úterý 25. ledna 2022 Miloš

Vždy musím vidět výsledek své práce, říká ředitelka Oblastní charity Jihlava Hana Fexová

Hana Fexová se ředitelkou Oblastní charity Jihlava (OCHJ) stala před třemi lety a právě její znalosti v oblasti financování jsou pilířem zdravého fungování jihlavské organizace. Jak funguje financování v Charitě? Kolik tam vlastně pracuje lidí a dobrovolníků? Jak Charita pracuje s problematickou mládeží? To vše se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Jak probíhá Tříkrálová sbírka a jak je využit výtěžek?
Tříkrálová sbírka je naše největší dobrovolnická akce, a je to celoroční záležitost. V podstatě se půl roku připravuje a následujícího půl roku vyhodnocuje.  Jinak je Tříkrálová sbírka velmi důležitým zdrojem financí, protože na rozdíl od dotačních peněz, nemá užití výtěžku striktní podmínky a může jej OCHJ využít na výjimečné případy, kdy třeba nějaká rodina zavolá s prosbou o akutní pomoc nebo z těchto finančních prostředků můžeme rozvíjet služby nad rámec běžného fungování.

Z jakých zdrojů je Charita vlastně financovaná?
Naše financování je velmi složitá záležitost. Obecně je vícezdrojové – máme finance z různých ministerstev, zdravotních pojišťoven, rady vlády, krajského úřadu, ale také od měst (i Jihlavy) či obcí nebo z různých grantových programů. Jihlavská charita je navíc velmi dobře schopna čerpat evropské peníze. Přesto – i když seženeme evropský projekt, tak musíme vždy minimálně pěti procenty na financování participovat. A ve chvíli, kdy investujete v řádech padesáti milionů, tak je i těch pět procent pro neziskovou organizaci obrovské množství peněz. Na to jsou právě také určeny finance ze sbírek, třeba té Tříkrálové. Kromě toho máme na plný úvazek zaměstnaného fundraisera, jenž pracuje zejména s firmami a přináší do rozpočtu peníze společností, které nás podporují. Naše ekonomické oddělení musí být velmi silné, protože jsou projekty často financovány z více zdrojů s různorodými podmínkami.

Hana Fexová působí v Jihlavě již téměř dvacet let. Původně pochází z Dačic, na Vysočinu se přestěhovala za rodinou. Předtím, než se před deseti lety přihlásila do výběrového řízení na projektového manažera OCHJ, pracovala v soukromé společnosti jako ekonomka. Nyní žije v Dolní Cerekvi, kde už se skoro celou jednu dekádu aktivně účastní Tříkrálové sbírky. Ta v Jihlavě probíhá právě nyní, a to až do 16. ledna.

Co všechno tedy Charita dělá?
Diecéze je veliká a služeb je obrovské množství. Pokud ale budu mluvit za jihlavskou Charitu, ta provozuje 20 různých služeb. Málokdo si uvědomuje, jak je náš záběr široký. Pracujeme s klienty od malých dětí přes žáky ve školách, přes rodiny v sociálním vyloučení, dále s drogově závislými nebo s lidmi, kteří prošli léčebnou, se seniory a zdravotně postiženými, doprovázíme lidi na konci jejich života. Důležitá je také spolupráce a vzájemné vztahy s ostatními neziskovkami, protože nemá cenu se „přetahovat“ o jeden typ klientů, ale je třeba si navzájem pomáhat. Například Středisko křesťanské pomoci se stará o lidi bez domova, takže pokud potřebují, pomůžeme zprostředkovat kontakt a nabídnout materiální a potravinovou pomoc, ale my sami lidem bez domova napřímo nepomáháme.

Kolik má Charita zaměstnanců a dobrovolníků?
Ve stálém pracovním poměru je asi 150 lidí. Co se týče dobrovolníků, těch dlouhodobých je 60 – 80. A pak to jsou stovky jednorázových dobrovolníků, kteří pomáhají jen na určitých akcích, typicky třeba Koláč pro hospic.

Jakou dobrovolnickou činnost nabízíte a jak je možné se do ní zapojit?
Stačí zavolat rovnou koordinátorovi dobrovolnického centra nebo už na určitou službu, o kterou má člověk zájem. Vždy to je o dohodě, takže je potřeba si říci, jaké má dobrovolník časové možnosti a jaká je jeho představa, kde by chtěl pomáhat, případně, jaké má předpoklady. Pak se dál nastavuje spolupráce tak, aby byla opravdu přínosem. Snažíme se maximálně vyjít vstříc představám a přáním dobrovolníků. Navíc nepotřebujeme žádnou konkrétní způsobilost, v současné době musíme dobrovolníka před vstupem do služby jen otestovat na covid-19.

V Jihlavě se pro bezdomovce otvírá Noclehárna Havaj. Přespat mohou očkovaní i neočkovaní, říká ředitel Chlupáček

Dnes v 19 hodin se opět otevřou dveře jihlavské Noclehárny Havaj, která vždy od prosince do dubna nabízí dvanáctihodinové zázemí lidem bez domova. Jak je personál na nastávající zimní sezonu připravený? Co je v noclehárně nového? Jak se na jejím...

Spolupracujete také s městem nebo městskou policií?
Jsem hodně otevřený člověk, a pokud potřebuji, tak se prostě seberu a jdu – třeba za panem radním pro sociální oblast nebo za jinými. Když jsem před třemi lety nastoupila, sešla jsem se s vedoucím odboru sociálních věcí a s ředitelem městské policie. Myslím si, že není nutné vymýšlet nové metody, ale je třeba hledat cesty, jak propojit to, co už funguje. Je potřeba, aby strážníci věděli o našich terénních pracovnících, kteří kromě jiného sbírají použitý injekční materiál, že to nejsou dealeři apod. S městem jsme teď spolupracovali a dále budeme spolupracovat například na projektu Housing First.

Jaký máte názor na Housing First po dvou letech testování tohoto konceptu v Jihlavě?
Necítím se být tou kompetentní osobou, která by k tomu měla cokoliv říkat. Ale já sama za sebe jako za Hanu Fexovou si nemyslím, že je to jediná možná cesta vhodná úplně pro všechny, která by měla být samospasitelná. Je potřeba se nyní detailně podívat na výsledky pilotního projektu a opravdu objektivně si říct pro a proti. Pravda bývá většinou někde napůl cesty. Když vše dobře nastavíme, umím si představit principy tohoto přístupu aplikované u konkrétních cílových skupin. Kdyby existoval komplex nástrojů, toto by mohl být jeden z nich.

Vysočina dá statisíce na udržení podpory bydlení sociálně slabých v Jihlavě

Kraj Vysočina pomůže udržet pilotní projekt podpory bydlení sociálně slabých rodin v Jihlavě. Před dvěma lety město poskytlo byt 12 domácnostem, které žily ve špatných podmínkách nebo na ulici a zajistilo jim pomoc charity. Dotovaný projekt...

Před nedávnem se v rámci několika virtuálních kaváren probírala bezpečnost v centru města. Pracuje Charita nějak s neorganizovanou mládeží či Romy v centru?
Máme hodně preventivních služeb, takže se této problematiky dotýkáme. S mládeží dlouhodobě pracujeme v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež Vrakbar nebo Erko. Vrakbar navíc vychází i ven, pracovníci mapují terén, oslovují cílové skupiny přímo tam, kde se pohybují. Bohužel to je typ preventivní práce, kterou veřejnost moc nevnímá, protože terénní pracovník by logicky neměl být pro širokou veřejnost ani příliš vidět, měl by do cílové skupiny zapadnout.

Do jihlavských škol chodí asistenti prevence kriminality. S dětmi mluví o Romech

Na některých vybraných školách v Jihlavě probíhají besedy o Romech. S tímto tématem do základních škol přichází asistenti prevence kriminality městské policie.

Jak vás baví práce a nacházíte v ní nějaké zadostiučinění?
Vždy musím vidět výsledek své práce. Kdybych neviděla výsledek, tak to ani dělat nemůžu. Samozřejmě člověk potřebuje i chápající rodinu, protože v práci trávím mnoho času. Klienti a známí si zvykli, že jsem na telefonu pořád, takže moje pracovní doba nekončí po osmi hodinách, lidé se na mě obracejí neustále. Nedávno jsem třeba byla na třetí dávce vakcíny a v čekárně jsem řešila další dva životní příběhy lidí, kteří potřebovali pomoc. Bylo to úsměvné – člověk neví, jak jeho tělo bude reagovat a do toho řeší složité životní problémy jiných.

To je překvapivé, že vy jako ředitelka řešíte konkrétní případy…
Konkrétní případy neřeším, ale kde se dá, pomoc zprostředkuji. Většinou je to tak, že mě lidé kontaktují, protože mě znají, důvěřují mi a jsou ochotni povyprávět celý svůj příběh. A já teprve potom zjistím, kam je mohu nasměrovat. Systém sociálních služeb je složitý a názvosloví je z mého pohledu nečitelné. Co si třeba představíte pod slovem „nízkoprahové“? Navíc se pohybujete na pomezí segmentu sociálních služeb a zdravotnictví. Člověk, když má nějaký problém nebo krizi, třeba se mu vrátí maminka z nemocnice, tak to potřebuje rychle řešit a nemá čas složitě zjišťovat, kterou službu potřebuje. Takže já si vyslechnu příběh, ze kterého už poznám, co potřebuje. Jestli to je zdravotní péče nebo je prostě jen nutné odlehčit v pečování. Není nic horšího, než ho v první chvíli poslat třeba na domácí zdravotní péči, kde usoudí, že bude lepší se obrátit na pečovatelskou službu a už se v tomto složitém systému ztrácí.

Hodnocení článku je 40 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Magistrát města Jihlavy | Zdroj Magistrát města Jihlavy

Štítky charita, Jihlava, rozhovor, Hana Fexová

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.