Dnes, 07:20
Také v zimě je v zoologických zahradách k vidění řada zajímavého. Jak informovala Simona Kubičková z marketingového oddělení Zoo Jihlava, některé druhy zvířat chlad vítají, jiné se s ním vyrovnávají úsporou energie, změnou chování nebo pobytem v teplejších částech expozic.
„V Zoo Jihlava můžeme v zimě pozorovat celou škálu fascinujících adaptací,“ poznamenala Simona Kubičková.
Třeba ve svém živlu je teď irbis, pro kterého není zima výzvou, ale přirozeným prostředím. Tento horský predátor pochází z oblastí, kde jsou mrazy, sníh a silný vítr běžnou součástí života. „Hustá, dlouhá srst funguje jako dokonalá izolace a široké tlapy rozkládají váhu těla tak, aby se zvíře nebořilo do sněhu. Typickým znakem irbise je jeho dlouhý huňatý ocas – v zimě slouží jako „šála“, do které si zvíře při odpočinku schovává čenich, a chrání si tak dýchací cesty před mrazem,“ vysvětluje Kubičková s tím, že v chladných dnech bývá irbis často aktivnější než v létě.
Pokud mají žirafy správné podmínky, tak i ony si se zimou dobře poradí. „Jejich tělo má velký povrch, což znamená větší tepelné ztráty. Proto v zimním období tráví více času ve vnitřních, temperovaných prostorách. Krmná dávka zůstává pečlivě vyvážená tak, aby poskytovala dostatek energie, ale zároveň nezatěžovala trávení. Pokud počasí dovolí, žirafy mohou vyjít i ven – krátký pobyt na čerstvém vzduchu jim prospívá, ale vždy mají možnost se vrátit do tepla,“ popsala Kubičková.
A zdůraznila, že žirafám by mohl ublížit led ve výběhu. Takový pád na ledu by pro ně mohl mít fatální následky.
Zima ani trochu neubližuje ani plameňákům, kteří jsou podle Kubičkové mistry tepelné úspory. „Jejich slavné stání na jedné noze není póza pro fotografy, ale chytrý způsob, jak minimalizovat únik tepla. Druhou nohu mají schovanou v peří, kde zůstává v teple. V zimě tráví plameňáci více času v krytých, vytápěných částech expozice, kde mají stabilní podmínky.“ Třeba na rozdíl od irbisů jsou plameňáci v zimě klidnější, s pohybem šetří, protože si svou energii šetří pro udržení tělesné teploty. Jejich peří funguje jako izolace, která chrání tělo i před chladným vzduchem.
Dalším obyvatelem jihlavské zoo je medvěd malajský, který na rozdíl od evropských medvědů nezimuje. „Pochází z oblastí, kde se roční období téměř nemění, a zimní spánek pro něj nemá žádný smysl. Ale u nás se musí vyrovnat s chladnými měsíci. Neupadá do zimního spánku, ale jeho tempo se v zimě výrazně zpomaluje. Zajímavé je, že ani sníh pro něj nemusí být překážkou,“ říká Kubičková.
Medvěd malajský krátký pobyt ve venkovním výběhu zvládá bez problémů, a když mu chlad přestane vyhovovat, jednoduše se vrátí do tepla své ubikace.
Ve svém živlu během zimy je panda červená, protože ona chladno zvládá lépe než horko, to ji podle Kubičkové zpomaluje. „Hustá srst, chlupaté tlapky a dlouhý huňatý ocas jí umožňují bez problémů zvládat pohyb po sněhu i v mrazivém počasí. Návštěvníci ji tak mohou vidět při šplhání, hledání potravy nebo zvídavém průzkumu výběhu – zima je zkrátka její sezóna,“ poznamenala Simona Kubičková.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám