Jako vážnou hrozbu začala Nemocnice Jihlava vnímat nový typ koronaviru loni po rozšíření nákazy v severní Itálii. Následně začala postupovat podle pandemického plánu zpracovaného v roce 2012. Ukázal se jako funkční, řekl ředitel nemocnice Lukáš Velev. Nemocnice podle něho byla dobře připravená, ale teprve provozní zátěž vytvářela nové problémy, na které se připravit nešlo.
Ředitel Velev ocenil velké nasazení zdravotníků nemocnice, které nepolevilo ani po úmrtí devětatřicetileté zdravotní sestry, která s covidem-19 zemřela na začátku listopadu loňského roku.
Středa, 25. listopadu 2020, 13:38
25. listopadu, což je právě dnes, slaví svůj svátek všechny Kateřiny. A možná proto dnes symbolicky byla spuštěna sbírka pro devětatřicetiletou sestřičku z jihlavské nemocnice Kateřinu Šestákovou, která 10. listopadu prohrála svůj boj s onemocněním...
„Ze začátku jsme si mysleli, že je to věc (nový typ koronaviru), která se nás netýká, protože málo co je tak daleko od Jihlavy jako Wu-chan," řekl Lukáš Velev.
O optimismus, kterému mohlo nahrávat relativně klidné jarní období, kdy se nemocnice nesetkávala s větším náporem nemocných, Velev přišel s rozšířením viru po celé Evropě a USA. „Když se podívám do velkých amerických měst a severní Itálie, doteď nedokážu říct, jestli jsme viděli tak masivní účinek viru, nebo jsme viděli spíš kolaps poddimenzovaných zdravotnických systémů," řekl Velev.
Reakci vlády zjara a tvrdá opatření, která proti covidu-19 zavedla, ocenil. „Pak ale přišla doba politického marketingu, kdy jsme říkali, že jsme best in covid, všechno je v pohodě. A tam se, myslím si, stala velká chyba," řekl Velev.
Podle jeho názoru situaci zhoršila přítomnost dětí ve školách kvůli tomu, že mohou být bezpříznakovými nosiči viru. „Nemůžu říct, že bych vítal, že děti nejsou ve škole, ale jakmile se vrátí, virus se zase začne množit," uvedl.
Dobře připravená podle něho v nemocnici byla organizace péče o pacienty, včetně rozdělení na infekční a neinfekční zóny. Problematické se ale ukázaly technické součástky rozvodu kyslíku. Nebyly dimenzované na až 130 pacientů, kteří kyslík na začátku listopadu loňského roku v jihlavské nemocnici potřebovali. Pacienti v nejtěžších stavech potřebovali vysoké průtoky kyslíku, až 40 litrů za minutu.
„Kapacitně to rozvody zvládly, ale nezvládla to součástka, o které jsem do té doby ani nevěděl, a to je odpařovač kyslíku," řekl Velev. Kyslík nemocnice skladuje v kapalném stavu ve velkých nádržích, odtud se musí odpařovat, regenerovat a tlačit potrubím k pacientům. „Narychlo jsme museli koupit druhý odpařovač a přemluvit firmu, aby v horizontu dnů namontovala. Stihli jme to na hraně nože tak, aby nedošlo k výpadkům," řekl Velev. V letech bez covidu-19 podle něho nemocnice potřebovala v době respiračních infekcí kyslík nanejvýš pro 30 lidí.
Už v březnu loňského roku jihlavská nemocnice vyhlásila veřejnou sbírku na nákup nových plicních ventilací. „Přiznám si malou zásluhu. První, co mě napadlo, když jsem viděl, co se děje, že dojdou plicní ventilace," řekl Velev. Díky nouzovému stavu a dárcům mohla nemocnice rychle nakoupit čtyři a následně i pátý plicní ventilátor. „Poděkovat musíme všem, kteří se na to složili, protože větší část nákladů jsme pokryli z veřejné sbírky," řekl Velev.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
