Neděle 5. 4. 2026 | Svátek má Miroslava
Sobota, 4. dubna 2026, 18:47
V Černovicích u Tábora na Pelhřimovsku se v úterý 14. dubna uskuteční terénní exkurze na mokřad nad rybníkem Klínot. Ukáže adaptace české krajiny na klimatickou změnu. Nutná je registrace dopředu. Místo ukazuje, jak může spolupráce zemědělců, města a odborníků vrátit vodu do krajiny a podpořit život v ní. V článku se věnujeme i tomu, proč jsou podobné zásahy důležité a kde už podobná obnova krajiny funguje i jinde.
Nad rybníkem Klínot kdysi přirozeně meandroval potok. V době intenzifikace zemědělství byl ale tok napřímen, zahlouben a okolní pozemky odvodněny drenážemi, aby je bylo možné lépe zemědělsky využívat. Krajina tím vyschla, ztratila schopnost účinně zadržovat vodu i část své biodiverzity. Teď se sem voda vrací díky soustavě tůní, mokřadů a obnovenému potoku, který má znovu získat přirozenější podobu.
Projekt je také neobvyklý i tím, kdo ho rozhýbal. U začátku spolupráce stála iniciativa Zemědělského družstva Černovice u Tábora, které se dohodlo s městem a dalšími partnery na změnách v okolní krajině. Na návrhu se podíleli odborníci z ADAPTO.space, do debat vstupovali předseda družstva František Průša i starosta Jan Brožek a podporu získal také záměr zlepšit stav vody v oblíbeném koupališti Klínot.
Samotná revitalizace spočívala v přerušení starého odvodňovacího systému, vytvoření deseti hloubených tůní, zasypání části rovného odvodňovacího koryta a navrácení Obecního potoka do přirozené údolnice. Součástí opatření je i travnatá protierozní mez, která má bránit splachům ornice a živin z výše položených polí.
Meandry a deset nových tůní, zvýšily objem zadržené vody o 1 535 metrů krychlových. Patrný je také rychlý návrat ptáků, hmyzu a později i obojživelníků. Péči o lokalitu má navíc pomáhat zajišťovat i pastva dobytka.
Revitalizace mokřadu Polánky u Častotic. I v době sucha mokřad funguje. Foto: ZO ČSOP Náměšťské rybníky.
Na Vysočině už řadu let působí také spolek Mokřady, který se zaměřuje na obnovu tůní a mokřadů, zadržování vody v krajině a podporu ohrožených druhů, zejména obojživelníků. Za svou práci získal také Cenu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. AOPK mezi jeho nejvýznamnější projekty řadí obnovu mokřadů v údolí potoka Hloučely u Okluk, revitalizaci Lesnovských mokřadů nebo mokřadní učebnu Skalka u Jihlavy.
Práce spolku Mokřady na revitalizaci mokřadů na Skřivánku. Foro: Mokřady z.s.
Podobný, ale časově starší příklad nabízí Zdoňov na Náchodsku v Královéhradeckém kraji, kde za obnovou krajiny stojí spolek Živá voda vedený Jiřím Malíkem. Tamní pilotní fáze Modelu Živá krajina obnovovala údolnici uprostřed zemědělského lánu, kde v minulém století zmizel mokřad i potůček do sítě melioračních trubek. Vzniklo tam pět tůní s potokem, které zadržují dešťovou i podpovrchovou vodu, tlumí přívaly po prudkých deštích a obnovují mokřad.
„Jedná se o pilotní odstavení meliorací v údolnicích s vyvedením vody z melioračních trub na povrch. Zároveň, pokud je mokřad na orné půdě, je údolnice zatravněna a je instalována kaskáda tůní s funkcí minipolderů, čímž se zcela omezí eroze v ploše údolnice. Tůně jsou v pramenných částech i vysychavé, ale z celé plochy údolnice se postupně stává mokřad – tzv. zavěšená zvodeň. Kaskáda má i protipovodňový efekt, a je-li opatřena stromy, má i významný mikroklimatický a větrolamný efekt,“ vzdělil Jiří Malík ze spolku Živá voda.
Zdoňov na Náchodsku v Královéhradeckém kraji. Foto: Jiří Malík
Zdoňov je důkazem, že návrat mokřadů, tůní a potoka do odvodněné krajiny funguje v praxi a může sloužit jako inspirace i pro další regiony, jako boj s klimatickou změnou.
Smrčkovské rybníky a Lesnovské mokřady a jejich osídlení. Foto: Mokřady z.s.
Černovice teď mohou být podobnou inspirací pro Vysočinu: ne jako romantický obrázek mokřadu, ale jako ukázka, že když se dohodnou obec, zemědělci a odborníci, může se i odvodněná krajina začít znovu nadechovat.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
