Letošní rok, kromě dubna, přinesl na Vysočinu dostatek dešťových srážek, a to výrazně napomohlo zalesňování po těžbě kůrovcového dřeva. Sazenice lesních dřevin, pokud s nimi bylo dobře manipulováno, měly výbornou ujímavost a ztráty byly minimální. Negativně se projevil pouze dubnový přísušek, nebo naopak trvalé zamokření půd, které na některých místech znamenalo u sazenic odumření kořenů. Příznivé období pro zalesňování je i nyní díky vlhkému a zatím mírnému podzimu.
Paseky po těžbě jsou osazovány jak listnáči, tak i jehličnany. Přibližně 50% zastoupení smrku v nových porostech je výrazný odklon od dřevinné skladby lesů na Vysočině před kůrovcovou kalamitou. Dříve byly lesy tvořeny smrkem více než ze 70 %.
„Je třeba, aby podíl smrku dále klesal a lesy se díky druhové pestrosti stávaly stabilnějšími. Nejsme v situaci jako naši předkové, kteří na počátku minulého století zakládali lesy v nesrovnatelně jiných klimatických podmínkách. Je třeba brát vážně modely avizovaných klimatických změn a přijmout doporučení odborníků,“ uvedl Martin Hyský, radní pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí.
Ze statistik Kraje Vysočina vyplývá, že vlastníci se snaží obnovit svůj les v co možná nejkratší době, což je patrné i na rostoucím množství žádostí o dotace z krajského rozpočtu. V roce 2017 byly administrovány požadavky ve výši 10,56 milionů korun a v roce 2019 téměř za 90 milionů korun. Obdobný nárůst se projevil také v žádostech o finanční příspěvky podle Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., tedy ze státního rozpočtu, kdy v letošním roce bylo podáno za Vysočinu 1 864 žádostí za 138 milionů korun oproti dříve běžným 30 milionům korun.
Foto Wikimol [CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)]
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
