Liberecká univerzita již brzy představí světu nový materiál, který vzešel z katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní TUL. Vyrábí se z klasických surovin jako sklo, dá se použít na výrobu nosičů nanočástic ve filtračních zařízeních, designových stěn interiérů i parfémovaných šperků.
Nový materiál Porous Glass Plasticine (PGP) je vlastně bílá porézní skleněná plastelína, katedra již podala patentovou přihlášku. Informoval o tom v tiskové zprávě Radek Pirkl, mluvčí univerzity. PGP se dá modelovat v ruce i tisknout v 3D tiskárně, výroba oproti sklu není finančně náročnější. Směs se mísí a tvaruje při nízkých teplotách, poté se spéká (sintruje) za teploty okolo 1200–1400 °C. Právě při sintrování vznikají plyny, které zachovávají porezitu výsledné směsi.
„Sklokeramická porézní pěna má na rozdíl od podobného materiálu, kterým je pěnosklo, otevřené póry. Je tedy nasákavá, zároveň má výborné akustické tlumicí účinky, přitom je průsvitná a velmi snadno se tvaruje i opracovává běžnými nástroji, ale bez potíží z ní můžeme tisknout i na 3D tiskárně,“ řekl Vlastimil Hotař, vedoucí katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci.
Podle něj by nový materiál bylo možné využít například v oblasti designu interiérů. „Umím si představit designovou a zároveň funkční předstěnu z tohoto materiálu. Vytvarovat ji můžeme do téměř libovolné podoby, utlumí hluk z rušného okolí, jsou do ní zakomponovaná svítidla, která ji částečně prosvěcují, a navíc bychom ji mohli osázet rostlinami, které by čerpaly vodu s živinami přímo z té stěny,“ uvedl Hotař.
Materiál dobře nasává kapaliny a je také lehký, váží o polovinu méně než sklo. „Tepelnou odolnost si však zachovává na stejné úrovni jako tepelně odolné sklo, je tedy použitelný beze změn struktury nebo vlastností minimálně do 800 °C a odolá i nejrůznějším chemickým vlivům, například kyselinám,“ vysvětlil Pirkl. Během výrobního procesu také získá vlastnosti, které umožňují tvarování PGP z ruky, automatické tvarování nebo nanášení pomocí technologií 3D tisku, extruze nebo robocastingu.
„Četné volné póry ve sklokeramické pěně je možné zaplnit kromě roztoků vody také parfémem. Otvírá se tím zcela nová oblast voňavé bižuterie. Intenzivní vůně se z ní šíří ještě dlouhé týdny po napuštění. Póry lze zaplnit také nanočásticemi a výsledek použít jako filtr do tepelně a chemicky odolných filtračních zařízení,“ řekla Marie Stará, členka vývojového týmu katedry sklářských strojů a robotiky.
Ve dnech 20.–23. září se koná mezinárodní sklářský veletrh Glasstec v německém Düsseldorfu, kde univerzita nový materiál představí světu. Vědci z TUL dosahují slibných výsledků také při obarvení materiálu a při kombinování PGP s recyklovaným sklem. Možnosti využití v praxi se tak významně rozšiřují.
„Naším cílem je materiál veřejně představit a najít strategické partnery pro jeho konkrétní aplikace. Chceme se zaměřit minimálně na evropský trh. Sklářská výroba je úzký profil produkce a je nutné se orientovat globálně. Věřím, že Porous Glass Plasticine bude respektovanou inovací ve sklářském oboru a její aplikace budou známé po celém světě. Proto také na veletrhu v Německu uvedeme novinku s ambiciózním mottem We give glass another sense/Dáváme sklu další smysl,“ dodal Hotař.
Na vývoji PGP se podílely také Oddělení nanochemie Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL a katedra chemie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. Designové návrhy a přípravu vzorků na veletrh připravili lidé z katedry designu Fakulty textilní TUL.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
