Policisté na integrovaném operačním středisku Vysočiny se v roce 2019 nezastavili. V informačních systémech za loňský rok založili celkem 34 183 akcí, které vyžadovaly na konkrétní místo události vyslání policejních hlídek. V průměru na jeden měsíc tak připadalo celkem 2 848 založených akcí. V průměru na jeden den se pak jednalo o 94 akcí.
Nejvíc vytížení byli v červenci, kdy se průměrný počet akcí za operační den, tedy na čtyřiadvacet hodin, vyšplhal na více než 106 akcí.
„Průměrný dojezdový čas první hlídky na místo události loni činil necelých osm minut – přesně to bylo 7 minut 40 sekund. Nejkratšího dojezdového času na místo události jsme loni dosáhli v měsíci prosinci, a to 4 minuty 19 sekund,“ vyčíslila Dana Čírtková, mluvčí policistů.
Integrovaná operační střediska jsou pracoviště, která v nepřetržitém provozu zabezpečují plnění bezodkladných policejních úkolů v mimořádných situacích. Hlavním úkolem operačního střediska je především koordinovat a organizovat v rámci své teritoriální působnosti nasazování policejních sil a prostředků.
„V případě, že nasazení sil a prostředků při plnění úkolů Policie České republiky přesahuje hranice kraje nebo více krajů, probíhá spolupráce mezi sousedními krajskými integrovanými operačními středisky, případně je vyžádána součinnost s operačním střediskem Policejního prezídia České republiky,“ dodává mluvčí policistů na Vysočině.
Hlavním úkolem operačního střediska je koordinovat a organizovat v rámci své teritoriální působnosti nasazování policejních sil a prostředků. Střediska se podílejí také na zajištění součinnosti s ostatními orgány a organizacemi, zvláště v rámci integrovaného záchranného systému.
„Pro úplnost je potřeba uvést, že systém operačního řízení v Policii České republiky tvoří v současné době čtrnáct integrovaných operačních středisek krajských policejních ředitelství, operační střediska útvarů s celorepublikovou působností a operační středisko Policejního prezidia České republiky,“ pokračuje Dana Čírtková.
Krajské operační středisko na Vysočině také zajišťuje nepřetržitou obsluhu linky tísňového volání 158. V loňském roce policisté v našem kraji přijali na lince 158 celkem 46 806 hovorů, kdy průměrný počet na jeden měsíc činil 3 905 hovorů a průměrný počet na jeden operační den činil 128 hovorů. Průměrná délka hovoru na lince 158 činila 1 minutu 47 sekund. „Nejvyšší počet hovorů na linku 158 jsme přijali loni v červenci, a to 4 591 hovorů,“ vzpomíná Dana Čírtková.
Operační důstojníci mají díky moderním technologiím a mapovým podkladům po celou dobu služby neustále k dispozici aktuální informace o pohybu hlídek po celém kraji. V případě potřeby mohou díky uvedeným technologiím požádat o pomoc policejní hlídky ze sousedních krajů. Čírtková zmiňuje třeba pronásledování pachatelů, kteří například ujíždějí z místa činu. Tyto hlídky pak při policejním zákroku koordinují.
„Příkladem může být nedávný případ, kdy policisté ve Středočeském kraji přijali 28. prosince krátce před jednadvacátou hodinou na lince tísňového volání 158 oznámení od řidiče, že se po dálnici D1 ve směru jízdy na Brno pohybuje na 50. kilometru osobní vozidlo Honda Civic, jehož řidič se chová velice nebezpečně – kličkuje po dálnici, zpomaluje a zrychluje, používá světla do mlhy, i když v místě žádná mlha není. Policisté získali od oznamovatele bližší popis vozidla a jeho aktuální polohu a tyto informace předali kolegům z integrovaného operačního střediska Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina, neboť vozidlo stále pokračovalo v jízdě ve směru na Brno,“ jmenuje policejní mluvčí jeden z nedávných případů.
Pondělí, 30. prosince 2019, 13:42
Policisté ve Středočeském kraji přijali v sobotu 28. prosince krátce před jednadvacátou hodinou na lince tísňového volání 158 oznámení od řidiče, že se po dálnici D1 ve směru jízdy na Brno pohybuje na 50. kilometru osobní vozidlo Honda Civic, jehož...
Samostatným pracovištěm integrovaného operačního střediska je pult dopravy, kde se sbíhají všechny aktuální informace o dopravních událostech a dopravních nehodách na devadesátikilometrovém úseku dálnice D1 a na všech ostatních komunikacích na území celého Kraje Vysočina. „Toto pracoviště je z hlediska počtu událostí nejvíce exponované v době různých sněhových či větrných kalamit, které výrazně ovlivňují sjízdnost nebo průjezdnost silnic. Policisté, kteří slouží na tomto pultu, všechny aktuální dopravní informace vkládají do systému CDI2, což je informační systém centra dopravních informací, který pak využívají především řidiči pomocí různých aplikací například v mobilních telefonech, navigacích nebo tabletech,“ vysvětluje Čírtková.
Integrované operační středisko v podmínkách policie v Kraji Vysočina funguje od ledna roku 2007. V roce 2014 prošlo zásadní modernizací, v jejímž rámci bylo pracoviště vybaveno novou moderní technologií, která výrazně zkvalitnila podmínky pro výkon služby operačních důstojníků, a také zlepšila systém komunikace a koordinace mezi ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Nová modernizovaná podoba operačních prostorů přinesla pro činnost službu konajících policistů celou řadu důležitých změn. V místnosti operačního sálu se zvýšil počet pracovišť z původních osmi na současných dvanáct. Do volného prostoru bývalého chodbového traktu byla navíc umístěna dvě atypická pracoviště, což umožňuje v případě potřeby operačního řízení nasadit do služby vyšší počet policistů.
„V praxí se ukazuje, že potřeba vyššího počtu pracovišť vzniká například v případech řízení rozsáhlejšího bezpečnostního opatření nebo při řešení nějaké mimořádné události, která může souviset se sněhovými nebo větrnými kalamitami a podobnými krizovými situacemi,“ uvedl Dušan Vybíral, vedoucí operačního odboru Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina. V takových situacích je potřeba počítat s mnohem častější frekvencí volání od občanů na linku tísňového volání 158 a s tím související vyšší potřebou vysílání a koordinace policejních hlídek.
V současné době je na našem integrovaném policejním operačním středisku zařazeno celkem 38 policistů. Služba na integrovaném operačním středisku patří mezi nejnáročnější služby v rámci celé policie. „Policisté, kteří zde slouží na různých pozicích, patří mezi velice zkušené kolegy. Oni musí dokázat i s minimem prvotních informací, které získají od oznamovatele, rychle, efektivně a především odpovědně rozhodnout o správném postupu,“ doplňuje Dušan Vybíral.
V kontaktu s oznamovateli musí být službu konající policista vždy empatický, neboť člověk, který se obrací s voláním na linku 158, prožívá často velkou psychickou zátěž, může být v ohrožení života, ve špatném zdravotním stavu, v šoku po dopravní nehodě nebo v krizi.
„Občas se také bohužel stává, zejména v nočních hodinách, že na linku 158 telefonují podnapilé osoby, které policisty bezdůvodně vulgárně urážejí a zbytečně blokují tísňovou linku. Pokud se jedná o opakovaná zlomyslná volání, volajícího čeká za zneužití tísňové linky přísný postih v závislosti na stanovení právní kvalifikace takového jednání,“ připojuje další zkušenost Čírtková.
Policisté ještě upozorňují, že každé volání na tísňovou linku 158 se pomocí moderních technologií nahrává, takže každé zlomyslné nebo bezdůvodné volání lze snadno dohledat a následně použít jako důkaz v případě prokazování zneužití tísňové linky. Zneužití linky tísňového volání může mít vážné následky. „V době, kdy složky vyjíždějí na smyšlené volání, může jejich okamžitou pomoc potřebovat někdo jiný na jiném místě. Osoba, která zneužije linku tísňového volání, porušuje zákon o elektronických komunikacích v rovině přestupkového jednání, za což lze uložit pokutu ve výši 200 tisíc korun,“ varuje Dana Čírtková.
Foto Policie ČR
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
