Počasí dnes22 °C, zítra19 °C
Úterý 30. dubna 2024  |  Svátek má Blahoslav
Bez reklam

Jihlavská městská památková rezervace slaví 40 let. K prohlášení došlo v roce 1982, kdy se stavěl i Prior

Jihlavská Městská památková rezervace (MPR) oslavila na apríla, tedy v pátek 1. dubna, své čtyřicáté výročí. Prohlášení, k němuž došlo 1. dubna 1982, se mohlo zdát jako zlomyslný aprílový žert soudobého režimu. Zákon, který umožňoval prohlašovat památkové rezervace, byl vydaný již v roce 1958, a už tehdy bylo jasné, že je jihlavské centrum památkově cenné. 

Přesto plánované prohlášení nepřišlo ještě dalších 24 let, a to i když se během té doby zpracovávaly regulační plány, probíhal zde průzkum za účelem památkového vyhodnocení, Jihlava byla dokonce usnesením vlády z 11. července 1950 vybrána jako historicky výjimečně hodnotné město, do jehož péče mělo být systematicky investováno.

„Že centrum města není památkovou rezervací, překvapilo i představitele města na počátku šedesátých let minulého století, kteří uvažovali nad demolicí Kreclu a výstavbou Prioru. Jak nakonec jejich počínání dopadlo, silně vnímají všichni Jihlavané dodnes – Prior stojí a jeho výstavba dokonce probíhala „na poslední chvíli“, a to právě v roce 1982, v době prohlášení centra Jihlavy za památkovou rezervaci,“ uvádí v tiskové zprávě náměstek primátorky pro oblast Městské památkové rezervace Martin Laštovička.

Podkladové materiály pro prohlášení centra Jihlavy památkovou rezervací byly dokončeny v roce 1962, městský národní výbor se k nim však vyjádřil negativně. Návrh na prohlášení byl pak několikrát neúspěšně iniciován, a to v roce 1968, 1973 a 1976. První regulační plán opevněného centra začal přitom vznikat již v roce 1957 a už tehdy se vědělo, že Jihlava sice má mimořádně zachované historické jádro, mimo to však také zastarávající bytový fond a nedostatky byly tehdy evidentní také v dopravě i celkové vybavenosti.

„Přístup k určování památkových hodnot a jejich posuzování v kontextu jiných zájmů má určitou kontinuitu, je však dobově příznačné. Zatímco v minulosti bylo možné rozhodnout o demolici Kreclu, dnes není možné rozhodnout o přestavbě PRIORu. Bylo možné a obhajitelné vybourat část města, dnes je obtížné doplnit místo jediným domem,“ zamýšlí se v závěru sborníku Jihlava (ne)řádná stavební historik Jiří Neubert z Národního památkového ústavu, se kterým město při obnově městských domů spolupracuje.

První důležitá listina 

Kdy si vlastně lidé začali uvědomovat důležitost regulace staveb? Jihlava hrála důležitou roli i v tomto historickém momentu. V roce 1270 byl Jihlavě králem Přemyslem Otakarem II. udělen Jihlavský stavební řád – první listina svého druhu, která potvrzovala práva vybraných měšťanů k rozhodování o vhodné a nevhodné zástavbě rozvíjejícího se města.

„Od té doby byly všechny stavby podřízeny rozhodnutí představenému kolektivu. Pro takové rozhodnutí bylo však nutné znát plán a právě při sepisování budoucích změn začalo poprvé docházet k popisu hodnot jednotlivých staveb, které měly fungovat jako argument pro jejich zachování,“ doplňuje náměstek primátorky pro oblast Městské památkové rezervace Martin Laštovička.

Originál Jihlavského stavebního řádu bylo možné vidět při první historické konferenci Iglavia historica v roce 2020, kdy byl vystaven ve Velké gotické síni jihlavské radnice. Zdroj: Město Jihlava 

Základním účelem prohlášení MPR Jihlava bylo zejména ochránit nejstarší, tedy to nejvýznamnější dědictví města. „Krátce po prohlášení byl vypracován komplexní plán, který nejenže definoval celé území, ale také předpokládal doplnění novou zástavbou a navrhoval modernizace i rekonstrukce domů, z nichž však některé zůstaly pouze na papíře," přiblížil v tiskové zprávě Radovan Daněk, mluvčí jihlavské radnice. 

Tunel ven z náměstí 

Například se přemýšlelo nad vybudováním tunelu, který by vedl pěší mimo současnou Znojemskou ulici ven z náměstí, a to z Čajkovského ulice do míst, kde stojí dnešní City Park. Nebo se uvažovalo nad lávkou pro pěší z ulice Matky Boží k prostoru před Dělnickým domem.

Začátkem 90. let byla průzkumná činnost věnována několika domovním blokům v severozápadní části města, a to v návaznosti na stavebně historický průzkum z roku 1980–1981 bloku č. 13, který je mezi ulicemi Matky Boží a Benešovou. „V důsledku zaměření se na individuální stavby, jejich pečlivý popis a konzervativní vyjadřování materiál velmi kontrastuje s rozmáchlým urbanistickým gestem předchozích plánů,“ uvádí Neubert. Zajímavé je, že se už tehdy navrhovala výsadba stromů u Prioru, ke kterým měly přibýt další stromy u tržnice, a kácet se naopak mělo podél hradeb.

Poslední v řadě regulačních plánů vznikal v letech 2003–2005 a oproti všem předešlým již chápe území jako celkově hodnotné a víceméně stabilizované. Tento plán však zůstal v rovině návrhu a nebyl nikdy schválen.

„Při posuzování výsledků regulací je třeba si uvědomit, že z hlediska památkové péče dochází kontinuálně ke ztrátám chráněného materiálu a není to možné jinak. Každou obnovou, adaptací, ale i restaurováním, či konzervací, které jsou ze všech možných přístupů nejšetrnější, dochází k odstranění většího či menšího množství staré materiálové substance a více jí nikdy být nemůže,“ dokončuje Neubert.

Novodobá revitalizace

Z výše zmíněného je tedy jasné, že Jihlava má historicky cenné centrum, kterým se může chlubit, avšak zároveň jím i trpí. Revitalizovat cokoli pod dohledem památkářů je totiž obvykle komplexnější a také nákladnější než postavit nový dům na „zelené louce“. Tím se stává bydlení, podnikání a celkově vybavenost náměstí i přilehlých ulic hůře dostupnou, a centrum se tak může zdát „mrtvé“.

„Přitom centrum náměstí žije, a to nejen tím, že je zde spoustu kulturních akcí, ale v jeho žilách – v ulicích, tepe zachovalá historie. Jihlava je jedním z mála měst, které nebylo za válek poničeno a až na časté požáry z 16. století jsou její historické domy zachovalé,“ doplnila primátorka města Karolína Koubová.

A stejně jako mnohé garnitury předtím, se i tato snaží najít řešení jak co nejméně zasáhnout do památkově cenných budov, ale přitom je opět zabydlet a dostat do ulic jejich obyvatele, drobné obchodníky a přirozený ruch významného krajského města.

Historické domy v jihlavské ulici U Mincovny jsou opravené. Podívejte se, jak to uvnitř vypadá

Část úředníků jihlavského magistrátu v pondělí 14. června čeká stěhování. Nově budou pracovat v nedávno opravených historických domech v ulici U Mincovny. Domy s orientačními čísly šest a osm prošly kompletní rekonstrukcí, která obnovila jejich...

Nejvíce vidět je v současné době revitalizace Masarykova náměstí, při které se vrací k obchodnímu domu Prior stromy – ty v budoucnu nahradí dožívající lípy kolem Mariánského sloupu. Počítá se však také s pěší promenádou při západní straně náměstí, s novým mobiliářem nebo dalšími skupinami stromů ve spodní části náměstí. 

„Na Masarykově náměstí v současné době probíhá první proměna podle plánu revitalizace. Nad obchodním domem Prior se připravuje speciální substrát, do kterého se ještě na jaře zasadí pět vzrostlých jerlínů," dodává mluvčí Jihlavy Daněk. 

Nejdřív archeologové, teď bagr. Jihlavské náměstí se připravuje na stromový „pokojíček

Už několik týdnů je v horní části jihlavského Masarykova náměstí k vidění hrazení, v němž se střídají různí pracovníci. Nejdříve to byli archeologové, nyní to jsou stavební dělníci v bagru a se sbíječkami. Všechny tyto kroky směřují k jedinému...

Poznání a obnově historických domů v MPR Jihlava se věnuje také projekt Jihlavské historické domy, při kterém město již čtvrtým rokem spolupracuje se společností Archaia Brno a Vysokým učením technickým v Brně. Kromě stavebně historických průzkumů zpracovaných archeology vypracovali studenti architektury pod dohledem zkušených pedagogů návrhové studie využití jednotlivých domů, se kterými bude město při obnově centra nadále pracovat. Projekt bude ukončen na podzim tohoto roku výstavbou v jednom z městských domů.

„Samotným důkazem, že si uvědomujeme důležitost historického centra města, je zaměření jednoho náměstka přímo na jeho obnovu. Zároveň chceme prostřednictvím příspěvkové organizace Brána Jihlavy oživit zdejší cestovní ruch a poukázat nejen na to nekrásnější, co v Jihlavě máme, ale i na milé a překvapivé detaily, které tvoří osobitost města. I proto nyní za podpory prestižních norských fondů opravujeme dům na Masarykově náměstí 21,“ dokončila primátorka.

Oprava domu na Masarykově náměstí začala. Čajovna zůstane, přibudou sály a badatelna pro veřejnost

V Jihlavě se už začal opravovat dům v dolní části Masarykova náměstí, konkrétně jde o objekt s adresou Masarykovo náměstí 21. Městu se podařilo na unikátní projekt získat grant z norských fondů v nejvyšší možné výši, a to 39 milionů korun....

Ohodnoť článek

Foto Fénixův Řád Rozzlobení mladí muži a mladé ženy | Zdroj Město Jihlava, Jiří Neubert - Jihlava (ne)řádná, Renata Písková - Dějiny moravských měst

Štítky městská, památková, rezervace, výročí, Prior, centrum, historie, Jihlava, městská památková rezervace, dům, památková rezervace, průzkum, Jiří Neubert, Městská památková rezervace Jihlava, Vysoké učení technické v Brně, City Park, Národní památkový ústav

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Jihlavská městská památková rezervace slaví 40 let. K prohlášení došlo v roce 1982, kdy se stavěl i Prior | Společnost | Zprávy | Jihlavská Drbna - zprávy z Jihlavy a Vysočiny

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.