čtvrtek 5. srpna 2021 Kristián

Myslím, že očkování proti covidu se u dětí nevyhneme, říká primář dětského oddělení v Pelhřimově Houštěk

Dětské oddělení Nemocnice Pelhřimov, které je nositelem mezinárodně uznávaného ocenění Světové zdravotnické organizace UNICEF, Baby Fiendly Hospital Iniciative (Nemocnice přátelská k dětem), vede uznávaný odborník a specialista ve svém oboru, primář Stanislav Houštěk. Ten klade důraz na preventivní a komplexní léčebnou péči s citlivým přístupem k individuálním potřebám dětí. V rozhovoru primář mimo jiné přiblížil, jaký má názor na očkování dětí proti onemocnění covid-19, zda je na Pelhřimovsku dostatečný počet pediatrů nebo jaké výhody získá dětské oddělení výstavbou nového pavilonu.

Pane primáři, jaké jsou dnešní děti? Jsou jiné než před pětatřiceti lety?

Děti jsou pořád stejné. Mění se ovšem jejich prostředí. Dnes mají zcela jiné podmínky, než měla naše generace. Mají jiné možnosti k učení, sportu, hrám, ale spontánnost, hravost, kreativita, ať v tom dobrém, či špatném, je pořád stejná. Mění se životní podmínky a prostředí, ve kterém vyrůstají, ale dětská mentalita je stejná.

Za ta léta ale prošlo výraznou proměnou dětské oddělení, při kterém v současné době funguje  pět ambulancí – endokrinologická ambulance, gastroenterologická ambulance, diabetologická ambulance, nefrologická ambulance a odborná dětská ambulance. Všechny jsou maximálně vytížené, čím se však zabývá ta posledně zmíněná?

Odborná dětská ambulance se zabývá problematikou stavů a nemocí, které nepokryjí konkrétní odborné dětské ambulance. Tato ambulance doplňuje spektrum péče, řeší i specifické technické výkony, jako např. vyšetření jícnovou pHmetrií, echokardiografii, 24 hodinové monitorování krevního tlaku a jiné.

„V souvislosti s covidem se zdravotní stav dětí zlepšil." 

Jak v současné době funguje dětské oddělení?

Mojí snahou je, aby dětské oddělení poskytovalo pacientům i jejich průvodcům maximálně dostupnou péči realizovatelnou v podmínkách okresní nemocnice. Tedy kvalitní diagnostiku, observaci a terapií nemocí, které nemůže praktický dětský lékař léčit ambulantně. U závažných a složitých případů potom zajistit následnou péči na specializované klinice či krajské nemocnici. Pediatrie je nesmírně dynamickým oborem a spolupráce s odborníky z klinických pracovišť je často nezbytná. Lůžková pediatrie se intenzivně specializuje a na okresní úrovni není možné poskytovat celé spektrum léčebně preventivní péče. Samozřejmě je důležité se v problematice dobře orientovat a vědět o progresivních nových metodách, ať se jedná například o genetiku nebo nové možnosti zdravotnické techniky.

Jaké akutní stavy na oddělení nejčastěji řešíte?

V souvislosti se současnou virovou epidemií se paradoxně zdravotní stav dětí zlepšil. Absence školy a sociálních kontaktů je znát. Nemocnost je výrazně nižší, protože odpadlo sdílení komunitních respiračních nákaz. Prakticky vůbec nebyla chřipková epidemie, což znamená, že nebyly ani komplikující stavy, které následují po sérii chřipkových onemocnění. Druhá věc je, že odpadla kromě akutních stavů plánovaná elektivní operační péče. Činnost oddělení se zužuje na řešení nezbytných akutních stavů, jako jsou například záněty gastrointestinálního traktu nebo močové či respirační infekce. Vyloženě těžkých stavů jsme v letošním roce naštěstí moc neměli. Ve větší míře se objevují psychické problémy dětí a stavy, které s psychikou úzce souvisí jako například více mentálních anorexií, depresivní poruchy nebo i suicidální pokusy.

Prim. MUDr. Stanislav Houštěk
Primář Dětského oddělení Nemocnice Pelhřimov. Vystudoval Fakultu dětského lékařství UK Praha. Promoval v roce 1983.

Je držitelem certifikátů k výkonu soukromé praxe a lektora v oboru dětské lékařství, pediatrie a pro výkon funkce vedoucího lékaře a primáře v oboru dětské lékařství. Dále má licence pro diagnostickou metodu abdominální ultrasonografie.

Zmínil jste pandemii onemocnění covid-19. Loni na podzim bylo právě kvůli ní dětské oddělení na nezbytně nutnou dobu uzavřené. Fungovalo v režimu ústavní pohotovostní služby. Řešili jste na oddělení případy tzv. postcovidových stavů u dětí?

Případy byly sporadické, ale hlavně jsme se nesetkali s tzv. Syndromem multisystémové zánětlivé odpovědi PIMS – TS. Ten by se měl léčit na jednotce intenzivní a resuscitační péče, protože u této diagnózy s velkou jistotou hrozí oběhové selhávání a může dojít i k respiračnímu selhání. Dítě by mělo být hospitalizované na pracovišti, které je schopné poskytnout umělou plicní ventilaci a inotropní oběhovou podporu.

Od začátku očkování proti covidu -19 jste součástí očkovacího týmu nemocnice. Co vám tato zkušenost dala?

Pro mě, jako pro pediatra, je to velká změna. Díky očkování jsem se dostal k úplně opačnému věkovému spektru pacientů a je to pro mě nesmírně poučné a zajímavé. Řekl bych, že úplně nejlepší zkušenost byla, když jsme jezdili po domovech seniorů. Personál i klienti byli rádi, že jsme přijeli. Očkovali jsme tam i stoleté lidi, kteří byli duševně naprosto v pořádku, chtěli být očkovaní, nechtěli život ještě zabalit. 

„U vakcinace je na místě opatrnost."

Jak se díváte na očkování dětí proti covidu-19?

Myslím si, že se tomu nevyhneme. Představa, že proočkujeme dospělou populaci a tím pandemii vyřešíme, není správná. Očkování vytváří určitý selektivní tlak na virus, a jakmile se vytlačí ze seniorní a následně středněvěké populace, najde si jinou preferenční skupinu. Zájmem viru je přežít. Sice má určité zvířecí mezihostitele, ale majoritní výskyt bude u lidí. Tudíž, virus bude mít tendenci se dál šířit, a pokud budeme mít nepromořenou a nevakcinovanou dětskou populaci, tak si myslím, že se do budoucna nevyhneme zvýšenému výskytu nemoci v dětské populaci i většímu procentu následných komplikací. Z veřejně dostupných informací je patrné, že k vakcinaci dětí budeme přistupovat ve věkové skupině 12+ v nejbližší době. Určitě však přijde i doba, že se věková hranice bude posouvat ještě níž. Nelze vyloučit ani to, že bude nutno přeočkovat znovu i dospělou populaci. Na druhou stranu však musí být u vakcinace na místě opatrnost, protože všechny současné vakcíny jsou v použití tzv. nouzového režimu. Jejich vývoj byl enormně náročný, sofistikovaný, ale také rychlý. Samozřejmě, aby se mohlo přistoupit k očkování dětí, musí proběhnout kontrolované klinické studie, že benefit z očkování bude vyšší než míra rizika, kterým děti zatížíme.

Máme tu léto a k němu patří i dětské úrazy. S jakými případy se setkáváte nejčastěji?

Se závažnými úrazy se naštěstí nesetkáváme často. K nejčastějším příčinám dětských úrazů se v létě řadí pády z výšky při různých aktivitách a hrách a dále samozřejmě následky dopravních nehod. Chtěl bych při této příležitosti apelovat na rodiče, aby na své potomky důsledně dohlíželi. I chvilková nepozornost může vést k velké tragédii. To platí nejen při pohybu v přírodě a při dopravě, ale v létě především při koupání, kdy je nezbytné, aby děti pohybující se ve vodě měly nepřetržitý dozor. Při sportovních aktivitách – například při cyklistice nebo stále více oblíbeném in-line bruslení, je třeba děti vybavit náležitými ochrannými pomůckami – především přilbou. Tyto pomůcky je ale také nutno správně používat. Velmi často vídám dětí, které mají přilbu nesprávné velikosti nebo špatně nasazenou.

Za dva roky už bude dětské oddělení přestěhované v novém pavilonu. Co pro vás jeho výstavba znamená a především, co bude znamenat pro dětské pacienty?

Na nový pavilon se velmi těšíme. Pro mě osobně je to trochu symbolika, protože když jsem začínal v roce 1984 v pelhřimovské nemocnici, nastoupil jsem na původní dětské oddělení umístěné v prostorách současné knihovny a urologické ambulance. Poté bylo o rok později dostavěno současné oddělení, které však nebylo zcela vhodně projekčně řešeno například proto, že pokoje nemají vlastní sociální zázemí. Oddělení v novém pavilonu bude mít stejný počet lůžek jako má dosud, a navíc bude mít řadu výhod. Jednou z nich bude, že celé oddělení, včetně ambulancí, bude kompletně v jednom patře, což v současném stavu není. Jsme ve dvou patrech, máme dvě stanice, dva personály. Další výhodou bude sociální zařízení u každého pokoje. Jsme rádi, že se nám k jednotce intenzivní péče (3 lůžka) podařilo přidat dalších 5 pokojů, které budou sloužit jako samostatné izolace. Budou mít vlastní vzduchotechniku a vstupní filtr, to znamená, že nebudeme mít problém hospitalizovat děti s infekčními nemocemi. Nový pavilon by měl přinést velký komfort nejen pro pacienty, ale i pro personál, kterému odpadnou cesty po nemocnici. Veškerá doplňující vyšetření, a tím kontakt s jednotlivými odděleními, už budou probíhat díky nadzemním koridorům takzvanou suchou nohou. 

„Hodně pediatrů je v důchodovém věku, mladých je nedostatek." 

Do loňského podzimu jste byl ve výboru České pediatrické společnosti, jejímž cílem je zvyšovat odborné úrovně v oblastech preventivní, diagnostické, léčebné i vysoce specializované péče o děti a mladistvé. Nejednou jste tam řešili nedostatek pediatrů. Jaká je aktuálně situace s počtem dětských lékařů na Pelhřimovsku?

Situaci vidím špatně celorepublikově, a tudíž i v okrese. V roce 1993 byla zrušena Fakulta dětského lékařství Univerzity Karlovy, která byla situovaná v Nemocnici Motol a přejmenovala se na 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Sice si zachovala rámec toho, že se více zabývá vývojovým aspektem a výuky pediatrie je tam tedy nejvíc, ale už se nejedná o čistě pediatrickou fakultu. Od té doby dle statistik klesá počet absolventů, kteří jdou do oboru pediatrie, jak v lůžkové, tak i v primární péči. Privatizace primární péče na začátku 90. let 20. století byla provázena konstituováním nového oboru Praktické lékařství pro děti a dorost. Od té doby se přes veškerou snahu obou odborných společností (České pediatrické společnosti a Odborné společnosti pro praktické lékařství pro děti a dorost) stále nepodařilo optimalizovat a zkoordinovat postgraduální vzdělávací programy. V současné době je hodně pediatrů na hranici důchodu nebo už za hranicí důchodového věku a mladých dětských lékařů se zájmem o primární péči je stále nedostatek. Situace se řeší, ale s přihlédnutím k fenoménu komplikovaného vzdělávání, není stále dobrá.

Pozitivním trendem je, že ministerstvo zdravotnictví začalo podporovat rezidenční místa pro lékaře.

Bezesporu. Absolventa lékařské fakulty se zájmem o pediatrii můžeme přijmout, a zařadit do rezidenčního programu. Nemocnici potom náleží finanční podpora na postgraduální vzdělávání lékaře. Na našem oddělení máme v tomto programu pět lékařů. Snažím se mladé lékaře přijímat a vychovávat nejenom pro potřeby vlastního oddělení, ale i pro potřeby primární péče. Myslím si ale, že nás čeká minimálně desetiletí velkých problémů, než dostuduje nová generace.

Je v Pelhřimově či Humpolci dostatečně pokryta péče o dětské pacienty?

V Humpolci jsou smluvní místa pro čtyři praktické lékaře pro děti a dorost. V současné době jsou tam pouze tři. Situace by se tam měla řešit, jinak to totiž může vést k nedostatečnému zajištění péče o děti. Je vcelku možné, že nebude mít děti, kdo proočkovat, postarat se o jejich základní prevence. Pokud se jedná o akutní péči jako například zánět středouší, angínu nebo průdušky či jiné akutní onemocnění, lze situaci řešit cestou lékařské pohotovostní služby, nebo v neodkladných případech na dětském oddělení jakékoliv nemocnice. Očkování touto cestou ale realizovat nejde. Role praktického lékaře pro děti a dorost je v této situaci nenahraditelná. V Pelhřimově je situace o trochu lepší, ale zůstává otázkou, jak to bude dál. Je také možné, že se jednou zvýší kompetence praktických lékařů pro dospělé, kterých je přece jenom více. Ti v současné době již mohou přibírat děti od 15 let a nelze vyloučit, že se tato věková hranice do budoucna ještě sníží.

Pane primáři, bylo pro vás zaměření pediatrie jasnou volbou? Čím vám tento obor učaroval?

Učaroval mě dynamikou, rozvojem, a tím, že se v něm zohledňuje vývoj dítěte. Velkou roli u mě hrál preventivní pohled, protože si myslím, že mnoho věcí jde řešit jednoduše prevencí než složitě následky. Což je i takový příměr k vakcinaci, kdy je lepší nechat si v intervalu šesti týdnů píchnout malou injekci do ramene než ležet měsíc v těžkém stavu na covidové jednotce, případně na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Jednou nám na přednášce jeden profesor řekl: „Preventivní pohled je, pokud budu mít na silnici ve svahu nebezpečnou zatáčku, můžu bezpečnou jízdu zajistit tím, že vybuduji zábradlí a pevná svodidla nebo pod svahem postavím nemocnici a autoservis. Co je podle Vás levnější?“ 

Kam bude dětské lékařství směřovat v následujících letech, a kdybyste měl tu moc, co byste změnil v současné pediatrii?

Jak jsem řekl v úvodu našeho rozhovoru, pediatrie je velmi dynamický obor, prakticky každý den přináší nové objevy. Na klinické úrovni dochází k úzké specializaci a vytváření tzv. centrové péče. Na regionální úrovni bude třeba doplnit a udržet dostatečnou kapacitu sítě praktických lékařů pro děti a dorost a nezbytný počet lůžek pro dětské pacienty v okresních nemocnicích. A co bych změnil? Zvýšil bych objem výuky pediatrie na lékařských fakultách.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Nemocnice Pelhřimov | Zdroj Nemocnice Pelhřimov

Štítky rozhovor, Stanislav Houštěk, nemocnice, Pelhřimov, pediatrie

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.