Více než sto let stará kauza židovského mladíka Leopolda Hilsnera odsouzeného k trestu smrti za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové se otevírat nebude. Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci potvrdilo v přezkumu postup jihlavského žalobce, který podnět na obnovu řízení zamítl. Podle žalobců neexistuje žádný nový důkaz ani žádná nová skutečnost, které by podání návrhu na obnovu řízení odůvodňovaly. Vyplývá to z rozhodnutí VSZ v Olomouci, které má ČTK k dispozici.
Krajské státní zastupitelství v Jihlavě nepovolilo znovuotevření kauzy už loni v červnu. Případem se však žalobce znovu zabýval poté, co mu VSZ v Olomouci nařídilo na základě nových informací podnět k přezkoumání rozsudku znovu prověřit. Žalobce ale nakonec dospěl ke stejnému závěru.
Jeho postup tento týden posvětilo VSZ. „Vrchní státní zastupitelství se beze zbytku ztotožnilo s jeho závěrem, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými již dříve odůvodnit jiné rozhodnutí soudu. Zároveň nebyly zjištěny ani žádné skutečnosti, které by zakládaly důvodné podezření, že se vražd uvedených poškozených dopustila jiná osoba či osoby než odsouzený Leopold Hilsner," řekl ČTK náměstek VSZ v Olomouci Radek Bartoš.
Podle VSZ žalobce pečlivě prostudoval řadu archivních spisů včetně například materiálu někdejší četnické stanice v obci Polná, které se k případu Leopolda Hilsnera vztahují. „Vykonaným dohledem bylo zjištěno, že Krajské státní zastupitelství v Brně, pobočka v Jihlavě, se podněty Lubomíra Müllera zabývalo mimořádně pečlivě, kdy státní zástupce iniciativně provedl i další šetření v archivech relevantních institucí, a s podněty se podrobně vypořádalo," doplnil Bartoš.
O obnovu řízení v případu vraždy Hrůzové požádal loni v únoru advokát Lubomír Müller. Svůj podnět opřel o archivní materiály, které tehdejší soudy neměly k dispozici a viděl v nich šanci zbavit Hilsnera viny. Podle něj se například Hilsner na základě sestavené časové osy objektivně nemohl vyskytovat na místech a v časech uváděných různými svědky. Domnívá se také, že s ohledem na charakter spáchaných násilných činů a jejich sexuální motiv mohl podle něj tento čin spáchat pomocný řezník Josef Zatřepálek a zpochbňoval také výpověď korunního svědka a výsledky zrakové zkoušky, které byl podroben.
Podle VSZ jde však z jeho strany o domněnky, hypotézy a polemiku s dříve opatřenými důkazy. „Nejedná se však o skutečnosti nebo důkazy, které by mohly odůvodnit podání návrhu na povolení obnovy řízení nebo zahájení trestního řízení," dodal náměstek Bartoš s tím, že podněty advokáta byly proto odloženy jako nedůvodné.
Advokát Lubomír Müller ČTK řekl, že bude nadále v kauze hledat nové skutečnosti a důkazy. „Protože pokud je zjevné, že proces byl nespravedlivý, je třeba navzdory formálním překážkám hledat cestu k nápravě," uvedl Lubomír Müller. Poukázal na to, že dřívější ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová a Marie Benešová uznaly, že v Hilsnerův neprospěch došlo k porušení zákona, ale z formálních důvodů odmítly podat ve věci stížnost. „K jiné cestě, jak zrušit původní rozsudek, to znamená k obnově řízení, nyní paní státní zástupkyně uvádí, že dosud předložené argumenty k tomu nejsou dostatečné. Je tedy třeba dále se případem zabývat a snažit se najít cestu, jak tehdejší pochybení odstranit," doplnil.
Tehdy dvaadvacetiletý Žid Leopold Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou, byl zatčen kvůli vraždě Anežky Hrůzové v roce 1899. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy. V této atmosféře se konal v září stejného roku v Kutné Hoře proces, při němž byl Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti.
Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.
Soudy později změnily mladíkovi trest na doživotí. Ke zmírnění trestu pomohlo i úsilí Tomáše Garrigua Masaryka. Tehdejší vysokoškolský profesor Masaryk se postavil na Hilsnerovu obranu jako jeden z mála, rituální vraždu označil za pověru a pozadí procesu za antisemitské. Vysloužil si za to nenávistné reakce veřejnosti. Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost, ale rehabilitován nikdy nebyl.
Anežka Hrůzová, která se narodila 16. dubna 1879 v Malé Věžnici (dnes Věžnička), docházela do služby do Polné – židovského města. 29. března 1899 k večeru se vracela pěšky domů do Věžničky podél lesa Březiny, k matce a bratrovi však již nedorazila.
Pátek, 29. března 2024, 13:14
Dnes si připomínáme vraždu Anežky Hrůzové, tehdy devatenáctileté švadleny, která se stala 29. března 1899 poblíž Polné u Jihlavy, tedy před 125 lety. Z ní byl v nestandardním procesu odsouzen Žid Leopold Hilsner. Aféra spojená s pověrou o rituální...
V blízkém lese Březina se na Bílou sobotu 1. dubna rozjela velká pátrací akce, Anežku Hrůzovou hledala stovka lidí. Podle idnes.cz ztracenou dívku našel dvanáctiletý školák Ludvík Jirka, který se také zapojil do hledání. Konkrétně v křoví objevil částečně obnažené a zohavené ženské tělo. Jeden z členů ohledací komise ho obrátil, aby ho mohl prohlédnout i z druhé strany. Hlava mrtvé se při tom pohybu nepřirozeně zvrátila od trupu dolů k zemi.
„Na krku se objeví rudá zející rána a na pravé straně rýha od škrticí smyčky. Pohled otřese i otužilými venkovskými lidmi, nesnese jej ani matka Hrůzová. Lidé se odvracejí, dokud strážmistr Klenovec nevyhrkne první myšlenku, co ho napadla: ‚Vždyť ona je podříznuta jako dobytče!‘ Jako fascinováni pohlédnou lidé znovu na ránu a kdosi vyřkne osudná slova: ‚Je podkošerována!‘," popsal první ohledání zavražděné Anežky Hrůzové badatel Bohumil Černý, který se případem detailně zabýval.
Pondělí, 11. září 2023, 15:05
V případu více než 120 let starého rozsudku, podle kterého byl židovský mladík Leopold Hilsner odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti, se objevily nové informace. Vyplynuly ze dvou podnětů, které Vrchní státní...
V den nálezu byla provedena pitva a ve čtvrtek 5. dubna 1899 byla Anežka Hrůzová pohřbena u kostela svaté Barbory v Polné. Místo vraždy a hrob Anežky Hrůzové jsou oblíbeným místem připomínkových akcí antisemitů a neonacistů.
Po nálezu těla se rozběhlo vyšetřování. Podle četníků vrah Hrůzovou nejprve uhodil zezadu do hlavy holí a kameny, potom přiškrtil provazem a nakonec jí rozřízl hrdlo ostrým nožem, tělo ukryl do mlází a zmizel. Při nálezu těla měla mladá žena roztrhané oblečení, ale nebyly shledány známky znásilnění – neměla protrženou panenskou blánu. Příčinou smrti bylo vykrvácení. Poblíž místa nalezení těla byly stopy krve. Řada stop ovšem byla zničena davem při objevení.
Souhra událostí - smrt vykrvácením, znehodnocení a nepříliš důkladná prohlídka místa činu, nepořízení fotografické dokumentace, nezkušenost četníků i následně povolané soudní komise, obratně manipulované svědecké výpovědi a v neposlední řadě tehdejší souběh období křesťanských Velikonoc a židovského svátku Pesah - dala vzniknout pověsti o rituální vraždě, ze které byl po nějaké době obviněn tehdy dvaadvacetiletý Leopold Hilsner – polenský Žid, povaleč a tulák. Byl zatčen pod tlakem veřejného mínění a bez jakýchkoli usvědčujících důkazů. Hilsner se ze zoufalství a strachu z trestu smrti, pod tlakem okolností a příslibem mírnějšího trestu nechal dotlačit ke smyšlenému přiznání. Proti rituální vraždě a s protestem proti vedení soudního procesu vystoupil počátkem listopadu 1899 profesor T. G. Masaryk.
Leopold Hilsner byl obžalován také ze starší vraždy Marie Klímové z Horní Věžnice, ačkoliv příčina smrti nebyla prokázána, spojitost s vraždou Anežky Hrůzové také ne, svědkové poskytovali smyšlená svědectví. V následném soudním procesu v Písku byl odsouzen za spoluúčast na obou vraždách k trestu smrt, který mu byl císařskou milostí změněn na trest doživotního žaláře. Přestože během následujících let byla podána celá řada žádostí o revizi Hilsnerova procesu, nikdy k ní nedošlo. Leopold Hilsner byl po devatenácti letech omilostněn a v roce 1928 zemřel ve Vídni ve věku 51 let.
Skutečný vrah Anežky Hrůzové zůstal nevypátrán a nepotrestán. Hilsnerova aféra poutala po určitou dobu značnou pozornost celé Evropy a vyvolala nejsilnější vlnu antisemitismu v 19. století na českém území.
V lese Březina se nachází pietní místo. Symbolický hrob, který je viditelný ze silnice mezi Polnou a Věžničkou, ohraničují kameny, nad nimi se tyčí dřevěný kříž a na stromě visí pamětní cedule pod svatým obrázkem. Místem prochází také naučná Klementova stezka.
Autoři ČTK | Foto Se svolením Národního muzea
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
