Kvůli velké těžbě v lesích způsobené suchem a rozvojem kůrovce přibývají na Vysočině případy špatně uložené kulatiny u silnic. Dřevo není často zajištěné proti zřícení a někde znamená nebezpečí pro dopravu, v zatáčkách řidičům snižuje rozhled. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Tomáš Mátl z krajské správy a údržby silnic. Při manipulaci s kládami místy těžaři poškozují vozovky a okolní pozemky.

Vypadá to, že se kvůli mimořádně horkému létu a všudypřítomnému suchu nacházíme ve vážné situaci. Výrazné sucho donutilo vodoprávní úřad odboru životního prostředí jihlavského magistrátu vydat výzvu všem obcím ve své působnosti k omezení čerpání vody. Obce, ve kterých dojde k poklesu průtoku povrchové vody, musí omezit povolené i obecní odběry vody z řek, potoků, rybníků i vodních nádrží.

Pracovníci Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy se snaží zachránit raky říční v takřka vyschlém Honzovském potoce u Žďáru nad Sázavou. Někteří už uhynuli, živí končí v nedalekých rybnících. Živočichy smějí přemísťovat jen odborníci. Laik by mohl zaměnit ohroženého raka říčního za jiný druh přenášející račí mor, což by vedlo k naprosté decimaci račí populace, řekl ředitel regionálního pracoviště Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

Na webových stránkách Kraje Vysočina v aplikaci Váš názor může každý z nás až do konce letošního roku vyjádřit, co si myslí o problematice sucha a zadržování vody v krajině. Kraj Vysočina zajímá, zda by v této oblasti mohl být ještě aktivnější, anebo by měl spíše cílit na větší podporu obcí při výstavbě a intenzifikaci čistíren odpadních vod, kanalizace nebo veřejných vodovodů.

Na Vysočině by se díky dešťům ještě mohly o něco zlepšit výnosy plodin určených na krmení dobytka. Zemědělské podniky na Vysočině mají druhý nejvyšší počet kusů skotu v Česku, o něco větší stáda jsou jen v Jihočeském kraji. Někteří chovatelé na Vysočině v anketě uvedli, že o snižování stavů kvůli menší zásobě krmiva na zimu neuvažují, další se budou rozhodovat asi až na podzim. Na vláhu čekají také pěstitelé dýní na Havlíčkobrodsku, plody jsou zatím menší.

Hlavními příčinami současného sucha je nedostatek srážek z předchozích let, letošní teplejší zima a velice teplé jaro. Za první polovinu letošního roku ani v jednom měsíci nenapršelo na území Kraje Vysočina alespoň tolik, jako je dlouhodobý průměr (normál) pro daný měsíc. V únoru, březnu i dubnu dokonce napršelo méně než 50 % průměru. Naopak průměrná teplota byla po většinu letošního roku podstatně vyšší, důsledkem je tedy vyšší výpar.

Na Vysočině hledají další zdroje pitné vody i obce v lesnatých Žďárských vrších. Městys Sněžné už musí vodu do svého vodojemu navážet. Zákaz napouštění bazénů, zalévání a plýtvání s obecní vodou ve Sněžném platí od poloviny května. Kvůli prověření dalších možností čerpání vody nechá městys udělat průzkumný hydrogeologický vrt. Vrty za statisíce korun se snaží situaci s nedostatkem vody řešit i obce jinde na Vysočině. Dotace od kraje na ně letos dostalo šest samospráv.

Na Vysočině klesla kvůli suchu vydatnost lokálních vodních zdrojů, krajský radní Martin Hyský (ČSSD) proto vyzval obyvatele kraje i firmy k hospodárnému nakládání s vodou. Nedostatek dešťových srážek a nadprůměrně teplé jaro ale působí obdobné problémy i v dalších krajích Čech a Moravy.

Minulý týden jihlavskou veřejnost příliš nepotěšila informace o stromech, které zmizí z jihlavského lesoparku Heulos, k zemi jich do konce tohoto roku půjde přesně 71. Budou pokáceny, důvodem je hlavně velké sucho a přítomný kůrovec. Zeptali jsme se proto odborníků na danou problematiku, zda je tento krok opravdu nutný a co takový kůrovec se stromem vlastně udělá.

Celkem 71 stromů v jihlavském lesoparku Heulos bude muset být pokáceno. Správce uvedeného parku zjistil, že 32 zdejších stromů je napadeno kůrovcem. Nezbytným opatřením je kácení, které proběhne už v příštím týdnu. Celkově ale do konce roku zmizí 71 stromů, protože kromě přítomného kůrovce je navíc velké sucho.