Zhruba stovka lidí přišla dnes dopoledne do kulturního domu v Dolní Cerekvi na Jihlavsku, kde se konalo veřejné projednání ohledně stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry na lokalitě (Čertův) Hrádek. Jde o jednu z finálních čtyř lokalit pro případné umístění úložiště radioaktivního odpadu. Kromě zástupců obcí z lokality Hrádek na projednání přijeli zástupci Ministerstva životního prostředí ČR, kromě nich i pracovníci Správy úložiště radioaktivního odpadu (SÚRAO) a také zástupci z České geologické služby (ČGS).
Projednání bylo veřejné, z řad veřejnosti se ho účastnilo zhruba sedmdesát lidí, v sále byli přítomní také žáci 8. a 9. ročníku místní základní školy.
Podpis klimatické doktríny (Čertova) HrádkuSetkání bylo zahájeno podpisem takzvané klimatické doktríny (Čertova) Hrádku. Prohlášení, které se týká požadavku ochrany vody, svým podpisem stvrdili starostové obcí z lokality Hrádek.
Poté se ujal slova starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák. Ten představil lokalitu, a jako už několikrát upozornil na otázky, na které zástupci z lokality stále nedostávají odpovědi. Prostor jako další v pořadí dostal dostal ministerský rada Filip Jelínek. Ten v úvodu svého výstupu upozornil na to, že ačkoliv dnešní jednání vyvolané ministerstvem životního prostředí bylo na žádost obcí otevřené, tak přítomná veřejnost do něj nemůže vstupovat. „To by případně bylo možné pouze prostřednictvím účastníků dnešního projednávání,“ dodal Filip Jelínek.
Za SÚRAO dnes promluvila geoložka Markéta Dohnálková a jejich společnou prezentaci představil její kolega Marek Vencl. Ten nastínil práce, které už na lokalitách probíhají. Představil i další kroky, které jsou v plánu v dalších měsících a letech. „Na každé lokalitě bude pracovat zhruba osm geologů z ČGS. Letos na jaře už proběhly terénní práce a měření. Ta je pro správnost třeba opakovat,“ sdělil geolog ze SÚRAO Marek Vencl, který pro správu pracuje 12 let.
Jak dále uvedl Vencl, cílem monitoringu v terénu je získat referenční informace o lokalitě z hydrogeologických, hydrologických a hydrochemických měření, a to ještě před zahájením výstavby hlubinného úložiště. „Zjišťuje se třeba kvalita vod, oběh podzemních vod nebo třeba srážkové poměry v lokalitě,“ dodal geolog ze SÚRAO s tím, že nejhlubší vrt byl proveden v hloubce 220 metrů.
Za lokalitu Hrádek, jež se nachází na Jihlavsku, kromě starosty Dvořáka promluvil právní zástupce všech dotčených obcí lokality Luboš Kliment. Hned na začátku si neospustil poznámku, která se týkala času tohoto projednání. „Je deset dopoledne. Kdyby se to konalo odpoledne, tak je tu pětkrát více lidí."
Kromě toho v závěru svého výstupu vznesl námitku možné podjatosti kvůli spolupráci ČGS se SÚRAO. Podjatost ministerstva v tomto řízení Kliment vyvozuje z toho, že žádost SÚRAO o povolení průzkumů správy úložišť podaná na ministerstvo obsahuje logo ČGS. A právě tato geologická společnost je zřizovaná a financovaná ministerstvem životního prostředí.
ČGS by se také měla na průzkumu lokalit podílet. Podle advokáta má dostat za jednu lokalitu až 60 milionů korun. „Nemám problém s tím, že až budou vybrány a povoleny ty lokality, že budou spolupracovat. Ale posílat návrhy jako SÚRAO s logem České geologické služby, tak samozřejmě to vytváří dojem prezentace určité spolupráce, ale už v rámci správního řízení. Já bych chtěl vědět, jestli tohle je v pořádku," ptal se během své prezentace Luboš Kliment a požádal o vyjádření přítomné zástupce všech dotčených orgánů. „V takové spolupráci nevidím nic nestandardního. My jsme odborný státní orgán a spolupracujeme tímto způsobem s celou řadou státních organizací a institucí,“ reagoval za ČGS Petr Mixa. Namátkou zmínil třeba spolupráci se státním podnikem Diamo.
Také on se dotkl tolik skloňované obavy o pitnou vodu. Ta je podle něj na všech lokalitách, nejen na Hrádku. „Podle mě oprávněně, protože vody celkově ubývá. Ale to není našimi průzkumy, to je klimatickou změnou," dodal Mixa.
Pondělí, 13. listopadu 2023, 16:48
Dnešní námitka možné podjatosti byla podle právníka Klimenta pro mnohé asi překvapivá. „Pokud by se mělo dít něco, co se dít nemá, tak se proti tomu musíme ozvat. Já jsem tu pouze poukázal na nějaké systémové riziko, které vyplývá z objektivní skutečnosti, a poskytl tak ministerstvu, tak i SÚRAO a České geologické službě prostor, aby se k tomu vyjádřili,“ řekl Drbně právník lokality Hrádek Kliment. „Tady se něco dojednává, ale z pohledu obcí to může působit tak, že už něco bylo rozhodnuto. Ale my jsme ještě stále v tom, že máme mít se SÚRAO rovné postavení a jejich a naše argumenty by se měly zvažovat se stejnou pečlivostí.“
Do cerekvického kulturního domu dnes dopoledne dorazil i Václav Lisa z Rohozné. Ten redakci Drbny řekl, že problematika hlubinného úložiště jej zajímá už dvacet let. „Proč jsem dnes tady? Problematika úložiště mě zajímá už dvacet let a myslím, že o tu pitnou vodu opravdu přijdeme. Už samo SÚRAO ve svých studiích přiznává, že voda prostě zmizí. Je to napsáno ve studii proveditelnosti. Takže je důvod, proč se obávat,“ řekl obyvatel Rohozné na Jihlavsku Václav Lisa. K tomu doplnil, že peníze, které regionu SÚRAO za 20 let dalo, považuje za almužnu.
Dotčených obcí z lokality (Čertův) Hrádek je celkem osm, konkrétně je to Boršov, Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Mirošov, Nový Rychnov a Rohozná. Obce se úložišti brání dlouhodobě. Obce z obou lokalit na Vysočině – tedy z Hrádku a Horky – 31. ledna 2023 podepsaly společné memorandum. Celkem se přidalo 17 dotčených obcí a doplnili je zástupci Kraje Vysočina.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Ja ty lidi chápu že mají strach,ale trvalé uložiště radioktivního odpadu se postavit musí!!!!!!Je to otázka života smrti naší společnosti,otázka budoucí energetické bezpečnosti a fungovaní naší země!!!!!!!!!
