Jedním ze známých rodáků Nového Města na Moravě je krejčí Adolf Bradáč, který se narodil přesně před 124 lety. Šlo o odbojáře a spolupracovníka Operace Out Distance, v pouhých 41 letech ho popravili nacisté. Stejný osud potkal i jeho manželku Marii. Manželé byli vězněni a 24. října 1942 byli v koncentračním táboře v Mauthausenu zastřeleni.
Adolf Bradáč se narodil 15. června 1901 v Novém Městě na Moravě. Měl hodně sourozenců. V Hostomicích na Berounsku se vyučil krejčím. Zároveň se zde seznámil se svou budoucí manželkou Marií Zikovou. Manželé se přestěhovali do Třebotova poblíž Prahy, poté bydleli na Pankráci, v Nuslích a v roce 1939 zakotvili na pražských Vinohradech.
Manželé Bradáčovi si na Vinohradech otevřeli velké krejčovství, Adolf šéfoval deseti zaměstnancům. V roce 1925 se manželům narodila dcera Jarmila.
Adolf i Marie vstoupili do protinacistického odboje, a to na žádost Anny Šrámkové. S tou se znala Marie Šrámková z Československého červeného kříže. U Bradáčových našel na dva týdny azyl Adolf Opálka, člen výsadku Out Distance a velitel všech československých parašutistů na území Protektorátu Čechy a Morava. Od Bradáčových po týdnu odešel a ukrýval se v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje na pražském Novém Městě.
Adolf Bradáč se v krejčovství scházel s Vladimírem Petřkem a Václavem Čiklem k plánování další pomoci. Po zradě dalšího z příslušníků výsadku Out Distance Karla Čurdy začalo gestapo se zatýkáním spolupracovníků parašutistů. To samozřejmě Adolfu Bradáčovi neuniklo, a pro jistotu 17. června 1942 raději poslal dceru Jarmilu k prarodičům do Hostomic, což jí s největší pravděpodobností zachránilo život.
Bradáčovi byli zatčeni pět dní po odeslání dcery do Hostomic. Prošli věznicí na Pankráci a v terezínské Malé pevnosti. 29. září 1942 je stanný soud odsoudil k trestu smrti. Byli převezeni do koncentračního tábora Mauthausen. A tam je 24. října 1942 nacisté zastřelili. Odehrálo se to během fingované zdravotní prohlídky. Marie byla zastřelena ráno v 8:40, Adolf navečer v 17:34.
Ve stejný den zahynuli, kromě Bradáčových, na stejném místě další čeští odbojáři – stejné datum úmrtí jako Bradáčovi má třeba i Břetislav Bauman, Jan Bejbl, Vladimír Bergauer a Marie Brunclíková.
Dceru Jarmilu nakonec potkal lepší osud. Rozhodla se pro návrat do Prahy, kde bydlela u příbuzných v Podolí. Učila se kadeřnicí, a to z počátku bez povšimnutí gestapa. Do zabaveného bytu Bradáčových se ale nastěhovala německá rodina, která zde zjistila její existenci a nahlásila jí úřadům.
24. listopadu 1942 byla Jarmila zatčena, už to ale bylo mimo vlnu rodinných příslušníků odbojářů. Díky tomu jí pravděpodobně potkal příznivější osud.
Odvezli ji do Petschkova paláce a posléze byla internována na Jenerálce a v táboře ve Svatobořicích. Začátkem května 1945 byla v Plané nad Lužnicí osvobozena. Po válce se vyučila kadeřnicí, vdala se a s příjmením Kubrychtová žila v rodišti své matky – Hostomicích.
Na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje, konkrétně na pomníku, jsou napsána jména manželů Bradáčových. Jsou tam uvedeni i spolupracovníci parašutistů a jejich rodinní příslušníci, kteří byli popraveni v Mauthausenu.
Kromě toho v roce 2017 byla manželům Bradáčovým v místě jejich bydliště v Záhřebské ulici 6 v Praze odhalena pamětní deska. Na ní stojí tento text: „V tomto domě žili obětaví členové odboje Marie Bradáčová a Adolf Bradáč. Za pomoc výsadku Anthropoid byli popraveni nacisty 24. 10. 1942 v Mauthausenu. U příležitosti 75. výročí operace Anthropoid věnuje Městská část Praha 2".
Další pamětní deska Bradáčových s jejich jmény je umístěna na domě v Lumírově ulici číslo 11.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám