Martínek z Dobronína trpí nevyléčitelnou poruchou. Nosí ortézy, pomoci by mu mohl ještě i invalidní vozík

Ještě smutnější zprávou je to, že se zmíněné onemocnění nedá vyléčit. Lze pouze mírnit jeho postup a tlumit příznaky. Protože v důsledku poruchy metabolismu nezvládá jeho tělo zpracovat některé látky, musí osmiletý Martínek dodržovat přísnou dietu a řadu dalších opatření. Jinak u něj hrozí zhoršení stavu, při němž dochází poškození svalových buněk.

 „Metabolická porucha Martínka omezuje v pohybu i nejrůznějších aktivitách. Kvůli narušení periferních nervů je syn velmi nestabilní v chůzi. A bohužel dochází k postupnému zhoršování, od letošního roku už musí nosit i ortézky. Pro cesty do školy i k lékařům používáme ve většině případů automobil. Martínek si musí do školy nosit vlastní stravu, jeho dieta je velmi přísná a je nutné omezovat tuky a dodávat potřebné potravinové doplňky. V případě zhoršení stavu je nutná hospitalizace v nemocnici,“ popisuje symptomatickou léčbu Martínkova maminka Monika.

Pro dodržování diety je důležitá i pravidelnost. Přes den musí Martínek přijímat stravu každé 3 hodiny, v noci se interval prodlužuje na 4 hodiny. To má samozřejmě velký vliv na kvalitu spánku nejen jeho, ale i jeho maminky. 

Maminka Monika se před rokem rozhodla požádat o pomoc nadaci Dobrý anděl. A jak se ukázalo, určitě dobře udělala. „Od té doby je naše situace lehčí, finanční pomoc od Dobrých andělů nám pomáhá zmírnit každodenní maraton péče o syna. Ve škole ho doprovází asistentka, kterou částečně hradíme z pravidelných příspěvků, a asistenci mohu hradit i v odpoledních hodinách, abych mohla chodit do práce. Díky dárcům jsme mohli Martínkovi zajistit i rehabilitace, nakoupit rehabilitační pomůcky a doplňky stravy.“

Letos se pomohlo 53 rodinám z Jihlavska 

Velkým pomocníkem by pro rodinu z Dobronína mohl být invalidní vozíček, který si pravděpodobně bude pořizovat. Vozík by Martínkovi pomohl se lépe pohybovat, a ulevit mu tak od bolesti. „Děkujeme Dobrým andělům za to, že nám ulehčují život a pomáhají vykouzlit úsměv na Martínkově tváři. Děkuji také, že mně jako mámě umožňují více se věnovat také Zdeňkovi, na kterého bohužel nemám tolik času, kolik bych si přála,“ dodává s velkou vděčností Monika z Dobronína.