U stromů s kůrovcem musíme jednat rychle, zní ke kácení na Heulosu z jihlavské radnice
Minulý týden jihlavskou veřejnost příliš nepotěšila informace o stromech, které zmizí z jihlavského lesoparku Heulos, k zemi jich do konce tohoto roku půjde přesně 71. Budou pokáceny, důvodem je hlavně velké sucho a přítomný kůrovec. Zeptali jsme se proto odborníků na danou problematiku, zda je tento krok opravdu nutný a co takový kůrovec se stromem vlastně udělá.
Pokud je jím strom napadený, pak se musí pro ochranu dalších stromů v okolí jednat velmi rychle. „Kůrovec dělá totiž to, že se pod kůrou (z toho ten název) navrtá do cévních svazků. Tím v podstatě zjednodušeně řečeno „přetrhne“ trubky, kterými strom vede vodu do vyšších pater. A tak strom v průběhu několika dnů usychá. Pokud se takto napadený strom co nejrychleji neodstraní, brouk napadá další stromy kolem. Proto je nutné postupovat co nejrychleji. No a taky proto vlastně dřevo takto napadených stromů vypadá jako úplně zdravé a v pořádku,“ vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí jihlavské radnice Katarina Ruschková.
Podle jejích slov patří kůrovec mezi skupinu brouků, z nichž nejvýznamnější u nás je lýkožrout smrkový. Tito brouci jsou všude, za normálních podmínek, kdy jsou stromy v dobré kondici, kdy je v půdě dostatek vláhy, si s nimi stromy dokážou poradit. Mají své ochranné mechanizmy, které fungují – produkují chemické látky a pryskyřici, které larvy kůrovce zahubí.
„Dlouhodobé sucho však stromy oslabuje a u smrku je to o to horší, že mají mělký kořenový systém a tedy většinu kořenů, kterými přijímají vodu, mají ve vrchní, nejrychleji prosychající vrstvě půdy. Pak se nedokážou bránit,“ pokračuje Ruschková.
ČTĚTE TAKÉ: Sedmdesátka stromů na Heulosu půjde k zemi. Důvodem je velké sucho a kůrovec
Sucho a kůrovec ale není jediný důvod, proč půjdou stromy na jihlavském Heulosu k zemi. V několika případech se jedná také o stromy provozně nebezpečné. „Nejdříve usychají dřeviny na skalních výchozech, kde půdní profil dosahuje maximálně 50 centimetrů. Nedostatek vody poté způsobuje úhyn vegetace,“ doplnila Martina Gregorová z odboru životního prostředí.
A co se dál děje se dřevem z takto pokácených stromů? „Vždy je to věc vlastníka, jak s tím naloží. U nás je to tak, že firma, která kácí, odečte cenu dřeva z ceny kácení a pak je na nich, jak si dřevo zobchodují,“ vysvětluje Katarina Ruschková.
Veřejnost se nemusí bát, že je v současné době dřeva málo. „Obecně ale musím říct, že vzhledem k tomu, kolik dřeva je teď nutné rychle odvézt z lesů, je ho na trhu spíše nadbytek, než nedostatek,“ uzavírá vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu.
