Žáci útočí na kachny u rybníku na Březinkách, říká muž z Jihlavy. Jednu vytáhl na břeh, už nedýchala

„První případ se odehrál na podzim minulého roku, dva chlapci pobíhali poblíž rákosí, kde aktivnější z nich nesl klacek cca 30 centimetrů dlouhý a chystal se jej hodit směrem k několika kachnám se zjevným úmyslem je zasáhnout. V rybníku v tom místě bylo již více podobných klacků, bylo jasné, že se nejedná o první pokus. Šel jsem po hrázi a stačilo jen intenzivním hvízdnutím připoutat jejich pozornost, gestikulací ve smyslu odejděte a voláním vět, aby zanechali toho, co dělají a mazali pryč, docílit kýženého,“ popsal pro Jihlavskou Drbnu Aleš Čáp. Po tomto žáci podle Čápa odešli směrem k Lidlu.

Podruhé se s chlapci setkal pár dní nato, kdy žáci vstupovali za kachnami do rákosí. Čáp dodává, že jeden z nich měl opět v ruce klacek. „Ovšem kachny mu uplavaly směrem do bezpečí na vodní hladinu, toho jsem varoval přes celý rybník, hvízdnutím a gesty. Třetí případ jsem s vnučkou a její kamarádkou šel od jídelny, kdy nás kvapem předešli dva malí školáčci do první, maximálně druhé třídy věkem, a v prostoru, kde se porost otevřel v malou stráňku, oba pohodili brašny na trávu, malý zrzavý klučina sebral kámen velikosti asi tři centimetry a šel směrem k vodní hladině, kde v ten okamžik nebylo jiné zvíře než kachna lyska černá. Okřikl jsem ho, co tedy jako zamýšlí, ale bylo zjevné, že moc nerozumí, jako bych ho zastavil v naprosto přirozené hře. O chvilku později jsem pochopil, že jsou oba z Ukrajiny, tedy jsem jim rusky oznámil, že to dělat nebudou a vykázal je od rybníka,“ vzpomíná Čáp.

„Černý plovoucí chuchvalec na vodě."  

Kolem rybníku chodí Aleš Čáp dvakrát denně a popisuje další den, kdy tudy procházel s manželkou a dvěma dětmi od jídelny směrem k bývalému Hotelu Jihlava. „Všiml jsem si, že na hrázi je asi pět či šest chlapců cca osmáci, kteří jsou rozrušení, jako by jim spadl do vody mobil. Jeden z nich byl pouze v triku a kalhotách, bylo chladno, chvěl se, evidentně se necítil komfortně, ale cosi mu nedovolilo odejít. Zatočil jsem tedy na hráz a blížil se k nim. Jeden z nich slézal k vodě a chystal se něco přistrčit ke břehu klackem. Následně to vzdal a celá parta prošla hbitě kolem mě pryč. Zprvu jsem jí dobře neviděl, byl to jen černý plovoucí chuchvalec na vodě, až po chvíli mi došlo, že to je lyska. Vyndal jsem jí na břeh, jestli není jen omráčená, chvíli u ní byl, ale nedýchala,“ posmutní Čáp. Dodává, že není odborník, ale přišlo mu, že zvíře utrpělo tupou ránu nad levým okem a v bezvědomí pak utonulo.

„Fakt nevím, jestli ta partička to měla na svědomí, nebo ji jen nalezli. Neviděl jsem, že by oni útočili,“ krčí Čáp rameny.

„Jejich chování bylo krajně podezřelé." 

S jinými žáky se u rybníka potkal nedávno, a to v pondělí 22. dubna. Dva chlapci měli na drobky z rohlíku lákat ven z vody tři kachny. „Jeden z nich vylákal tři kachny na břeh, poté si opatrně stoupl mezi kachny a rybník a pomalými pohyby je tlačil směrem k horní cestě. Když jsem se na té cestě proti němu postavil s tím, co tedy má za lubem, vydal se směrem k druhému chlapci do strany, a tím se uvolnila cesta pro kachny k rybníku, čehož využily. Kluci byli tak sedmáci, trochu jsem jim naložil verbálně s tím, že jestli jim křivdím, tak je mi to líto, ale že jejich chování bylo krajně podezřelé, protože kachny mají zřejmě problém startovat proti ostrému kopci, na levé straně měly porost a na straně pravé komplice,“ popisuje Čáp s tím, že chtěl po žácích vysvětlení, ti ale raději odešli.

To, co se v poslední době v blízkosti obou škol děje, Aleše Čápa velmi mrzí. „Mrzí nás to všechny, byly tam tři a teď už jsme více než jeden osamocený kus na rybníku nespatřili. Věřím také, že bylo více lidí, kteří intervenovali ve prospěch kachen před některými malými, mladými predátory. Nechci vinit školu, protože vím, že paní učitelka mojí vnučky se o lyskách ve třídě zmiňovala a děti je braly jako druhové zpestření a moc se jim líbil.“

O případu Čáp informoval pouze na sociálních sítích. Policii ani vedení škol zatím nekontaktoval. „Policii jsem neoslovil, protože je občas spatřím, že chodí okolo a dokonce jsem jednou viděl strážníka, jak pozoruje břeh a okolí. Chodím dvakrát denně okolo a myslím, že pozornost nás všech je víc než na místě. Tyto útoky na zvířata jsou zavrženíhodné a apeluji na vedení a učitele obou škol, aby promluvili s žáky o nepřípustnosti ubližování volně žijícím zvířatům. A my ostatní? Nebuďme nevšímaví a braňme je,“ vyzývá Čáp na Facebooku.

Školy se obrátily na městskou policii

Redakce Drbny se obrátila na vedení obou škol, které už byly se situací srozuměny. „Samozřejmě, že mě také velmi znepokojuje toto nevhodné chování a odsuzuji ho. Tématu ochrany životního prostředí včetně vhodného chování ke všem živým tvorům se opakovaně věnujeme ve všech ročnících. V této osvětě budeme pokračovat i nadále. Každý žák naší školy moc dobře ví, že ubližování komukoliv, včetně zvířat, je neomluvitelné,“ sdělila za ZŠ Demlova její ředitelka Andrea Medunová. Doplnila, že o události informovala zákonné zástupce všech žáků s prosbou, aby rovněž poučili své děti o vhodném chování vůči svému okolí. A také informovala městskou policii a požádala je o spolupráci ohledně řešení celého incidentu.

Jihlavské strážníky o všem informoval i ředitel sousední školy ZŠ Otokara Březiny Vladimír Nekvinda. „Environmentálnímu vzdělávání věnujeme velký prostor. Naši žáci například zakládali mokřad u zmiňovaného rybníčku (i jinde v okolí Jihlavy) a starají se o něj. Na podzim ve spolupráci se zřizovatelem proběhla také aktivita týkající se přímo kachen a jejich krmení a chování k nim,“ reagoval na redakční dotaz Vladimír Nekvinda.

To, že o případu ví i městská policie, Jihlavské Drbně potvrdil ředitel strážníků Stanislav Maštera. „Kolegové, kteří v areálu školy mají služebnu, tak se na to zaměřili. Provádí tam kontroly, ale samotné útoky nezaznamenali." 

Diskuze na Facebooku 

Pod příspěvkem Aleše Čápa na Facebooku se objevila řada komentářů. „Realita dnešní doby. A pokud by někoho chytli, tak rodiče budou tvrdit, že jejich potomek by to nikdy neudělal. Velká chyba, že na školách chybí fyzické tresty. To je ten největší problém. Rozmazleny smradi, kteří moc dobře vědí že, se jim nic nestane. Byt u toho já, tak seřežu prvně ty smrady a pak rodiče!“ nebere si servítky Jaroslav Kalásek.

Zážitek ze stejného místa má třeba i Naďa Deutscharová. „Nedávno jsme šli okolo s rodinou. Malá děvčátka se tam strašně bavila u ,,nahánění" kachen. Maminky měly ,,plné pusy práce ", hlavně, že měly od děvčat klid. Tak jsem to slovně nahlas okomentovala (něco o týrání zvířat), protože se mi už několikrát stalo, že jsem byla poslána do určitých míst a měla bych se starat o sebe a své děti - když jsem to řešila osobně. Naštěstí to maminky pochopily a děvčata si ukáznily. Tímto jim děkuji. A doufám.“

Do debaty se zapojila například i Marie Svobodová. „Je těžké vést mladé generace k nenásilí, když společnost jako celek násilí ve velkém rozsahu podporuje.“