úterý 20. října 2020 Vendelín

Zákaz prezenční výuky: Ještěže máme hlídací babičky, shodují se maminky z Jihlavska

Zavření všech škol, o němž v pondělí 12. října rozhodla vláda a ke kterému dojde od středy 14. října, tedy už od zítra, způsobí starosti navíc řadě rodičů. Hlavně těch dětí, které jsou na prvním stupni základní školy. Rodiče pro své potomky musí buď sehnat hlídání, nebo s nimi zůstat doma a požádat si o ošetřování člena rodiny (OČR). Někdo má větší štěstí a může zůstat doma s dětmi na home office. Drbna vyzpovídala hned tři maminky, které prozradily, jak budou následující týdny řešit nebo třeba to, jak se jejich rodina vypořádala s první koronavirovou vlnou. Poodhalily i to, jak moc jsou připravené na dny, které jsou před námi.

Opravdu to bylo nutné? 

O tom, že budou školy uzavřeny, rozhodla vláda během včerejšího jednání. Řada lidí toto opatření asi očekávala, přesto se objevují názory, že s ním vláda mohla ještě chvíli počkat. „Jestli to bylo nutné, to nedokážu posoudit. Ale spíš si myslím, že se mohlo počkat, jak se situace vyvine po podzimních prázdninách. Kdyby se situace nezlepšila, tak potom se mohlo přejít k tomuto kroku,“ myslí si první oslovená maminka Nikola z Jihlavy, která pracuje ve školství a doma má dva školáky – jednoho na druhém stupni ZŠ, druhý v září nastoupil na střední školu. Nutné to nebylo ani podle maminky Lucie z Jihlavy, jež musí zajistit hlídání pro své děti, které chodí na první stupeň ZŠ. „Nadšená z toho tedy nejsem,“ svěřila se Lucie.

S aktuální situací není spokojená ani Monika, která bydlí v menší obci na Jihlavsku. I ona má doma dvě děti na prvním stupni. Navíc pracuje ve zdravotnictví. „Jak nutný byl tento krok, neumím zhodnotit. Jestli ale vláda vyhlásí takto drastická opatření pár dnů po těch minulých, aniž by mohli zhodnotit, zda tato opatření byla efektivní, nepůsobí to důvěryhodně. Zavření základních škol jsem se obávala. Mám obě děti na prvním stupni, syna v páté třídě, dceru ve druhé. Pokud uzavření opravdu bude na tři týdny, jak vláda slibuje, nevnímám to zas tak drasticky. Je to ale nálož na děti, rodiče i učitele,“ myslí si maminka Monika. Doplňuje, že úplným zavřením škol děti zažívají již podruhé distanci od kamarádů, spolužáků, učitelů, tělocviku, zpěvu, tvoření, tančení, hraní na nástroje, kroužků, tréninků. „Dlouhodobě se nezúčastňují výletů, exkurzí. Tak toto za nutné nepovažuji, je to spíše smutné,“ doplnila Monika.

Pomoc během plnění úkolů 

Žáci na druhém stupni bývají většinou už počítačově gramotní, často mohou být i velkou část dne sami doma. Přesně tak to je u rodiny Nikoly, tu zavřené školy, co se hlídání dětí týče, příliš netrápí. „Jeden můj syn je již na druhém stupni a druhý syn již na střední škole, takže už oba studují téměř samostatně. Tato situace mě už tolik neomezí. Mladšího syna ještě musím zkontrolovat a občas ode mě potřebuje pomoc. Protože pracuji ve školství, tak budu vlastně také doma, takže můžu být synům k dispozici,“ řekla Nikola.

V uzavření prvních stupňů ZŠ vidí školy v kraji komplikaci. Nejhorší to asi bude pro prvňáčky, shodují se

Uzavření prvních stupňů základních škol bude komplikací zejména pro rodiče a také pro nejmenší děti, které si ještě nestačily na školu zvyknout. Shodli se na tom školy na Vysočině a jejich zřizovatelé. Technicky jsou na dálkovou výuku školy...

Na pomoc od babičky spoléhá Lucie, která pracuje v mateřské škole. Na ty se zatím zrušení prezenční výuky nevztahuje. „U nás je obrovská výhoda, že máme babičku, co děti pohlídá, dohlédne na ně a pomůže jim. Bez ní by to teď nešlo. Jinak bych musela s dětmi zůstat já.“ Hlídání od prarodičů by musela využít i Monika. Nakonec to ale nebude nutné a ona bude moct chodit i nadále do práce. Pracuje jako zdravotní sestra. „Distanční výuku a spolupráci s učiteli máme již vyzkoušené na jaře, přesto nyní je to u mě jiné. S dětmi bude doma tentokrát manžel, neboť je dlouhodobě na nemocenské s úrazem. Není nutné, abych jejich hlídaní řešila jinak. Věřím, že učení společnými silami zvládneme. Kdyby nebylo manžela doma, hlídání bychom řešili nejspíše babičkami, které jsou na důchodě,“ podotkla maminka z Jihlavska.

Málo počítačů a tabletů 

Řada rodin nyní narazí na nedostatečnou výbavu pro distanční výuku, mnohdy zapůjčením pomůže samotná škola, protože každý nemá doma potřebné množství počítačů nebo tabletů. Tento problém se může vyskytnout hlavně v rodinách, kde je více dětí. „Jeden počítač doma máme. Když bude potřebovat připojení i druhé dítě, budeme muset pořídit tablet,“ upřesnila Lucie. Monika ani Nikola zatím neplánují pořídit další techniku. Dle jejich vyjádření mají všeho zatím snad dostatek.

S OČR již mají zkušenosti 

Děti i jejich rodiče si domácí výuku už jednou vyzkoušeli – v jarních měsících při první koronavirové epidemii. Nikola ani tehdy nemusela řešit OČR, kvůli své práci byla se syny doma. Naopak Monika s Lucií neměly jinou možnost než zůstat doma s dětmi na OČR. Monika ale jen chvíli, jako zdravotní sestra musela po 3 týdnech OČR postupně začít chodit do práce. „Zprvu to bylo 1x týdně, pak 2x týdně a poslední měsíc 3x týdně až do otevření škol. Děti trávily čas v té době převážně samy doma, komunikovali jsme spolu přes telefon. Bylo to náročné období, obzvláště s dcerou, ta navštěvovala první třídu. S paní učitelkou ale byla skvělá spolupráce, výuka probíhala přes e-maily a krátká videa na YouTube. Chtělo to ale spousta mého času a trpělivosti. Děti postupně ztrácely motivaci a chuť k učení, neboť prezenční výuku nenahradím, i kdybych se sebevíce snažila. Proto bylo nutné, abych byla s dětmi doma,“ zavzpomínala Monika na jarní měsíce.

Distanční výuka je náročná pro žáky všech tříd, stejně jako pro učitele a rodiče. Jsou ale žáci a studenti, kteří to mají ještě asi těžší než ostatní. Jsou to děti v první třídě, které ve škole sotva začaly a teprve se rozkoukávají. Náročnější to nyní bude i pro deváťáky, kteří se během celého posledního ročníku připravují na přijímací zkoušky na střední školy a učiliště.

Náročná doba pro prvňáčky i deváťáky 

Na jiný režim si po základní škole musí obecně zvykat i ti, co jsou v prvním ročníku střední školy. O tom ví své maminka Nikola, jejíž syn v září nastoupil právě do prvního ročníku střední školy. „Kvůli staršímu synovi mě tato situace mrzí nejvíc. Nastoupil teď do prvního ročníku na střední škole a myslím, že to je hodně nešťastné, že musí studovat doma. Výuka na střední škole je úplně jiná než na základní, a proto si myslím, že ze začátku je hodně důležité, aby byl osobně přítomný ve škole, aby si na tento styl výuky zvykl a pochopil ho. Tak jen doufám, že se situace brzy zlepší a doufám, že se zase brzy vrátí do své třídy a že vše potřebné dožene,“ věří Nikola z Jihlavy.

Od středy 14. října, tedy od zítřka, se uzavřou všechny školy kromě těch mateřských. Na to má Lucie jasný názor. „Úplně nerozumím tomu, proč jsou školy zavřené a školky dál fungují. Ale v této době nerozumím více věcem. Jsem ráda, že práci mám, někteří na tom tak nejsou. Doufám, že tento humbuk přejde co nejdřív a vše se vrátí do „normálu”,“ doufá maminka Lucie.

„Buďme ohleduplní, a hlavně se z toho nezblázněme." 

Stejné přání má i Monika z Jihlavska. „Aktuální situace je sice obtížná, omezující, ale věřím, že ne nezvládnutelná. Přiblížit se k normálnímu žití můžeme, pokud se budeme navzájem respektovat, chovat se solidárně, projevovat úctu k životu a zdraví lidí kolem sebe. Mýt si ruce, správně nosit roušky, minimalizovat riziko přenosu nákazy do rizikové populace. Buďme ohleduplní. Ale hlavně se z toho nezblázněme, kvalitně žít můžeme i nyní.“

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo8 čtenářů

Foto pixabay.com

Štítky výuka, škola, vzdělání, distanční, rodiče, žáci

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.