Bývají častěji Vánoce na sněhu, nebo takzvaně na blátě? Podle teplot venku a předpovědi od meteorologů to vypadá, že ani letos zřejmě bílé nebudou. Případně jen na pár místech najdeme zbytky neroztátého sněhu. Pojďme se podívat na počasí na Vánoce, které bývá hodně sledované, podrobněji.
Nejprve se podívejme na teploty na Štědrý den. Podle informací od meteorologů, průměrná denní teplota vzduchu pro 24. prosinec je −0,4 °C, konkrétně jde o údaje za období let 1991–2020.
„Nejteplejší Štědrý den s průměrnou teplotou vzduchu 6,4 °C, jsme na území ČR zaznamenali v roce 1980. Druhý nejteplejší byl Štědrý den roku 1967 s průměrnou teplotou 5,8 °C. Naopak nejchladněji (dle průměrné denní teploty vzduchu) bylo v letech 1961 a 1962 s průměrnou teplotou −14,9 a −12,5 °C. Nejchladnější Štědré dny v posledních 30 letech byly zaznamenány roku 1996 a 2003 s průměrnou teplotou −10,5 a −10,3 °C,“ říká v tiskové zprávě Jan Doležal, mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Když bychom se podívali na štědrodenní průměrnou teplotu za rok 2021, tak meteorologové evidují hodnotu 4,7 °C. Nejtepleji bylo v Praze, Klementinu, kde průměrná denní teplota vzduchu měla hodnotu 8,6 °C. Nejchladněji bylo loni na Sněžce, tam rtuť teploměru vyšplhala na minus 4,0 °C.
„Od roku 2008 neklesla průměrná denní teplota vzduchu na území ČR na Štědrý den pod 0 °C. Zažíváme tedy sérii nejteplejších Štědrých dnů za posledních 30 let,“ dodává Doležal.
Nejvyšší maximální teplotu vzduchu v historii, 14,5 °C, meteorologové evidují v roce 1958 na stanici Lučina v Moravskoslezském kraji a v Kolíně v roce 1977. Naopak nejchladněji na Štědrý den bylo v roce 2001 na Šumavě. Na stanici ČHMÚ Horská Kvilda bylo minimum −31,5 °C. V mrazových kotlinách klesla teplota dokonce i pod minus 35 °C.
Bílé Vánoce. Spojení, po němž touží nejedno dítě a řada dospělých. Se sněhem na vánoční svátky to bývá velmi ošemetné. Často nasněží pár dní předem, těsně přes svátky ale přijde obleva a rázem je po sněhu. Vypadá to, že přesně to nás čeká letos. Letošní Vánoce budou na většině území ČR zřejmě opět „na blátě“.
Jsou ale i roky, kdy jsme si užívali opravdu bílé Vánoce s bohatou sněhovou nadílkou. „Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo na našem území v roce 1981. Maximální výšku sněhové pokrývky v tomto roce – 194 centimetrů - zaznamenala stanice na nejvyšším vrcholu Jeseníků Praděd. V Krkonoších měla nejvíce sněhu (171 centimetrů) stanice Labská bouda. V Beskydech bylo nejvíce sněhu tradičně na Lysé hoře, a to 174 centimetrů. Krušnohorský Klínovec zaznamenal 142 centimetrů a na Šumavě jsme na Filipově Huti naměřili 164 centimetrů,“ zmínil k číslům z roku 1981 Jan Doležal.
Vůbec nejvíce sněhu meteorologové naměřili 24. prosince v roce 1969 v Krkonoších na Vrbatově boudě, kde leželo 215 centimetrů sněhu.
Ještě bychom si mohli připomenout loňský Štědrý den. Sníh v roce 2021 ležel kromě hor jen ve východní polovině našeho území, a to i v nížinách. Například v Ostravě a v Olomouci byly ráno 2 centimetry sněhu. „Maximum sněhu bylo na Šumavě, stanice Blatný vrch zaznamenala výšku sněhové pokrývky 64 centimetrů,“ dodává mluvčí ČHMÚ.
V Jihlavě bylo nejtepleji 24. prosince roku 2020, kdy se rtuť teploměru zastavila na 10,5 °C. Naopak nejnižší teplota vzduchu v Jihlavě byla v roce 1961, kdy bylo minus 22,0 °C. Nový sníh na Štědrý den, v Jihlavě rovných 5 centimetrů, napadl naposledy v roce 1970. Nejvíce sněhu – 22 centimetrů – leželo v Jihlavě na Štědrý den o rok dříve, tedy v roce 1969.
V sobotu 24. prosince by v Kraji Vysočina podle meteorologů mělo být oblačno, místy bude obloha i polojasná. Ojediněle musíme počítat s přeháňkami. Nejvyšší odpolední teploty se dostanou na 6 až 9 °C. Vát by měl čerstvý západní vítr o rychlosti 4 až 8 m/s, místy s nárazy kolem 15 m/s, k večeru pak bude postupně slábnout.
Foto zanna-76 / pixabay | Zdroj ČHMÚ
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
