Hlavními příčinami současného sucha je nedostatek srážek z předchozích let, letošní teplejší zima a velice teplé jaro. Za první polovinu letošního roku ani v jednom měsíci nenapršelo na území Kraje Vysočina alespoň tolik, jako je dlouhodobý průměr (normál) pro daný měsíc. V únoru, březnu i dubnu dokonce napršelo méně než 50 % průměru. Naopak průměrná teplota byla po většinu letošního roku podstatně vyšší, důsledkem je tedy vyšší výpar.
Od roku 2015 na území Kraje Vysočina trvá srážkový deficit, který se stále zvyšuje. V úhrnu se jedná o více než 350 milimetrů chybějících srážek, což se rovná přibližně 188 chybějících dešťových dní.
Problematika sucha je tak na Vysočině v posledních letech diskutována stále častěji. „Vzhledem k tomu Kraj Vysočina dopadům dlouhodobého sucha a s ním spojeného nedostatku vody věnuje již dlouhou dobu zvýšenou pozornost, bohužel jeho možnosti včetně finančních jsou velmi omezené,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Martin Hyský.
Od loňského roku byla zvýšena alokace finančních prostředků (dotací) z rozpočtu kraje určených do oblasti rozvoje vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a pro příští rok se předpokládá rozšíření podpory i na oblast realizace staveb určených ke snižování dopadů sucha. V roce 2017 příjmy kraje v oblasti vodního hospodářství byly okolo 16 milionů korun a výše dotací dosáhla 69 milionů korun.
Hejtman Kraje Vysočina inicioval vznik pracovní skupiny k řešení dopadů dlouhodobého sucha a nedostatku vody již počátkem roku 2016. V letošním roce byl v rámci této pracovní skupiny zřízen řídící výbor, který zasedal minulý čtvrtek a věnoval se zejména problematice vodárenských odběrů a manipulaci s povrchovou vodou na vodárenských nádržích. Materiály z činnosti pracovní skupiny jsou zveřejněny na webových stránkách kraje jednak ve složce Voda a jednak v dokumentech odboru životního prostředí a zemědělství.
Dlouhodobé sucho se projevuje nejen na vodních tocích, ale i na zaklesnutí hladiny podzemních vod. Negativní vliv na množství a kvalitu podzemních vod mají i ubývající lesní porosty zasažené kůrovcovou kalamitou, které jsou vidět zejména v jižní části kraje. Proto mají problémy s dodávkou vody mnohé menší obce, které nejsou připojené na skupinové vodovody a jsou závislé na mělkých lokálních zdrojích podzemních vod, které nepřeklenou delší období sucha.
„Vzhledem k pokračujícímu suchu si dovoluji požádat obyvatele našeho kraje včetně právnických i podnikajících osob k hospodárnému nakládání s povrchovými i podzemními vodami a obecně k šetření s vodou,“ uvedl radní Martin Hyský.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
