Dnes si lidé v Třebíči připomínají nešťastnou událost, která se stala v roce 1468. V dějinách se o ní hovoří jako o Bitvě o Třebíč. Po čtyřech týdnech bitvy, jedné z mnoha v česko-uherských válkách, bylo město na několik let zničeno a tato bitva byla jednou z příčin zániku zdejšího kláštera.
Pojďme se nejdřív podívat na začátek česko – uherských válek. Jejich hlavní příčinou bylo papežské prohlášení z 23. července 1466. Ve veřejné konsistoři neboli v poradním sboru diecézního biskupa byl český král Jiří z Poděbrad prohlášen kacířem a později byl papežem Pavlem II. zbaven úřadu krále a jeho poddaní byli vyvázáni z přísahy věrnosti a oddanosti. Papež vyhlásil proti kališnickým Čechům křížovou výpravu a jejím vedením pověřil odbojného moravského pána Zdeňka ze Šternberka. Prvním výpadům protivníka dokázala česká vojska odolat.
Do 26. května 1468 mělo být dodržováno dočasné příměří, nicméně již od března vedl bitvy vykonavatel papežské klatby Matyáš Korvín, král uherský. České vojsko vedl královský syn Viktorín z Poděbrad. 12. května dorazil Matyáš Korvín se svým vojskem k Třebíči. Součástí jeho vojska mělo být přes 10 tisíc jezdců. Jiří z Poděbrad vyslal k Třebíči oddíl žoldnéřů, kteří měli napadat nepřátelská vojska. Později vyrazila i zemská armáda vedená druhým Jiřího synem Hynkem z Poděbrad, ve které bylo 8 tisíc pěších vojáků a tisíc jezdců. Došlo k vzájemným soubojům, které neměly vítěze. Město v obležení odolávalo útokům zhruba čtyři týdny. Pak vojska Matyáše Korvína Třebíč dobyla, vydrancovala a vypálila. Z původních staveb měly být zachovány pouze budovy Baziliky sv. Prokopa s tehdejším klášterem a prý i městská věž sloužící pro obranu města.
Během dní, kdy se válčilo, byli obyvatelé venkova a blízkého okolí Třebíče vojsky Matyáše Korvína donuceni uchýlit se se svými vozy do opevněné Třebíče, ženy a děti byly odvezeny do Velkého Meziřící.
Obránci kláštera se bránili do 15. června 1468, k tomuto datu se za předem dohodnutých podmínek vzdali a 20. června 1468 odtáhl i Matyáš se svými vojsky, která dobyla a vydrancovala město.
Po ukončení bitvy napsal vítězný Matyáš Korvín českým katolíkům toto: "...... Tak bylo město Třebíč vzato, spáleno a do kořene zničeno." Pro historiky je tedy rok 1468 nejvýraznějším mezníkem v dějinách Třebíče, protože toto město přestalo na několik let úplně existovat. Podle zápisů kronikáře Eliáše Střelky zhruba sedm let „zde stály ohořelé, opuštěné trosky města, které ještě před nedávnem předčilo jiná města moravská svou lidnatostí, hojností řemesel a obchodu i zámožností obyvatel..."
Pátek, 29. dubna 2022, 16:55
Na městské věži v Třebíči, přiléhající ke kostelu sv. Martina, se nacházejí největší věžní hodiny v České republice. To však není jejich jediné „nej“. Tyto hodiny, jejichž ciferník měří úctyhodných 5,5 metru, patří dokonce k největším ve střední...
Při znovu obnovování města vzniklo i dnešní Karlovo náměstí, které patří mezi tři největší v České republice. Podle informací města Třebíč náměstí zabírá plochu asi 2,5 hektaru, dlouhé je asi 400 metrů a na šířku měří zhruba 60 metrů. Jedním z dalších nej na Karlově náměstí jsou věžní hodiny, jejichž ciferník měří úctyhodných 5,5 metru. Patří tak svými rozměry dokonce k největším ve střední Evropě.
Foto Dějiny Třebíče | Zdroj Město Třebíč, kapocesku.cz, wikipedie
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
