V noci ze soboty 30. na neděli 31. března se posunul čas o hodinu vpřed. Změna času se uskutečnila mezi druhou a třetí hodinou v noci. Střídání času kritizují nejen odborníci, přesto se zatím ke změně neschyluje.
Lidé si dnes po probuzení opět museli přetáčet ručičky hodinek, tentokrát o hodinu vpřed. Začal platit letní čas i přesto, že členové Evropského parlamentu se v roce 2019 usnesli, že střídání letního a zimního času se zruší. Státy Evropské unie se ale stále neshodly, který čas bude platit.
Změna na letní čas letos připadla na neděli 31. března. Čas ve dvě hodiny ráno poskočil dopředu na tři hodiny a noc ze soboty na neděli tak byla o hodinu kratší. Ručičky hodin a hodinek bude třeba znovu přetočit poslední říjnovou neděli, kdy se zpět vrátí čas zimní.
Letní čas se ve velké míře zavedl za první světové války ve většině evropských zemích a ve Spojených státech. „Účelem změny času byla úspora elektrické energie, která byla potřeba k večernímu osvětlení,“ uvedl již dříve ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.
Většina vědců se nyní přiklání navrácení k přírodnímu času, který se řídí východem a západem slunce a odpovídá fyziologickým potřebám lidí. Trvale letní čas je podle nich škodlivý pro náš biorytmus. „Ponechání trvalého středoevropského by mělo pozitivní dopad na zdraví člověka,“ popsala v tiskové zprávě členka fyziologického ústavu Akademie věd ČR Alena Sumová.
Foto pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Od 2. do 4.hod. ranní bychom měli setrvávat v klidu, nejlépe ležet, jelikož probíhá očista a regenerace našeho organismu. Kdo vstává brzy do práce, třeba ve 4hod., přichází za letního času o 1hod. téhle regenerace, jelikož v daném časovém pásmu, dle zemské rotace, jsou ve skutečnosti 3hod. astronomického, tedy přírodního času, na nějž náš organismus reaguje. Nedodržování odpočinku v uvedených dvou hodinách, může mít vliv na zdraví, imunitu, psychiku a celkovou vitalitu lidí.
