Tropy, které udeří o víkendu, hrají do karet kůrovci. Lesníci a správci lesů na Vysočině by se měli mít na pozoru

Během uplynulých let, konkrétně od roku 2015, kdy takzvaná kůrovcová kalamita vypukla, byla v Kraji Vyysočina postupně zasažena většina starších smrkových lesů. Region patřil v rámci celé ČR vůbec k těm nejpostiženějším. „Vzestup kalamity, a tedy i objemu vytěženého kůrovcového dřeva rostl do roku 2019, od následujícího roku měl vývoj sestupnou tendenci. Loňský rok lze přirovnat k počátkům kalamity v letech 2016 a 2017 a stále patří mezi kalamitní," upozornila mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová. 

Tomu byla a je uzpůsobena činnost lesníků, jejich nasazení bylo během kůrovcové kalamity enormní. „V běžném roce se na Vysočině těží přibližně 1 500 tisíc m3, v průběhu kalamity to bylo v roce 2019 asi 7 800 tisíc m3. Někteří majitelé byli v nejsložitějším roce nuceni vytěžit i desetinásobek běžného množství dřeva,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast lesnictví a zemědělství Pavel Hájek. Podle něj všem lesníkům patří velké poděkování za zvládnutí kůrovcové kalamity, odstranění jejich následků a vynaložené úsilí při obnově lesů. „Výsadbou sazenic péče o les nekončí, ale naopak začíná,“ doplnil.

Porovnání těžby kůrovcového dřeva mezi kraji, zdroj: Kraj Vysočina 

Co se týče letošního roku, i nadále by lesníci a správci lesů měli být ostražití a riziko spojené s kůrovcem by neměli podceňovat. Předpověď počasí pro lesy není nikterak příznivá, především kvůli vysokým teplotám. „První polovina roku 2024 byla v porovnání s dlouhodobým průměrem srážkově normální, ale teplotně výrazně nadnormální, o 2,6°C vyšší než dlouhodobý průměr. Naštěstí nejvyšší denní teploty nad 20 °C, které jsou nezbytné pro zahájení vývoje kůrovců, přišly až začátkem dubna,“ vyjádřil se k Hájek k letošní situaci s tím, že nebezpečí vzestupu kůrovce nelze podceňovat.

„I když se v Kraji Vysočina nevyskytují žádné rozsáhlé čerstvě napadené porosty, na srážky nedostatečné a teplotně nadprůměrné měsíce mohou situaci výrazně zkomplikovat a kůrovec může napadnout nejzranitelnější části lesa. Vlastníci lesů by tedy měli být i nadále bdělí, aktivně vyhledávat kůrovcem napadené stromy a řádně a včas provádět jejich zpracování,“ vyzval radní. Doplnil, že i nadále úředníci krajského úřadu přijímají žádosti a vyplácení příspěvků na obnovu lesů, následnou péči o založené porosty a další činnosti. 

Deset tisíc brouků na zničení jednoho stromu 

V českých lesích je zastoupeno hned několik druhů kůrovce, nejčastějším druhem, který stromům velmi škodí, je ale kůrovec smrkový. Na to, aby jeden strom zcela uschnul, je třeba zhruba 10 tisíc brouků.

„Máme několik způsobů, jak se bránit kůrovci. Jedním z nich je lapač, který díky nastraženému feromonu donutí toho broučka, aby nám do schránky vletěl. Dalším opatřením je trojnožka se sítí, kam se kůrovec nalepí. I tady je na vršku přidělaný feromon. Ten mu voní, na tu síť sedne, ta je napuštěná insekticidem. A to ho zahubí a my už ho nemusíme řešit. Sítě jsou letos poslední rok, protože je tam pře mezi námi, lesními hospodáři, a ochranáři. Je tam totiž argument, že to zabíjí ostatní broučky, což je samozřejmě pravda. Ty tam ale přistanou náhodně,“ popsal redakci Jihlavské Drbny v září 2023 Jan Brothánek, lesní technik Lesů ČR, který byl účastníkem akce Den za obnovu lesa, jež se konala v revíru Pouště nedaleko Třeště na Jihlavsku.

Jedním z mnoha zastávek bylo i stanoviště, které se týkalo právě kůrovcové kalamity na Vysočině.