Loni v Česku onemocnělo záškrtem nejvíc lidí za 50 let. Před rokem jeden pacient v Jihlavě na nemoc zemřel

Muži, který záškrtem onemocněl v Českých Budějovicích, je 41 let a v době diagnózy žil v azylovém domě. Nemoc se u něj projevila lézemi na kůži, tedy puchýřovitou vyrážkou podobnou vředům. „Protiepidemická opatření realizovala krajská hygienická stanice v Českých Budějovicích," řekl Jan Kynčl.

Do laboratoří lékaři posílají vzorky při podezření na nákazu pacienta záškrtem neboli difterií, z nich pak odborníci určí jednotlivé kmeny bakterie Corynebacterium, které se v Česku vyskytují. Za posledních 15 let jich podle vedoucí národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii SZÚ Jany Zavadilové bylo více než 350. Původcem onemocnění jsou bakterie Corynebacterium diphtheriae, případně zvířecí druhy Corynebacterium ulcerans a Corynebacterium pseudotuberculosis.

Do roku 2015 byly kmenů bakterie Corynebacterium jednotky ročně, později se počty zvýšily na přibližně dvacítku. V roce 2022 se počet skokově zvýšil na 59 kmenů, předloni jich bylo 71 a loni 84. „U potvrzeného letošního lednového případu difterie byla původcem bakterie Corynebacterium diphtheriae biotyp belfanti," uvedla Jana Zavadilová. Nárůst podle ní souvisí se zlepšením laboratorní diagnostiky.

Nejvíc zaznamenaných případů bylo v českých zemích v roce 1943, onemocnělo skoro 40 tisíc lidí a smrtnost se tehdy pohybovala mezi pět až osmi procenty. O tři roky později se proti této nemoci v Československu začalo očkovat. Podle zprávy SZÚ se pak postupně počet nemocných snižoval. Od 70. let minulého století jich bylo méně než deset za rok, více než dva naposledy v roce 1985. Poslední případy před rokem 2022 se objevily v roce 1995. V roce 2022 jich bylo pět, předloni sedm a loni 11.

Záškrt na Vysočině 

Co se týče Kraje Vysočina, tak zde se záškrt v tomto roce nevyskytl. V loňském roce se na Vysočině se záškrtem léčil jeden pacient. „Byl trvale bydlištěm hlášen mimo Kraj Vysočina, proto Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina tento případ nevykazuje ve statistikách," informovala redakci Jihlavské Drbny mluvčí KHSV Jana Böhmová. Tento muž, kterému bylo 82 let a měl trvalé bydliště v Praze, nakonec nemoci podlehl. Stalo se tak přesně před rokem. O jeho úmrtí informoval Státní zdravotní ústav, šlo o prvního zemřelého v ČR na záškrt po 55 letech. Podle informací z jihlavské nemocnice byl léčený na infekčním oddělení. „Jedná se o raritní onemocnění, které v naší nemocnici nepamatujeme," uvedla před rokem mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová. 

Hygienici: Výsledky testů na záškrt u kontaktů muže zemřelého v jihlavské nemocnici jsou negativní

Úterý, 12. března 2024, 12:44Zdraví

Výsledky testů u lidí, kteří byli v jihlavské nemocnici v kontaktu s mužem zemřelým na záškrt, jsou podle hygieniků negativní. Další testy je čekají poté, co doberou antibiotika. Na sociální síti X o tom dnes informoval profil Hygienická služba ČR,...

Redakce Jihlavské Drbny se obrátila na všechny nemocnice v kraji s dotazem, zda v posledních 10 letech léčili nějakého pacienta se záškrtem. „Statistiku o této nemoci si přímo neevidujeme, nicméně mohu potvrdit, že za poslední dva roky jsme v naší nemocnici žádný případ záškrtu nezaznamenali," sdělila mluvčí pelhřimovské nemocnice Alexandra Knapová. Přesnější statistické informace redakci sdělila až mluvčí Jana Böhmová z KHSV. Podle ní od roku 1995 se na Vysočině vyskytly dva případy záškrtu. „V roce 2022 to bylo na infekčním oddělení třebíčské nemocnice, v roce 2023 na infekčním oddělení havlíčkobrodské nemocnice." 

Důležité je včasné odhalení 

Nákaza je podle odborníků léčitelná antibiotiky, musí se ale odhalit včas. Nejčastěji se záškrt projevuje jako těžká angína s šedavými pablánami, které vedou ke zúžení hrtanu i hltanu a dušení. Může mít také kožní projevy a toxiny z bakterií v krevním oběhu mohou poškodit i srdce, ledviny nebo nervový systém.

Očkování je součástí takzvané hexavakcíny podávané v prvním roce života a poslední dávku vakcíny dostanou děti mezi desátým a jedenáctým rokem života. Pro navození kolektivní imunity je třeba proočkovanost nad 85 procent, s věkem ale ochrana slábne. Odborníci proto doporučují přeočkování ve 25 a ve 40 letech.