Deficit srážek na území Kraje Vysočina od roku 2015 do června letošního roku přesáhl 400 mm, což znamená, že v krajině chybí téměř 3/4 ročních srážek, současně v každém roce byla průměrná teplota vyšší, než je dlouhodobý normál (v roce 2018 dokonce o 1,4 stupňů Celsia), což způsobuje i vyšší výpar.

Podle Akademie věd České republiky je na jihu Moravy napjatá klimatologická a hydrologická vodní bilance. Proto za spolupráce statutárního města Brna a Akademie věd vznikl program SUWAC, jehož hlavním cílem je trvale udržitelné hospodaření s vodou v povodí řeky Dyje. Do tohoto regionu patří také Jihlava, která se do programu Akademie věd ČR a statutárního města Brna zapojí. Ambasadorkou projektu se stala primátorka města Karolína Koubová.

Sucho a kůrovec. Tou jsou zřejmě dva největší a nejdiskutovanější problémy posledních měsíců. V jihlavském Dělnickém domě se zítra, tedy 4. června, uskuteční diskuze v rámci celostátního projektu Univerzity Karlovy Česko! A jak dál. Hlavním tématem jihlavského setkání bude aktuální stav sucha v České republice, jaké škody způsobuje a co proti němu dělat.

Deštivý a studený květen zemědělcům výrazně pomohl a kondice porostů se výrazně zlepšila. Potvrzují to jak satelitní snímky, tak ohlasy zemědělců, kteří jsou respondenty portálu InterSucho. Sucho vymizelo v květnu v povrchové vrstvě do 40 centimetrů zcela a v hloubce do jednoho metru ve velké části republiky. V dalších dvou až třech týdnech se definitivně rozhodne, jak bude vypadat letošní úroda na polích. Včerejškem by mělo deštivé počasí končit.

Přestože v květnových dnech trochu zapršelo, stále to nestačí k tomu, aby byl výrazněji snížen srážkový deficit. Za roky 2015 až 2018 chybí na území Kraje Vysočina 430 milimetrů srážek oproti dlouhodobému normálu, což jsou dvě třetiny ročního úhrnu srážek. Průměrné roční srážky pro území Kraje Vysočina jsou 673 milimetrů, přičemž v roce 2018 chybělo 159 milimetrů srážek.

Letošní pálení čarodějnic je možná kvůli velkému suchu ohroženo. Ve Středočeském kraji je na rizikových místech zakázáno rozdělávat oheň. Toto nařízení platí od soboty do odvolání, týká se například lesů, luk nebo stohů sena, uvedla mluvčí hasičů Tereza Fliegerová. Středočeští hasiči na twitteru uvedli, že zatím není možné povolit ani tradiční pálení čarodějnic.

V Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy zatím v důsledku sucha neuhynul žádný památný strom. Jejich seznam se v tomto území ani nerozrůstá. V posledních letech bylo sice za památné nově vyhlášeno několik stromů, podobný počet ale mezitím dožil, sdělil ředitel Správy CHKO Václav Hlaváč. Poškození některých památných stromů zaznamenal úřad v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku.

Letošní duben v Česku by podle meteorologů mohl být rekordně suchý. Nasvědčují tomu údaje o množství srážek v prvních dvou týdnech měsíce a aktuální vývoj počasí. Vedle nedostatku deště zhoršují situaci také nadprůměrné teploty, velké množství slunečního svitu či silnější vítr, uvedl meteorolog Martin Tomáš na informačním webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Škrobárny Pelhřimov očekávají kvůli letošní nízké úrodě brambor pokles výroby škrobu asi o 30 procent. Proti předpokladu není významně vyšší ani obsah škrobu v hlízách. Zkraje sklizně sice škrobnatost vypadala nadějně, ale pak klesla a v součtu se bude pohybovat na průměrné hodnotě. Cena škrobu poroste, řekl předseda představenstva Josef Hadrava.

Letošní léto bylo společně s létem 2003 nejteplejší od roku 1961, odkdy začali meteorologové na českém území sledovat měsíční průměry teplot. V pražském Klementinu zaznamenali dokonce nejteplejší léto za téměř 250 let. Průměrná teplota vzduchu za červen, červenec a srpen tohoto roku dosáhla 19,3 stupně Celsia. Vyplývá to z informací, které na svém informačním webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).