Finanční správa omezí v prvním pololetí příštího roku činnost 33 finančních úřadů. Úřady budou služby poskytovat v úřední dny pondělí a středa, tedy minimálně dva dny v týdnu, a budou je zajišťovat alespoň dva pracovníci správy. Finanční správa o tom informovala v tiskové zprávě. Rozsah služeb pro občany by tak měl podle správy zůstat stejný. Zástupci obcí a samospráv změny kritizují s tím, že plánované kroky omezí služby v regionech a navíc se tím centralizuje státní správa.
Finanční správa má nyní 201 územních pracovišť. Z toho 23 územních pracovišť již od června 2016 funguje v režimu 2+2, tedy dva dny v týdnu v nich působí dva úředníci.
Finanční správa původně uvažovala o omezení činnosti 34 úřadů, nakonec ale ve stávajícím režimu ponechá územní pracoviště v Litvínově. Změny se tak týkají například územních pracovišť ve Stříbře, Kaplici, Hlinsku, Moravské Třebové, Luhačovicích nebo Mariánských Lázních.
Na finančních úřadech s omezeným provozem by měla být zachována činnost podatelny, vydávání tiskopisů a poskytování informací, vydávání potvrzení o bezdlužnosti, nahlížení do spisu a přidělování autentizačních údajů k elektronické evidenci tržeb (EET) nebo k placení správních poplatků a vymáhaných nedoplatků prostřednictvím platební karty.
"V období podávání daňových přiznání, případně dalších důležitých obdobích po dohodě s příslušným finančním úřadem, je Finanční správa schopna a připravena posílit územní pracoviště tak, aby byly zajištěny plnohodnotné služby zvýšenému počtu daňových poplatníků," uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová. Dodala, že po určité době je správa připravena změny vyhodnotit.
Sdružení místních samospráv již dříve upozornilo, že omezení činnosti povede k odlivu vzdělaných lidí z dotčených regionů. "Tím dojde k dalšímu vzdálení veřejných služeb pro občany v často odlehlých regionech. Navíc se tím sníží nabídka kvalifikovaných míst, a tedy i motivace lidí vracet se do regionů po studiu na vysoké škole," uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák. Proti záměru finanční správy iniciovalo sdružení již dříve petici, kterou během prvních několika dnů podepsalo téměř 3200 lidí.
Změny v činnosti úřadů souvisí s plánem snížit počet pracovníků a provozních nákladů finanční správy. Úspora související s omezováním činnosti vybraných úřadů by měla podle analýzy finanční správy činit v následujících pěti letech 660 milionů Kč a vést ke zrušení 123 míst.
Správa již dříve upozornila, že má v porovnání se sousedními zeměmi nejhustší síť územních pracovišť, a to 20,5 na milion obyvatel. Slovensko má podle správy na milion obyvatel 14,8 kontaktních míst, Polsko 10,8, Rakousko a Bavorsko osm a z ostatních států má například Dánsko 5,5 pracoviště na milion obyvatel.
Podle analýzy finanční správy se o omezení provozu jednalo u těch regionů, ve kterých finanční úřad obsluhoval maximálně 30 tisíc lidí a měl méně než 30 pracovníků. Dalším kritériem bylo, zda je možné zaměstnance správy převést na jiné místo a zda jsou v daném místě prostory pro zajištění omezeného provozu. Podmínky zkoumala finanční správa na 80 územních pracovištích.
Richterová o změnách informovala sněmovní rozpočtový výbor. Návrh změn vyvolal mezi poslanci polemiku. Bývalý předseda výboru Václav Votava (ČSSD) řekl, že systém 2+2 nemůže být plnohodnotný a nemůže fungovat stejně jako to, co funguje nyní. Nicméně rozhodnutí ředitelky Richterové respektuje. Věra Kovářová (STAN) řekla, že změny považuje za velkou chybu. "Pokud chcete rušit a omezovat služby, tak nejprve zapracujte na digitalizaci," doporučila. Náklady vládních úspor podle ní ponesou zaměstnanci finančních úřadů, kteří budou muset nově dojíždět za prací do vzdálenějších míst.
Poslanec ANO Milan Feranec upozornil, že nejde o téma pro rozpočtový výbor, aby rozhodoval za ředitelku Richterovou, jak má organizovat uspořádání finančních úřadů. Výbor vzal nakonec informaci na vědomí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
