Čtvrtek 2. 7. 2026 | Svátek má Patricie
Dnes, 07:01
Před 75 lety, 2. července 1951, byli v Babicích na Třebíčsku zastřeleni tři místní komunisté a čtvrtý byl těžce raněn. Babický případ nebyl nikdy zcela přesně objasněn, tehdejšímu režimu však posloužil jako záminka k represím proti katolické církvi a k zastrašování soukromých rolníků, bránících se kolektivizaci. V následných procesech bylo odsouzeno na 100 lidí, z toho 11 z nich k trestu smrti. Na seznamu obětí justičních vražd spojených s babickým případem jsou i tři katoličtí kněží, dva z nich, Jan Bula a Václav Drbola, byli letos 6. června v Brně blahořečeni jako mučedníci.
Jižní Morava byla počátkem 50. let pro nastupující komunistickou moc problémem. V kraji, kde byla tradičně silná katolická církev, se jen s obtížemi prosazovala kolektivizace zemědělství, a rolníci byli proto postihováni. Represe však zároveň posilovaly odpor proti režimu a vzrůstající napětí vyvrcholilo právě v Babicích.
Tragická událost se odehrála v budově babické školy, kde byli v osudný večer zastřeleni tři komunističtí členové rady místního národního výboru, čtvrtý utrpěl vážné zranění. Čtyřčlennou skupinu samopaly a pistolemi ozbrojených mužů, která se nepochopitelného masakru zúčastnila, vedl Ladislav Malý, muž jenž byl údajně agentem americké CIC (americký protišpionážní sbor), ale také se o něm hovořilo jako o možném provokatérovi komunistické Státní bezpečnosti (StB).
Sobota, 6. června 2026, 17:28
Jihomoravská metropole se v sobotu stala centrem duchovního života. Slavnostní mší na výstavišti vyvrcholilo blahořečení kněží Buly a Drboly. Ti byli v padesátých letech minulého století pronásledováni komunisty a následně popraveni. Na celodenní...
Malý se již od března 1951 pohyboval na jižní Moravě a organizoval protikomunistické aktivity. Připojilo se k němu několik převážně mladých lidí, kteří s ním 2. července 1951 přepadli místní školu v Babicích. Členové skupiny poté uprchli z obce a skrývali se v obilném poli u blízkých Bolíkovic, kde je tehdejší bezpečnostní složky hned druhý den dopadly. Při zásahu zahynuli dva členové skupiny (jedním z nich byl Malý), dva se vzdali.
Již krátce po akci se vynořily dohady o tom, že Malého smrt byla fingovaná a že ve skutečnosti přežil. Po roce 1990 však Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) oficiálně potvrdil, že Malý skutečně zahynul při přestřelce. Prokázat se naopak přímo nepodařilo jeho možné spojení s StB, podle některých badatelů jej však tajná komunistická policie mohla nepřímo řídit. „Malý z mého pohledu spolupracovníkem StB nebyl. Spolupracovat mohl ovšem nevědomky," uvedl před několika lety v tisku badatel ÚDV Adolf Rázek.
Osvětlen také dodnes nebyl motiv činu. Autoři knihy Mlynáři od Babic vydané v roce 2008 Miroslav Kasáček a publicista Luděk Navara se nicméně přiklánějí k tomu, že členové skupiny kolem Malého chtěli komunistické funkcionáře v Babicích jen postrašit, ale akce se jim kvůli přítomnosti zbraní vymkla z rukou. K podobnému závěru dospěl i badatel Rázek. Malého skupina totiž již před událostmi v Babicích podnikala na funkcionáře rozporuplné útoky v okolí.
V roce 2016 načrtl historik Michal Stehlík i pravděpodobný portrét postavy Ladislava Malého: „Malý skutečně přechází přes železnou oponu, s největší pravděpodobností s defraudovanými dolary z ústředny CIC ve Vídni. Není podle všech dokladů spojen se Státní bezpečností. Hledá spolupracovníky, ukrývá se, shromažďuje zbraně. I přes několik vln zatýkání není dopaden. Jeho nezbytným atributem je alkohol a až bájivá lhavost o své důležitosti a činech, které páchá. Narůstající nedůvěra v něj nemohla být vyřešena prakticky jinak než jeho odchodem nebo smrtí. Do babické školy vstupují oné noci 2. července 1951 Antonín Mityska a Ladislav Malý spolu. Dle všech dokladů je vrahem Tomáše Kuchtíka právě Ladislav Malý, vrahem dalších dvou funkcionářů Antonín Mityska, který také zranil Františka Bláhu,“ píše Michal Stehlík s tím, že není podle něj pravděpodobné, že by se ještě dnes objevily neznámé historické materiály, které by vrhly jasnější světlo na vztah Malého a StB.
Trojnásobnou vraždu komunistů použil tehdy režim k rozsáhlé propagandě, StB také rozpoutala velkou razii, při které pozatýkala mnohé sedláky a jejich rodiny vyhnala z jižní Moravy. Babická vražda se pro představitele tehdejší moci stala příkladem zasahování takzvaného západního imperialismu do dění v Československu.
Již deset dní po osudné noci začal proces se čtrnáctičlennou skupinou údajných teroristů. Soud vynesl sedm trestů smrti, dvě doživotí a pět dalších lidí odsoudil k celkem 110 letům vězení; všechny tresty ještě před vynesením rozsudku schválili nejvyšší představitelé komunistické strany. Navazující procesy se konaly až do února 1953, popraveni byli další čtyři lidé.
Oběšeni byli mimo jiné i faráři Jan Bula, Václav Drbola a František Pařil, kteří patřili k prvním obětem komunistických represí z řad církve. Bula s Drbolou byli letos blahořečeni, papež Lev XIV. podepsal příslušný dekret loni v říjnu. Drbola byl rodák ze Staroviček na Břeclavsku a před smrtí byl babickým farářem. Bula pocházel z Lukova u Moravských Budějovic a sloužil v Rokytnici nad Rokytnou. Oba byli popraveni oběšením v Jihlavě. Jednalo se o první blahořečené oběti komunismu v ČR.
Po roce 1990 se babický případ s následnými procesy začal znovu vyšetřovat, do dubna 1996 byly zrušeny všechny tehdejší rozsudky. V roce 1997 navíc ÚDV obvinil tehdy poslední dva žijící přísedící z babického procesu, Jaroslava Demčáka a Pavla Vítka, ze zneužití pravomoci. Údajně podjatě rozhodovali o vině. Stíhání Demčáka však bylo později ze zdravotních důvodů přerušeno. K soudnímu verdiktu nedospěla ani obžaloba Vítka, jenž zemřel v červenci 2001.
Zmínění kněží Václav Drbola a Jan Bula byli před necelým měsícem blahoslaveni neboli beatifikováni. U té příležitosti se následující den v Jihlavě u Vysoké školy polytechnické konala děkovná mše svatá, té přihlížely stovky lidí. Slavnostní bohoslužbu, která byla vysílaná také venku na velkoplošných obrazovkách, celebroval pražský arcibiskup Stanislav Přibyl.
Ten během svého kázání promluvil nejen o beatifikaci Jana Buly a Václava Drboly. Ta je podle jeho slov důležitá nejen pro život církve, ale i pro celou společnost. „Žijeme ve světě, kde jasně vidíme zlo komunistické totality a současně nejsme schopni se od této ideologie jasně distancovat."
Neděle, 7. června 2026, 19:58
Lidé v Jihlavě dnes odpoledne zažili slavnostní děkovnou mši, která byla připomínkou včerejší historické události. Stovky lidí sledovaly bohoslužbu, v níž se skloňovala jména dvou nových blahoslavených mučedníků - Jana Buly a Václava Drboly. Pozvaní...
Poznamenal, že dramatické životní osudy právě těchto dvou mučedníků, jenž jsou spjatí s Vysočinou, jsou příkladem a výzvou právě pro tuto naši dobu. „Jsou nám pozvbuzením, abychom žili svatě, usilovali o spravedlnost, dokázali rozlišovat dobrpo od zla a stavět se na stranu dobra. A abychom si zachovali za všech okolností vnitřní svobodu. Tak se staneme opravdu těmi, jimiž máme jako křesťané být. Solí země a světlem světa," povzbudil arcibiskup přítomné.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
Aktualizováno 29. června, 17:06
