržení protiepidemických opatření a pravidelných kontrol. Covid-19 zastavil také vyjednávání pneumologů s Ministerstvem zdravotnictví o vzniku registru latentní tuberkulózy. „Registr měl zmapovat všechny rizikové pacienty, kterých se nebezpečí vzplanutí tuberkulózy v souvislosti s jinou léčbou mohlo týkat. Nyní jsou ale všichni zahlceni pandemií a na nic jiného nezbývá čas,“ dodává Martina Vašáková.

Ohodnoť článek

Tisková zpráva | Foto Denisa Albaniová

Štítky tuberkulóza, TBC, statistika, plíce, Vysočina, zdraví

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.