Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je považován za nejvýznamnější stavbu ve stylu barokní gotiky v ČR. Kostel vysvěcený koncem září 1722 byl před třiceti lety zařazen do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Koncepčně i detailně propracovaný projekt, jehož základem je kompozice pěticípé hvězdy, je plný odkazů na církevní symboliku spojenou s legendou o umučení svatého Jana Nepomuckého.
Mezi nejčastější atributy svatého Jana Nepomuckého patří kvůli zmiňované legendě pět hvězd a jazyk jako symbol neprozrazeného zpovědního tajemství. Těchto motivů je svatostánek plný. Půdorys chrámu má tvar pěticípé hvězdy. Pětka, která se v konstrukci mnohokrát opakuje, navíc symbolizuje pět ran Kristových, ale také pět písmen v latinském "tacui" (mlčel jsem). Toto Santiniho dílo se zcela vymyká dobovým uměleckým normám a dlouho se setkávalo s nepochopením. Ještě v roce 1886 se architekt Friedrich Radnitzký o kostele vyjádřil jako o "zjevu výtvarně záhadném".
Tak jako i na jiných svých stavbách, použil i zde Santini k budování prostoru světla. Vycházel přitom z barokní interpretace světla jako symbolu boží přítomnosti. Někdy se proto hovoří o "sakrálním světle". Další výraznou symbolikou jsou hvězdy, které se nesčetněkrát objevují na exteriéru i v interiéru celého poutního areálu. Kromě osmicípých hvězd najdeme v kostele i hvězdy šesticípé - svatojánské a deseti a dvanácticípé - mariánské.
Kolem kostela byl vybudován na půdoryse složeném z deseti úseků kružnic prstenec ambitů, který je rozčleněn pěti pětiúhelnými kaplemi a pěti branami. Střechy kaplí původně vrcholily pěti pylony, které opět poukazovaly na význam světla a symbolizovaly věčnost. Tyto ambity s kaplemi sloužily pro poutnické modlitby a k ochraně poutníků před nepřízní počasí.
Záměr na stavbu poutního kostela pojal žďárský opat Václav Vejmluva v roce 1719 po otevření hrobu svatého Jana Nepomuckého. Smyslem stavby bylo především oslavit Jana Nepomuckého jako mocného patrona a světce. Autorem kostela byl Jan Blažej Santini Aichel, který také na stavbu dohlížel.
Základní kámen stavby byl položen 16. května 1720, kostel byl vysvěcen 27. září 1722, zcela hotov ale byl až po Santiniho smrti, architekt zemřel v prosinci 1723. V době vzniku stál kostel na travnatém vršku, který se dříve nazýval Černý les nebo Strmá hora. Vejmluva ho pojmenoval Zelená hora podle vrchu u Nepomuku, odkud pocházel Jan Nepomucký i první žďárští mniši.
Kostel patří mezi nejvýznamnější české památky, 16. prosince 1994 byl jako čtvrtá česká stavba zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od roku 1995 patří kostel také mezi Národní kulturní památky.
Pouhých 60 let po dokončení, v červenci 1784, kostel vyhořel a hrozilo, že jedinečná stavba zanikne. Díky péči místních obyvatel i faráře se ale podařilo kostel zachránit, v době doznívání josefínských reforem ale musel změnit poslání. Namísto poutního místa se stal běžným kostelem a původně velkoryse řešené okolí stavby se změnilo na hřbitov pro nedaleký Žďár nad Sázavou (hřbitov byl zrušen až v posledních letech).
V roce 2014 se kostel na Zelené hoře stal první významnou památkou vydanou v rámci církevních restitucí. Dohoda o předání památky tamní římskokatolické farnosti byla podepsána koncem srpna 2014. Pro turistické návštěvníky areálu se ale nic nezměnilo.
Neděle, 31. března 2024, 17:00
Na žďárské Zelené hoře končí dvouleté opravy ambitu, který obkružuje tamní kostel svatého Jana Nepomuckého. Týkaly se omítek i výzdoby. Nad hlavní bránu se teď po víc než dvou stoletích vrátily dvě sochy andělů - štítonošů, původní byly kdysi...
V roce 2016 se po 74 letech do kostela vrátily zvony, které zmizely za války. Zvonař Petr Manoušek je odlil přesně podle vzoru svého děda.
Od 2018 byl kostel opravován z prostředků EU, již dříve byl vykácen i okolní borový les, takže budova je opět vidět zdaleka. Rozsáhlá komplexní rekonstrukce poutního kostela trvala šest let a stála na šedesát milionů korun. Dokončena byla v druhé polovině října 2021.
Styl, ve kterém Santini kostel na Zelené hoře vybudoval, byl jeho originálním přispěním architektuře. Barokní gotika, spojuje dynamické baroko s výrazovými prostředky gotiky a příznivce si získala především v osvícených církevních kruzích, zakázky Santinimu zadávali hlavně představení klášterů. K jeho vrcholným dílům patří i klášterní kostely v Želivi a Křtinách, přestavba kostela Nanebevzetí Panny Marie v kladrubském klášteře, obnova chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory nebo zámek Karlova koruna u Chlumce nad Cidlinou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Dílo Jana Blažeje Santiniho na Zelené hoře, zdevastované požárem, nezaniklo, hlavně díky podpoře tehdejší, zdejším farníkům nadřízené, církevní složky, jež ale její záchrannou investici podmínila v článku zmiňovaným hřbitovem mezi ambitem a kostelíčkem sv. Jana Nepomuckého, ale též osázením Zelené hory lesoparkem, který se po listopadu 89 stal terčem kritiky, že jej vysázeli komunisté, což pravdou nebylo. Po přijetí Santiniho díla na Zelené hoře mezi památky UNESCO, byl hřbitov zrušen, hroby vykopány a přemístěny na nový hřbitov, na severní stranu Zelené hory. Vykácen byl i celý lesopark na Zelené hoře, čímž zmizel nádherný, tajemný genius loci celé Zelené hory ... místa našich her, randění a relaxačních procházek vonícím lesem nad vodní plochou Konventu, kam jsme se v létě chodívali, hlavně my „Klášteráci“, koupat ... teď už je všechno jinak, jen ta památka UNESCO dominuje okolí ...
