Sobota, 20. dubna 2024, 19:35
Nejen na Vysočině se dnes konal Den proti úložišti. Potřetí za sebou se sešli také lidé v lokalitě (Čertův) Hrádek na Jihlavsku. Desítky lidí dnes dopoledne, i přes nepřízeň počasí, přišly na místo potenciálního areálu hlubinného úložiště, který je vymezený v prostoru mezi Dolní Cerekví a Rohoznou.
Hlavním tématem letošního protestu bylo předávání horkých brambor, které nikdo nechce. „My dnes tím symbolickým přehazováním horkých brambor chceme demonstrovat hledání hlubinného úložiště. Myslíme si, že je zodpovědné vychladnout a nespěchat, a že je třeba zvážit i další varianty skladování, které neznemožní tu surovinu znovu použít. My se na to palivo můžeme dívat i jako na cennou surovinu, která, když se příštím generacím zabetonuje do země, tak jim to pak může být líto, může to být škoda, protože asi brzy budou technologie, které tu přepracování umožní,“ vysvětlila redakci Drbny hlavní organizátorka akce Marta Kovářová, která je součástí spolku Roztoč kolektiv.
Starosta Dolní Cerekve před zmíněným přehazováním brambor apeloval na to, aby lidé na takové podobné akce chodili. „Já to trošku otočím. Zkusme nevychladnout, i když nás tato problematika trápí od roku 1994. To jsme poprvé byli zahrnuti mezi lokality zajímavé pro ukládání tehdy meziskladování jaderného odpadu. Je třeba, aby se k tomu přihlásila i ta další generace, zkrátka aby nevychladla – občansky a aktivně,“ vzkázal nestraník Zdeněk Dvořák.
Ten také v rámci informování veřejnosti vymezil, kde by případně byl povrchový, ale i podpovrchový areál. „Ten podpovrchový vlastně končí až na sjezdovce Čeřínek. Je to rozlohou 700 fotbalových hřišť. Je to opravdu obrovský prostor. A někdo to zkrátka odnese. A já jsem si jako první úkol vytyčil to, aby dopad, který někoho čeká, byl co nejmenší. Ale tohle stát nechce úplně slyšet,“ zamyslel se Dvořák.
Čtvrtek, 8. února 2024, 07:10
Kontrola parlamentních komor při rozhodování o úložišti jaderného odpadu, již v úterý neschválila Sněmovna, mohla procesu navrátit větší důvěru, řekl Zdeněk Dvořák (nestraník), starosta Dolní Cerekve na Jihlavsku. Podle něj se stát k obcím...
Upozornil na to, že Česká republika je jedinou zemí na světě, která vybírá lokality dvě. „Já jsem si v lednu před ministrem Síkelou dovolil navrhnout to, abychom konečně začali být trošku rozumní a přestali si dělat zadní vrátka, což si SÚRAO (Správa úložiště radioaktivního odpadu, pozn. redakce) výběrem dvou lokalit dělá. Začne rubat v obou a ovlivní obyvatelstvo v obou lokalitách a pak si řekne, která je lepší. Já jsem na jednání řekl, abychom to šli udělat pořádně, abychom se nemuseli stydět před svými dětmi.“
Den proti úložišti v lokalitě Hrádek měl dvě části. Dopolední setkání proběhlo v místě případného areálu úložiště, konkrétně v prostoru plánované kuchyně. Po obědě se pak konalo setkání lidí na Čeřínku pod taktovkou aktivisty ze spolku KUŠ Matěje Koláře. „Jdeme to tam odtud ve dvou na Čerťák okupovat. A budeme tam tak dlouho, dokud vydržíme. Budeme tam jen tak být nebo tvořit nějakou intervenci, která je blízká přírodě, abychom tam tvořili co nejméně odpadu,“ vysvětlil Matěj Kolář ze spolku KUŠ.
Dolnocerekvický starosta všechny tyto aktivity ocenil, zejména pak vyzdvihl zmíněný Roztoč kolektiv. „Jsem moc rád za to, že jim to není jedno a jak si umí hezky hrát se slovy. On totiž tu horkou bramboru, kterou si tu dnes budeme symbolicky přehazovat, nikdo nechce. Pořád je ale ta spolupráce mezi námi tak dobrá, abychom neukazovali jeden na druhého ve smyslu „dejte to k nim, my to nechceme“. Pořád to mezi těmi čtyřmi lokalitami funguje a je mezi námi dobrá komunikace. Sdílíme mezi sebou informace,“ řekl Dvořák.
Po úvodních slovech se účastníci happeningu od stanu, na němž stálo motto Zodpovědně vychladnout a nespěchat, vydali k ohni, kde se už delší dobu pekly zmiňované brambory. Ty si pak po vytažení z ohně mezi sebou lidé přehazovali. Pak je posvačili a zapili ho mlékem, které se podávalo ve zmíněném stanu.
„Pojďme teď udělat živý řetěz. Prosím vás, pojďte teď chytat ty horké brambory. Každý to chce mít v rukách. Udělejte větší rozestupy, větší mezery,“ instruovala Marta Kovářová přítomné děti i dospělé.
„Určitě i v Dolní Cerekvi znáte jednu z nejstarších písní o konzumní společnosti. Od malička učíme ty naše děti Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, cos to, Janku, cos to sněd? Brambory pečený, byly málo maštěný,“ zanotoval známou dětskou říkanku během házení brambor Matěj Kolář.
Pondělí, 13. listopadu 2023, 16:48
Zhruba stovka lidí přišla dnes dopoledne do kulturního domu v Dolní Cerekvi na Jihlavsku, kde se konalo veřejné projednání ohledně stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry na lokalitě (Čertův) Hrádek. Jde o jednu z finálních...
Na dnešním dopoledním happeningu bylo i několik mladých rodin s dětmi. S dcerami stála u ohně třeba Iveta Konířová. „Na takové akci jsme poprvé. A přišli jsme hlavně kvůli tomu, abychom se dozvěděli něco nového. Tyhle akce jsou určitě důležité, aby třeba i dcery viděly, že není dobré tiše protestovat a šoupat nohama, ale když se nám něco nelíbí, tak to dát hlasitě najevo,“ sdělila Jihlavské Drbně Iveta Konířová.
Z Rohozné „přes kopec“ přijela Věra Řezníčková, jak sama řekla, pravidelná účastnice těchto setkání. „Tyhle akce jsou určitě potřeba, tuhle problematiku je třeba zviditelnit, aby si lidi uvědomili, že nám jde o životní prostředí. A to, že dnes nepřišlo tolik lidí? Je to asi pohodlností. Věřím, že se to všechno pohne správným směrem a že se to podaří,“ doufá Věra Řezníčková.
A nebyla zdaleka jediná, kterou zarazilo to, že na akci přišly jen desítky lidí, ačkoliv by se případná stavba úložiště dotkla zhruba pěti tisíc obyvatel z osmi obcí. „Je velká škoda, že tu je dnes málo lidí. A přitom to mají u nosu a nechtějí to řešit, možná jim to přijde zbytečný. Tyhle dny mají určitě smysl, je důležitý se dozvědět, co nás v budoucnu čeká. Informace o rozloze areálu a tak už jsem slyšela, i jsem si něco zapamatovala, ale vždycky mě to znovu překvapí. Ta rozloha, je to pro mě nepředstavitelný,“ svěřila se redakci Drbny Jaroslava Pavelková. Kromě velikosti areálu ji překvapilo i to, že by jeho konec byl až u sjezdovky Čeřínek.
To, že by mělo přijít „aspoň půl vesnice“, si myslí další oslovený obyvatel Dolní Cerekve Vladimír Růžička. „Lidi jsou asi otrávený kvůli tomu, že to všechno trvá dlouho. Jsem tu dnes pro to, abych podpořil počet odpůrců. Bojím se té obří rozlohy těch staveb a ohrožení čisté křemešnické zdravé vody,“ jmenoval senior Vladimír Růžička.
Hlavní organizátorka Kovářová upozornila na to, že se na vše hodně spěchá. „A s klapkami na očích se cpeme jako Hujeři udělat to jediné řešení, přitom si myslím, že tady neexistuje nebezpečí z prodlení. Nic nehrozí, protože stejně to palivo, to nejaktivnější, musí být 50 let skladováno vedle elektráren. Celkově mi to přijde takové na hlavu. Úložiště možná vůbec není potřeba, a my tady hrotíme něco jen proto, že to vypadá jako lukrativní zakázka pro betonové lobby,“ myslí si Kovářová.
Zdůraznila, že je třeba dál šířit osvětu hlavně mezi mladými lidmi. U obyvatel dotčených obcí si všímá rezignace. Dnešní nízkou účast i přes, podle ní, dostatečnou propagaci, si vysvětluje tím, že možná v okolních obcích, z nichž dnes do Cerekve nikdo nepřijel, propagace asi nebyla dostatečná. „Tam se asi mohlo víc přitlačit a dát lidem vědět, že se něco takového koná. Chyběly důležité obce, kterých se to týká, plus by mělo větší hlas i to, kdyby sem přijel někdo z Jihlavy nebo Pelhřimova. Je třeba s lidmi mluvit, informovat a hledat cesty,“ uzavřela Marta Kovářová.
Letošní Den proti úložišti se dnes konal po celé zemi ve všech čtyřech lokalitách. Na druhé lokalitě na Vysočině, v lokalitě Horka, organizátoři pořádali happening s opékáním špekáčků a debatou. Den proti úložišti v zámeckém parku odstartoval ve 14 hodin. Zájemci si mohli projít „symbolický okruh parkem proti gigantickému úložišti radioaktivních odpadů“.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
