Operační středisko na Vysočině: V roce 2021 skoro 30 tisíc výjezdů, policie byla na místě zhruba do 8 minut

„V průměru na jeden měsíc tak připadalo celkem 2 488 založených akcí. V průměru na jeden den se pak jednalo o 82 akcí. Největší počet případů - 3 101 - museli řešit operační důstojníci loni v červenci, kdy se průměrný počet akcí za operační den, tedy na čtyřiadvacet hodin, vyšplhal na více než 100 akcí. Průměrný dojezdový čas první hlídky na místo události loni činil necelých osm minut. Nejkratšího dojezdového času na místo události jsme loni dosáhli v měsíci dubnu, a to 5 minut 45 sekund,“ uvádí statistiku Dana Čírtková, mluvčí policistů.

Integrovaná operační střediska jsou pracoviště, která v nepřetržitém provozu zabezpečují plnění bezodkladných policejních úkolů v mimořádných situacích. Hlavním úkolem operačního střediska je především koordinovat a organizovat v rámci své teritoriální působnosti nasazování policejních sil a prostředků. „V případě, že nasazení sil a prostředků při plnění úkolů Policie České republiky přesahuje hranice kraje nebo více krajů, probíhá spolupráce mezi sousedními krajskými integrovanými operačními středisky, případně je vyžádána součinnost s operačním střediskem Policejního prezidia České republiky,“ vysvětluje Čírtková.

Hlavním úkolem operačního střediska je koordinovat a organizovat v rámci své teritoriální působnosti nasazování policejních sil a prostředků.

Pomoc ze sousedních krajů 

Střediska se podílejí také na zajištění součinnosti s ostatními orgány a organizacemi, zvláště v rámci integrovaného záchranného systému. „Pro úplnost je potřeba uvést, že systém operačního řízení v Policii České republiky tvoří v současné době čtrnáct integrovaných operačních středisek krajských policejních ředitelství, operační střediska útvarů s celorepublikovou působností a operační středisko Policejního prezidia České republiky,“ pokračuje Čírtková.

Operační středisko v Kraji Vysočina zajišťuje také nepřetržitou obsluhu linky tísňového volání 158. Operační důstojníci mají díky používání moderních technologií a mapových podkladů po celou dobu služby neustále k dispozici aktuální informace o pohybu hlídek po celém kraji a o spolupráci v případě potřeby mohou prostřednictvím těchto technologií požádat také policejní hlídky ze sousedních krajů. Typickým příkladem je pronásledování pachatelů, kteří například ujíždějí z místa činu. Tyto hlídky pak při policejním zákroku koordinují.

Samostatným pracovištěm integrovaného operačního střediska je pult dopravy, kde se sbíhají všechny aktuální informace o dopravních událostech a dopravních nehodách na devadesátikilometrovém úseku dálnice D1 a na všech ostatních komunikacích na území celé Vysočiny. „Toto pracoviště je z hlediska počtu událostí nejvíce exponované v době různých sněhových či větrných kalamit, které výrazně ovlivňují sjízdnost nebo průjezdnost silnic. Policisté, kteří slouží na tomto pultu, všechny aktuální dopravní informace vkládají do systému CDI2, což je informační systém centra dopravních informací, který pak využívají především řidiči pomocí různých aplikací – třeba v mobilních telefonech, navigacích nebo tabletech,“ doplňuje mluvčí policistů.

Modernizace v roce 2014

Integrované operační středisko v podmínkách policie v Kraji Vysočina funguje od ledna roku 2007. V roce 2014 prošlo zásadní modernizací, v rámci níž bylo pracoviště vybaveno novou moderní technologií, která výrazně zkvalitnila podmínky pro výkon služby operačních důstojníků, a také zlepšila systém komunikace a koordinace mezi ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Nová modernizovaná podoba operačních prostorů přinesla pro činnost službu konajících policistů celou řadu důležitých změn. V místnosti operačního sálu se zvýšil počet pracovišť z původních osmi na současných dvanáct. Do volného prostoru bývalého chodbového traktu byla navíc umístěna dvě atypická pracoviště, což umožňuje v případě potřeby operačního řízení nasadit do služby vyšší počet policistů.

„Integrované operační středisko bylo v souvislosti s pandemií covid-19 a vyhlášením nouzového stavu zařazeno mezi kritickou infrastrukturu a službu konající policisté byli nuceni pracovat za mimořádných hygienických a režimových opatření, kdy jsme do služeb nasazovali samostatné směny, které se vzájemně nepotkaly, abychom zamezili případnému přenosu nákazy. Přesto se ani našemu pracovišti nevyhnulo onemocnění covid-19 a s tím související nařízené karantény. Služby se nám ale podařilo postavit, a to také díky aktivnímu přístupu a nasazení kolegů, kteří zde pracují,“ uvedl Dušan Vybíral, vedoucí operačního odboru Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina.

Jedna z nejnáročnějších služeb v rámci policie 

V současné době je na integrovaném operačním středisku Vysočiny zařazeno celkem 44 policistů. Služba na integrovaném operačním středisku patří mezi nejnáročnější služby v rámci celé policie. „Policisté, kteří zde slouží na různých pozicích, patří mezi velice zkušené kolegy. Oni musí dokázat i s minimem prvotních informací, které získají od oznamovatele, rychle, efektivně a především odpovědně rozhodnout o správném postupu,“ doplňuje Vybíral.

V kontaktu s oznamovateli musí být službu konající policista vždy empatický, neboť člověk, který se obrací se svým voláním na linku 158, prožívá často velkou psychickou zátěž, může být v ohrožení života, ve špatném zdravotním stavu, v šoku po dopravní nehodě nebo v krizi.

„Občas se také bohužel stává, zejména v nočních hodinách, že na linku 158 telefonují podnapilé osoby, které policisty bezdůvodně vulgárně urážejí a zbytečně blokují tísňovou linku. Pokud se jedná o opakovaná zlomyslná volání, volajícího čeká za zneužití tísňové linky přísný postih v závislosti na stanovení právní kvalifikace takového jednání,“ přidává Čírtková příklad z praxe a dodává, že každé volání na tísňovou linku 158 se pomocí moderních technologií nahrává, takže každé zlomyslné nebo bezdůvodné volání lze snadno dohledat a následně použít jako důkaz v případě prokazování zneužití tísňové linky.