Kůrovcová kalamita sice v lesích ustoupila, ale kvůli suchu se výhledově může vrátit. Vzhledem k poklesu těžby poptávají pily jehličnatou kulatinu, což zvýšilo její cenu. Naopak slabšího dřeva, které končí v papírnách, je hodně a platby za něj jsou na hraně nákladů za jeho vytěžení a dopravu. Na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL) v třebíčském hotelu ATOM to řekl předseda Jiří Svoboda. Vyzval k navýšení společného obchodu se dřevem. SVOL má 734 členů s celkovou výměrou lesů 555 tisíc hektarů, což je 21 procent výměry všech lesů v ČR.

Kraj Vysočina se od roku 2015 v několika vlnách potýká s kůrovcovou kalamitou. Lesy v regionu devastují hmyzí škůdci, hlavně lýkožrout smrkový, lesklý a severský. Také letos se musí mít vlastníci a správci lesů na pozoru. Podle předpovědi meteorologů je před námi další vzestup teplot, ty by se o víkendu měly i na Vysočině dostat nad tropickou hranici 30 stupňů. A to kůrovci takzvaně hraje do karet.

Kdo bydlí poblíž jihlavského lesoparku Heulos, tak si určitě všiml pracovníků Správy městských lesů (SML), kteří i v těchto chladných týdnech kácí stromy. Vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Katarína Ruschková ujišťuje, že v tomto zimním období se kácí stromy, které jsou opravdu suché, případně dřeviny, které jsou provozně nebezpečné. Celkem na Velkém Heulose v co nejkratší době půjde k zemi 84 stromů.

Vracíme vodu lesu, to je projekt, díky kterému státní podnik Lesy České republiky vloni obnovil, opravil nebo vybudoval 150 rybníků, tůní, nádrží a mokřadů. Investice ve výši 180 milionů korun rozhodně není poslední. V letošním roce Lesy plánují obnovu dalších 170 míst s náklady ve výši 230 milionů korun. Program funguje od roku 2019.

Dnešní den, tedy 20. říjen, je významný pro všechny, kteří mají rádi přírodu. Toto datum je totiž každoročně spojeno se Dnem stromů. Nápad slavit Den stromů vznikl už v polovině 19. století ve Spojených státech, konkrétně v Nebrasce.

Kůrovec je v posledních letech velice často skloňovaným slovem, které výrazně rezonovalo i na prvním letošním jednání kalamitního štábu. Diskuze se vedla zejména o dosavadním a dalším předpokládaném vývoji kůrovcové kalamity v kraji.

Kůrovec se v posledních měsících nevyhnul ani lesům, které má na starosti Správa městských lesů Jihlava (SML). Ta to, co má v lesním hospodářském plánu na deset let, vytěžila kvůli kůrovcové kalamitě už za 2,5 roku. Dobrou zprávou je ale to, že se společnosti daří lesy obnovovat.

Loňské počasí vlastníkům lesa přálo. Dostatek vláhy téměř po celý rok a průměrné teploty se staly pozitivním impulsem. Vhodné podmínky přinesly majitelům lesů radost z minimálních ztrát při zalesňování a přispěly k udržení vysokého tempa zpracovávání kůrovcové kalamity.

Při letošní kůrovcové kalamitě, která ve velkém postihla i náš kraj, dochází po odtěžení kůrovcového dříví k výraznému úbytku stromového patra z lesních porostů. Pro ptáky, hnízdící v lesích a zejména pro ty druhy, které pro hnízdění využívají dutiny ve kmenech či větvích starých nebo poškozených stromů, je nezbytně nutné, aby nebyly dotěžovány všechny stromy. Vždy je nutné ponechat několik stromů, které mohou sloužit ke hnízdění. Tak jako starý člověk má svoje nezastupitelné místo v lidské společnosti, tak i suchý strom nebo jeho torzo má nenahraditelnou roli v lesním ekosystému.

Letošní rok, kromě dubna, přinesl na Vysočinu dostatek dešťových srážek, a to výrazně napomohlo zalesňování po těžbě kůrovcového dřeva. Sazenice lesních dřevin, pokud s nimi bylo dobře manipulováno, měly výbornou ujímavost a ztráty byly minimální. Negativně se projevil pouze dubnový přísušek, nebo naopak trvalé zamokření půd, které na některých místech znamenalo u sazenic odumření kořenů. Příznivé období pro zalesňování je i nyní díky vlhkému a zatím mírnému podzimu.