Tak to bylo. Před sedmdesáti lety dostával jihlavském Motorpalu strojní inženýr necelých 500 korun hrubého a třeba vyučený frézař pod 200 Kčs. Psal se rok 1955. Jihlavané začátkem června toho roku víceméně nemluvili o ničem jiném, než že musí otestovat nové ordinace v právě otevřeném Domě zdraví. Také o tom, že bezmála každý druhý ve městě, dělníci, úředníci, studenti, učňovská mládež, rodiče i školáci nacvičují na premiéru I. celostátní spartakiády. Připomeňme, že kalendář ukazoval rok 1955 a Jihlava měla oficiálně 33 900 obyvatel.
„Spartakiáda nás úplně uchvátila, pořizovali jsme si úbory a vybavení. Ve škole jsme nacvičovali každou hodinu tělocviku už od začátku zimy. Tělocvikáři s námi dřeli, až jsme to uměli. Můj táta cvičil v továrně, pořádali nácviky v pracovní době. Takhle to měli i jinde. Nácviky chodili kontrolovat z národního výboru a hodně to podporovali komunisté,“ připomněla osmdesátiletá seniorka Božena Horká.
„V roce 1954 a 1955 se soustředilo úsilí na tělovýchovném úseku města ke zdárnému uspořádání I. celostátní spartakiády. V Jihlavě toto úsilí po pečlivých přípravách vyvrcholilo 4. a 5. června 1955 I. krajskou spartakiádou na novém stadionu Motorpalu. Za dva dny vystoupilo neuvěřitelných 12 500 cvičenců a tělovýchovnou slavnost navštívilo 26 000 diváků,“ uvedl tehdy komunistický politik z vedení města Karel Prchal s tím, že i vláda pečlivě sledovala přípravu celé akce. „První celostátní spartakiáda musí být uvedena myšlenkou předčít a překonat to, co až doposud bylo ukázáno na dřívějších sokolských sletech, dělnických olympiádách i spartakiádách,“ prohlásil už v březnu 1954 tehdejší prezident Antonín Zápotocký.
Tady si režim protiřečil, když po zrušení Sokola zavrhl hromadná tělovýchovná vystoupení jako buržoazní přežitky. Jaké však bylo překvapení, když v roce 1953 komunistické vedení vzkřísilo spartakiády jako správný směr vývoje radostného života při budování republiky.
Připomeňme, že první celostátní spartakiáda byla pojata na doporučení vlády ve velkém duchu 10. výročí osvobození. Příprava začala již v roce 1953. Před vyvrcholením na Strahově se konalo 311 okresních a 28 krajských spartakiádních vystoupení. Ve 29 skladbách vystoupilo přes 1 690 000 cvičenců.
V letech 1948–1989 proběhlo pět spartakiádních ročníků. Poslední v roce 1985 zaplavil republiku na řadu let optimismem hýřícími písněmi Michala Davida a angažovaných autorů. V létě 1990 se národ spartakiády nedočkal. Porevoluční vláda ji zrušila s odkazem, že masová akce v komunistickém pojetí představuje ve skutečnosti mejdan bez užitku za obrovské peníze.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám