Počasí dnes1,2 °C, zítra2 °C
Středa 19. března 2025  |  Svátek má Josef
Bez reklam

Aktuálně

Parkovací dům v Jihlavě s 544 místy nebude mít větší vliv na okolí, uvedl úřad. Součástí bude několik obchodů více...

VIDEO: Mladý motorkář ve Žďáru ujížděl policii. Během honičky s hlídkou najel na obrubník a boural více...

Na Vysočině zvou ochránci veřejnost na vycházky za bledulemi do rezervace Ransko. Kam dále vyrazit? více...

Jihlava má dvě desítky krytů civilní obrany. Pro veřejnost je určený největší úkryt pod Priorem více...

Jihlavská zoo už nemá repliku čínského vodního kola. Naposledy se roztočilo vloni v polovině září více...

Rodáci z Vysočiny: Připomínáme si výročí narození básníka Sovy. Miloval jsem Pacov, lesy, zátiší, psal v dopisech

Autoři | Foto citarny.cz | Zdroj wikipedia, antoninsova.cz

Antonín Sova. Jméno tohoto českého básníka zná snad každý, možná ale ne všichni ví, že se narodil u nás na Vysočině, konkrétně v Pacově. Ve stejném městě také v roce 1928 zemřel. A právě nyní si připomínáme výročí jeho narození.

Město Pacov je s básníkem Antonínem Sovou spjaté doslova osudově. V Pacově se Antonín Sova v roce 1864 narodil a v Pacově také roku 1928 zemřel.

Bydlištěm mladé rodiny Sovových byl tenkrát zámek Pacov, v jehož jižním křídle se nacházela škola, na které učil básníkův otec. V pacovském zámku bydlel Sova pouze první dva roky života, než se s rodiči přestěhoval do nedalekého Lukavce. Pacov však později pravidelně navštěvoval, jak na to sám vzpomínal v dopisech Pacovským. „Docházelť jsem k Vám do města často s otcem z Lukavce, kde jsem prožil mládí a těšíval jsem se na každou cestu přes Stražiště, která byla pro mne svátkem. Míval jsem rád Šteidlerovy hračky z chlebového těsta, vystál jsem hodiny na náměstí a díval se na kostel a klášterní valy, a často se stalo, že jsem i přespal u starého krejčího Sobka,“ napsal Antonín Sova.

V jiném dopise dále poznamenal: „Mám nejkrásnější vzpomínky na Pacov, rád jsem prodléval celé hodiny v Pacově za svého dětství, procházel městem i zámeckým parkem a první dětské hračky zdály se mi zázraky – byly z Pacova. Miloval jsem Pacov, lesy, krásná zátiší v nich i bystrý potok v lukách. Často vzpomínám.“

Antonín Sova (*26. února 1864 Pacov – †16. srpna 1928 Pacov) byl český básník, spisovatel a první ředitel Městské knihovny v Praze. V listopadu 1900 se oženil s Marií Kovaříkovou (1883), se kterou měl syna Jana (1901–1945). Roku 1921 se rozvedli. Jeho dílo bylo ovlivněno dobovými uměleckými směry - realismem, symbolismem a impresionismem. V pozdější době se soustředil na přírodní a subjektivní lyriku. Jeho přírodní lyrika je spojena s jihočeským krajem, jeho milostná poezie je psána písňovou formou. Mezi nejznámější poezii patří díla Květy intimních nálad (1891), Z mého kraje (1893), Soucit i vzdor (1894), Vybouřené smutky (1897), Ještě jednou se vrátíme (1900) nebo Hovory věcí (vydáno posmrtně 1929). Z prózy lze jmenovat třeba Ivův román (1902), Výpravy chudých (1903) či Koloběh starostí a jiné povídky (1920). 

Sova svými díly útočil proti společnosti a dával najevo protispolečenské postoje celé mladé generace. V jeho dílech se zároveň objevuje vlastenectví a hledání morálních a společenských hodnot.

Antonín Sova: Ještě jednou se vrátíme…
Ještě jednou se vrátíme zamyšlení, kde prudce
květ voněl, že svedl nás z cesty, když šeřivým stříbrem tekl
nad potoky večer, a ještě jednou se vrátíme,
kde píseň jsme slyšeli z oken, jež hleděla k zahradám zmlklým.

A ještě si vynajdem jednu stezku a jeden háj v horách
tak celý podzimem jasný, v tolika hýřivých barvách,
po roztříštěných akordech echa budeme pátrat,
po tichém a pružném kroku, zda tajemné zanechal stopy.

Duše, do níž se zařízly vzpomínky, vyleje v trávu
tolik lyriky kanoucí v pryskyřičných krůpějích,
své větve vysoké, tmavé vykoupá v podzimním slunci,
svůj štíhlý kmen protáhne šerem v míjející mraky –
to všechno v jediné chvíli, na stezce zešeřené
a v hodinu západu, která tak sevře nebohé srdce.  

Letní byt v Pacově 

Básník sice město navštěvoval po celý život, ale opravdu intenzivní styky mezi Pacovem a Antonínem Sovou začaly až ve 20. letech 20. století. To Sova přijížděl do Pacova na letní byt. Bydlíval v domě tehdejšího starosty Karla Kopala. Zde také v noci z 15. na 16. srpna 1928 zemřel.

Město Pacov se stalo i místem básníkova posledního odpočinku. V únoru roku 1934 uložil syn Jan urnu se Sovovým popelem do žulového pomníku, který se nachází v sadech na okraji města. Dnes tudy vede Sovova stezka, spojující Pacov a Lukavec.

Sovovy osobní předměty 

Pokud přijedete do Pacova vlakem, cestou do centra města narazíte na Sovův úmrtní dům (č. o. 406). Nad malebným náměstím Svobody se pak vypíná zámek, v němž sídlí Městské muzeum Antonína Sovy. To už od 30. let intenzivně pečuje o básníkovu pozůstalost a mnoha aktivitami rozvíjí jeho umělecký i lidský odkaz.

V pacovském muzeu lze najít zdařilou Sovovu expozici, která přináší celou řadu unikátních dokumentů i básníkových osobních předmětů, ale také velkoryse pojatou expozici malíře Jana Autengrubera a několik zajímavých expozic s regionální tematikou. 

Hodnocení článku je 84 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky básník, výročí, narození, vzpomínka, rodák, Antonín Sova, Pacov, Kraj Vysočina, zámek, Jan Autengruber, les, zátiší, Lukavac, Karl von Kopal, Městská knihovna v Praze, Městské muzeum Antonína Sovy

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Rodáci z Vysočiny: Připomínáme si výročí narození básníka Sovy. Miloval jsem Pacov, lesy, zátiší, psal v dopisech | Společnost | Zprávy | Jihlavská Drbna - zprávy z Jihlavy a Vysočiny

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.