Rodáci z Vysočiny: Kněz Chmelíček procestoval svět, hrál na mnoho nástrojů a měl neuvěřitelnou paměť

Josef Chmelíček má ve svém rodném listě datum narození 22. března 1823, jeho rodištěm je již zmíněná Náměšť. Chmelíček byl aktivní již od mládí. Například zpívál v kapele hraběte Haugvice. Také důkladně poznával svět - s hraběcí rodinou Dietrichsteinů, která vlastnila zámek v Boskovicích, hodně cestoval a naučil se hlavní evropské jazyky. Mluvil německy, anglicky, francouzsky, španělsky i italsky. Své poznatky z cest literárně zpracoval. 

Chmelíček hrál na většinu hudebních nástrojů, nejvíce oblíbené měl varhany. Zkomponoval více než 30 vokálních mší, více než 600 fug, hojně offertorií, kázání a mariánských melodramat. 

Co se týče Chmelíčkova studia, tak ani to nezanedbával. Nejdříve vystudoval gymnázium v Hornu v Dolních Rakousích a vyšší stupeň pak v Brně. V Brně pak pokračoval studiem bohosloví. V roce 1847 byl vysvěcen na kněze. Na univerzitě ve Štýrském Hradci získal doktorát z filozofie.

Duchovní dráha 

Poté se začal naplno věnovat duchovní činnosti. V letech 1866–1868 byl kaplanem ve Křtinách, později v Doubravici a na zámku v Boskovicích. Působil také jako učitel náboženství v rodině hraběte Mennsdorfa, v roce 1866 byl jmenován profesorem na teologickém ústavu brněnské diecéze. Dále byl jmenován biskupským radou a přísedícím konsistoře, kromě toho byl biskupským radou v Sekavě. 

Josef Chmelíček byl mimo jiné i členem výboru Jednoty na zvelebení církevní hudby na Moravě. Ta zřídila, a do roku 1918 i vedla, Varhanickou školu v Brně, jejímž ředitelem byl Leoš Janáček. Janáček chtěl dokonce získat profesora Chmelíčka jako učitele dějin hudby. K tomu však nikdy nedošlo. Nicméně Chmelíček až do roku 1889 vykonával funkci inspektora Varhanické školy, účastnil se jejích veřejných koncertů a závěrečných zkoušek. 

Měl neuvěřitelnou paměť 

Rodák z Náměště nad Oslavou měl také neuvěřitelnou paměť. Během své cesty po Svaté zemi odposlouchal a do not zaznamenal řadu několikajazyčných obřadních zpěvů, provázejících bohoslužby a procesí různých vyznání.

Svou bohatou knihovnu věnoval knihovně biskupského alumnátu v Brně, ta čítala celkem 389 spisů o 620 svazcích. Hudbě se věnoval i jeho bratr Jan Chmelíček (1825–1891), hudební skladatel, teolog a pedagog.

Svými písněmi Chmelíček přispěl do kancionálu Cesta k věčné spáse. Jak již zaznělo, Chmelíček také literárně zpracoval své poznatky z cest, a to ve dvou knihách, které měly více dílů: Cesta do Francouz a Špaňhel, Cesta do swaté země, již vykonal a sepsal Josef Chmelíček.