Obsluhoval jsem anglického krále. Slavné dílo neméně slavného spisovatele Bohumila Hrabala, které asi netřeba představovat. Nedávná zkušenost studenta Erika z Jihlavy tak trochu připomíná osud číšníka Jana Dítěte ve zmíněném literárním díle. Erik Mareš, který zanedlouho ukončí první ročník svého studia na střední škole, už zazářil na mnoha prestižních soutěžích. Možná i proto byl vybrán coby hlavní obsluha nového prezidentského páru, který na konci května navštívil Vysočinu. V rozhovoru se dozvíte nejen to, co to pro šestnáctiletého středoškoláka znamenalo. Zamyslel se i nad tím, kam směřuje současná gastronomie, a také nám prozradil, jaká je jeho představa o budoucím povolání.
Na začátek mi, prosím, řekni, kde a co přesně studuješ a v jakém jsi ročníku.
Studuji obor kuchař/číšník na střední škole v Jihlavě, která sídlí v ulici Karolíny Světlé. A jsem v prvním ročníku.
Co tě přimělo jít studovat právě tento obor? Přemýšlel jsi ještě o něčem jiném?
Úplně jsem nevěděl, kam bych chtěl, ale vaření mě baví, a jelikož je otec také vyučen v tomto oboru, tak jsem to dal na stejný obor. A nesmím zapomenout na obě babičky, které také vařily ve školní jídelně.
Co tě na studiu nejvíc baví?
Nejvíc mě baví gastronomie, myslím celkově, a taky obsluha.
Čtvrtek, 23. března 2023, 09:19
V Kraji Vysočina jsou talentovaní studenti. To ukázala účast čtveřice studentů z jihlavské střední školy, která reprezentovala v mezinárodním finále prestižní kuchařské soutěže Trophée Mille ve francouzské Remeši. Dvojice, která se věnovala vaření,...
Máš na svém kontě přes svůj nízký věk a možná zatím méně zkušeností řadu úspěchů. Dokážeš mi je všechny vyjmenovat? Kterého vítězství či zkušenosti, ocenění, si vážíš vůbec nejvíc?
Na první soutěži jsem byl na barmanovi, potom jsem se dostal jako sommelier do Francie, nedávno jsem byl na kuchařské celorepublikové soutěži, kde jsem se umístil na 3. místě. Také jsem byl na gastro kurzu vaření pod tlakem, na prohlídce a na večeři v restauraci U Červeného Jelena v Praze.
A ještě bych malém zapomněl na to, že jsem obsluhoval v Cityparku, když soutěžili kuchaři do té Francie, a na tu Francii mě učil sám pan Dvořák, který je profesionální sommelier a je jeden z nejvyšších v české sommelierské asociaci. A také od něj mám svůj sommelierský nůž.
Erik Mareš (uprostřed) se svými mistry Tomášem Pártlem (vlevo) a Petrem Zadražilem (vpravo)Díky paní mistrové, která mě vyučuje na číšníka, jsem se dostal na brigádu do jedné z jihlavských restaurací.
No a samozřejmě musím zmínit to, že jsem nedávno obsluhoval pana prezidenta Pavla. Mám s ním také fotku na památku.
Tvoje poslední zmiňovaná zkušenost mi připomíná slavné dílo spisovatele Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále. Tam je začínající číšník Jan Dítě asi trochu starší než ty. Takže je to pro tebe určitě velká zkušenost. Protože jen málokdo může říct, že obsluhoval českého prezidenta. Můžeš v pár větách popsat, jaké to bylo? Co přesně byla tvá náplň, když byl Petr Pavel na konci května na oficiální návštěvě v našem kraji?
Ano, to mohu, bylo to neskutečné a jen tak někomu se to nepovede. Nosil jsem pokrmy, odnášel talíře, ptal jsem se na pití, nabízel aperitiv, prezentoval pokrmy, a podle mě se řídili další tři číšníci, co tam byli se mnou.
Působil na mě velice přátelsky a také samozřejmě na úrovni, moc jsem si tu obsluhu užil, pořádně ani nevím, jak to popsat, byla to prostě paráda, tak jsem si to představoval.
Byl i prostor na to si s ním chvíli popovídat?
Chvilku ano.
A o čem jste třeba mluvili?
Třeba o sommelierství.
A jaké víno preferuje pan prezident?
K pokrmu prezidentského páru se hodilo červené víno, tak si dali to.
Kdo u vás doma vaří? Bývá to i na tobě, nebo to přenecháváš rodičům, když si vaření užíváš ve škole?
Doma vaří spíše rodiče, ale celkem často si dělám věci i sám. Nebo vařím i rodičům.
Co vaříš vůbec nejraději? A co sladké pokrmy, pečeš nebo vaříš je rád? Většinou to bývá doména žen…
Párkrát jsem dělal doma loupáky. Doma nejraději vařím přírodní plátky masa, ale nemám problém s pokrmy ve škole, třeba s různými polévkami.
Když jste na soutěžích, můžete vy studenti mluvit do sestavování menu, nebo je čistě na vašich mistrech?
Většinou se s mistry o menu bavím, ale většinou o tom pak rozhodují oni.
Jaké je tvoje vysněné povolání? Chtěl bys zůstat v gastronomii? Jsi úspěšný i coby sommelier. Chtěl by ses třeba i tomu v budoucnu věnovat?
Stoprocentně bych chtěl zůstat v oboru a uvidím podle možností, sommeliera bych také dělal rád.
Gastronomie celkově, i to, co se podává v restauracích, se v poslední době hodně proměnila. Myslíš, že správným směrem? Přece jen, hodně se dbá na estetickou stránku jídla, na takzvaný plating, a řadě návštěvníků restaurací už „smažák“ nestačí...
Myslím si, že ano. Na talířích to vypadá velice dobře, a když se třeba dělají menší porce, tak za mě to vůbec nevadí, protože v menu je to dobré a nabídka většiny restaurací mi přijde, že je dostačující.
Máš nějaký kuchařský vzor? Někoho, s kým ses třeba už potkal, nebo s kým by ses chtěl setkat?
Nejspíš to je Přemek Forejt, protože má dobré kombinace a nápady, co jsem viděl, když byl v pořadu Souboj na talíři.
Jaké je tvoje oblíbené jídlo?
To je těžká otázka (smích). Mám rád skoro všechno jídlo, z fastfoodu burger a pizzu a z kuchyně nejspíše svíčkovou, samozřejmě musí být ale výborně připravená a dochucená.
Foto soukromý archiv Erika Mareše
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Dej si to do životopisu..."obskakoval sem prospěchářskýho komouše".
