Ovzduší v Jihlavě sice patří k nejčistším v zemi, obsahuje ale zvýšené množství těžkých kovů, zejména arsenu, niklu, manganu, kadmia a olova. Nejde o alarmující hodnoty, ale přípustná kapacita kovů už je nasycena, řekl dnes novinářům zástupce krajských hygieniků Jiří Kos. Podle vedoucí jihlavského odboru životního prostředí Kataríny Ruschkové může mít zjištění vliv na to, jaké další provozy v budoucnu město nechá ve své průmyslové zóně otevřít. Detekce kovů byla provedena nad rámec pravidelného sledování stavu ovzduší zavedeného v Jihlavě v roce 2010.
Z něho za rok 2017 vyplynulo, že je město stále jedním z nejčistších v republice. Obydlená část města nabízí takřka stejně čistý vzduch jako je na stanici v Košeticích na Pelhřimovsku, která není dotčena ani průmyslem, ani dopravou. Právě tato stanice poskytuje odborníkům referenční hodnoty, jejichž srovnáním je možné hovořit o znečištění jinde v republice.
Sledování čistoty ovzduší si objednává město spolu s krajem. Měření začalo v roce 2010. V roce 2017 stálo přibližně 600 tisíc korun, rovným dílem se na úhradě podílelo město a kraj. Měřicí stanice je umístěna u továrny Automotive Lighting. Další stanici má v Jihlavě ČHMÚ, a to na sídlišti Březinky. Odborníci standardně sledují koncentrace polétavého prachu a oxidů dusíku, které podle monitoringu z roku 2009 nejvíc zatěžují ovzduší v Jihlavě. Zdrojem znečištění je především doprava a v zimních měsících také lokální topeniště.
V roce 2017 byly jen ve 31 případech překročeny denní imisní limity. Bylo to zejména v lednu a únoru v souvislosti se špatnými rozptylovými podmínkami, které panovaly v celé ČR. Kvůli špatným rozptylovým podmínkám bylo v republice vyhlášeno 39 smogových situací, žádná z nich na Vysočině. I když se množství prachu v ovzduší meziročně mírně zvýšilo, hodnoty se nedostaly k imisním limitům. A to ani u menších prachových částic, kterých je tolerováno menší množství, uvedl Pavel Chaloupecký ze společnosti Envitech Bohemia, která pro Jihlavu ovzduší sleduje.
Současné hodnoty ale podle něj budou představovat problém po roce 2020, kdy se sníží limity a nynější hodnoty je budou překračovat. Podle Ruschkové je to argument k tomu, proč prosazovat výsadbu alejí, zelených pásů podél silnic u nových developerských projektů a další opatření, které přirozeně snižují množství prachu v ovzduší.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
