Dobrá zpráva. Půda na Vysočině je teď plně nasycená vodou, sucho momentálně nehrozí

Míra sucha se určuje jako poměr aktuální nasycenosti půdy do jednoho metru její hloubky k průměrné nasycenosti za roky 1961 až 2010. Nasycenost půdy je absolutní hodnotou a vyjadřuje množství vody v půdě. Zdravá, dostatečně pórovitá, a proto nasákavá půda s množstvím drobných živočichů zadrží až 350 litrů vody na metr čtvereční, zatímco takzvaná „mrtvá“ půda bez živin desetkrát méně.

„V Kraji Vysočina dosahuje podle údajů portálu InterSucho nasycenost půdy stoprocentní hodnoty a momentálně se zde nevyskytuje rozsáhlejší území, kde by tomu bylo jinak. Po pětiletém suchém období let 2015 až 2019 to je pro zemědělské plodiny, lesy, ale i podzemní vodu pozitivní zpráva,“ sděluje náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí a zemědělství Lukáš Vlček.

Je ale důležité zmínit, že v případě podzemních vod se však bude jednat o dlouhodobější proces, neboť jejich doplnění trvá mnohem déle a jejich stav je místy i nadále pod normálem. Nicméně období srážek, tání sněhu, půdy bez vzrostlé vegetace a teplot jen málo nad bodem mrazu, jak tomu bylo v průběhu ledna, je pro podzemní vody z celého roku nejdůležitější. Po zbytek roku dochází spíše k poklesu jejich hladiny.

Dost pomohla výrazná obleva 

„Výrazná obleva několik dní zpět zvedla hladiny i průtoky prakticky ve všech vodních tocích na Vysočině, v mnoha případech nad hodnoty prvního stupně povodňové aktivity a vedla k nutnosti zvýšení odtoku i z významných vodních nádrží, například Mostiště, Víru a Dalešic. Průtoky v tocích se místy zvýšily až trojnásobně, v řece Sázavě ve Světlé nad Sázavou z 19 m³/s na 58 m³/s a v řece Jihlavě pod Třebíčí z 12 m³/s na 36 m³/s. Naštěstí situace nebyla tak vážná, aby musela být svolána Povodňová komise Kraje Vysočina. Hydrologická situace byla monitorována pracovníky krajského vodoprávního úřadu,“ uvedl náměstek Lukáš Vlček.

Pokud bychom aktuální situaci srovnali s loňským lednem, který byl velice teplý a srážkově málo vydatný, tak ten letošní byl mnohem příznivější. Loni byly malé zásoby sněhu jednou z příčin, proč se v dubnu mluvilo o nejsušším jaru za poslední desetiletí, přísun vody z jarního tání byl téměř nulový. V lednu letošního roku spadlo na území Kraje Vysočina 55 mm srážek, což je 125 % dlouhodobého normálu.

Výraznější srážky by mohly být rizikem 

Loňská průměrná lednová teplota dosáhla mínus 1,6 stupňů Celsia, bylo tedy o téměř jeden stupeň tepleji, než je průměr pro tento měsíc. Největší riziko by v tuto chvíli znamenaly další výraznější dešťové srážky. Nasycená půda už další vodu nedokáže dostatečně vstřebat, hrozily by tak na mnoha místech povodně. Vzhledem k současným nízkým teplotám, které mají pokračovat i v příštích dnech, by však toto nemělo nastat. Sucho tedy momentálně nehrozí, avšak hodně bude záležet na množství srážek a teplotě v průběhu jarních měsíců.