Ne nadarmo se říká, že jsme národ houbařů. Vždyť řada z nás má ráda procházky v lese, ať už jen tak, na borůvky nebo s košíkem na houby. V naší zemi vyráží na houby dokonce až 70 procent Čechů. Houbaření je populární i na Vysočině, v jejíž lesích najdeme všechny tradiční jedlé houby. Radost z houbaření nám trochu může pokazit fakt, že v posledních dnech kvůli suchu moc hub neroste. A v neposlední řadě také to, že lesů kvůli kůrovci v našem kraji rapidně ubylo.

Uplynulá zima byla skoupá na sněhovou pokrývku. Sníh, pokud padal, až na výjimky odtál hned v prvních měsících letošního roku. Značná část vody se vsákla do půdy, přesto náš kraj trápí velké sucho. A s tím jdou ruku v ruce časté požáry, které musí hasiči v posledních dnech řešit.

Vracíme vodu lesu, to je projekt, díky kterému státní podnik Lesy České republiky vloni obnovil, opravil nebo vybudoval 150 rybníků, tůní, nádrží a mokřadů. Investice ve výši 180 milionů korun rozhodně není poslední. V letošním roce Lesy plánují obnovu dalších 170 míst s náklady ve výši 230 milionů korun. Program funguje od roku 2019.

Ve srovnání s loňským lednem, který byl velice teplý a srážkově málo vydatný, byl ten letošní mnohem příznivější. Střídání deště, mrazu a oblevy v předchozích týdnech na Vysočině znamenalo výrazné zvýšení nasycenosti půdy vodou.

V posledních dvou až třech letech není po zimě půda v Jihlavě kvůli minimu sněhových srážek dostatečně prosycená vodou. Proto se musí už časně na jaře zalévat zeleň. Letos vyjíždějí zalévací vozy do ulic Jihlavy už od dubna. Navíc se situace každým rokem zhoršuje, protože zásoba půdní vody klesá a čím dál níž se posouvá i hladina spodní vody. Jak na sucho reaguje město Jihlava, to v rozhovoru popisuje Martina Gregorová, vedoucí oddělení správy zeleně jihlavského magistrátu.

Po jarním vegetačním klidu jsou ve městě opět vysázeny nové stromy, letničky i keře. Stálé sucho však nutí pracovníky odboru životního prostředí se o čerstvé „přírůstky“ více starat.

Deště v posledních dnech sice téměř zažehnaly v Česku sucho v půdě v hloubce do jednoho metru. Zemědělce ale znepokojuje chybějící sníh. Leží prakticky jen na horách ve vyšších polohách, což znamená, že v březnu a v dubnu, kdy sníh odtává, už se nebude voda v půdě doplňovat. Zima sice ještě neskončila a stále může sníh napadnout, předpovědní modely už však velkou šanci sněhovým srážkám nedávají, řekl Miroslav Trnka z projektu InterSucho.

Dvakrát týdně musejí hasiči doplňovat vodu do vodojemu zásobujícího Střítež, malou místní část Černovic na Pelhřimovsku. Zatímco v minulých letech vysychaly povrchové studny hlavně na podzim, jsou nyní bez vody i přes zimu. Situaci má změnit napojení nového vrtu, který vodu dodá i do Černovic. Starosta Jan Brožek předpokládá, že práce asi za pět milionů korun by mohly začít ještě letos.

Jihlava uvažuje o přivedení pitné vody z přehrady Švihov, které se také říká Želivka. Navazuje na projekt havlíčkobrodské firmy Vodovody a kanalizace (VAK), jež se chystá protáhnout přivaděč vody ze Švihova do městyse Štoky ležícího 14 kilometrů od Jihlavy. Na protažení přivaděče do Jihlavy nechá město zpracovat studii, což bude stát 900 tisíc korun, řekl novinářům náměstek jihlavské primátorky Petr Laštovička (ODS). Uvedl, že město se kvůli suchu také snaží zlepšit hospodaření s vodou, včetně dešťové.

Sucho v Česku nezmírnily ani víkendové srážky a situace je tak zhruba stejná jako před rokem, projevuje se na vegetaci, průtocích řek i podzemní vodě. V roce 2018 byly přitom vinou letních měsíců nejnižší hladiny podzemních vod od 60. let 20. století.