Rodák z Nového Města Brady by dnes slavil 92 let. Tatínek by měl radost, řekl k udělení čestného občanství

Jiří Brady se narodil 9. února 1928 do židovské rodiny Markéty a Karla Bradyových. Měl o tři roky mladší sestru Hanu Bradyovou (1931–1944). V roce 1941 byla jejich matka zatčena gestapem a deportována do Ravensbrücku. V září téhož roku byl zatčen i jejich otec, který byl poslán do Osvětimi, kde v červenci 1942 zahynul. Sourozenci zůstali nakrátko u své tety a strýce, jenž byl katolík. V květnu 1942 byli deportováni do Terezína.

Brady byl v Terezíně na pokoji číslo 1 v objektu L 417, kde byl vydáván časopis Vedem. V něm občas publikoval články. V Terezíně Brady pracoval jako instalatér. Sourozenci žili v Terezíně až do podzimu 1944, kdy byli rozděleni a deportováni do koncentračního tábora Auschwitz. Brady byl odvezen 27. září, jeho sestra Hana byla deportována 23. října 1944 a brzy poté byla zavražděna v plynové komoře. Brady byl převezen do pobočného tábora Gliwice, kde pracoval na opravách železničních vozů, odtud dále do Blechhammeru. V lednu 1945 se mu podařilo během pochodu smrti uprchnout. Zůstal na cestě až do května toho roku, kdy se dostal k příbuzným v Novém Městě na Moravě, od kterých se dozvěděl, že jeho rodiče zahynuli.

Vyprávěl o hrůzách holokaustu

V roce 1949, po nástupu komunistů k moci, z Československa emigroval. Využil oficiální možnosti vycestovat do Izraele. Tam však neměl v plánu dojet, chtěl cestovat a poznávat svět, proto vystoupil z vlaku ve Vídni. Později, v roce 1951, zakotvil v Kanadě. Pomáhal zde dalším emigrantům, s jedním z nich založil úspěšnou instalatérskou firmu. Obhajoval také lidská práva a vydával svědectví o hrůzách holokaustu. V roce 1990 zorganizoval sbírku pro Lidové noviny na koupi nových tiskařských strojů. Tehdy bylo vybráno zhruba 100 tisíc dolarů. V roce 1995 pomohl, aby v USA vyšla kniha Marie Rút Křížkové, Kurta Jiřího Kotouče a Zdeňka Ornesta Je mojí vlastí hradba ghett? 

Jiří Brady vystoupil v dokumentárním filmu Hanin kufřík z roku 2009, který pojednává o jeho sestře Haně. V roce 2012 vystoupil v dokumentárním filmu o Petru Ginzovi Poslední let Petra Ginze. 

Nejvyšší ontarijské vyznamenání 

Rodák z Nového Města Jiří Brady je od roku 2009 nositelem čestného občanství svého rodného města. „Udělení čestného občanství Nového Města na Moravě si moc vážím. Možná víc, než si myslíte. Já ho ale beru spíše jako poctu rodině Brady. Tatínek by měl radost," řekl při převzetí čestného občanství se slzami na krajíčku Jiří Brady. V témže roce, tedy v roce 2009, získal Jiří Brady také nejvyšší ontarijské civilní vyznamenání. A to především za jeho celoživotní úsilí v oblasti ochrany lidských práv a svobod. Podle Bradyho bylo zásadní, aby se mladá generace poučila z historie. Během svého života po světe připomínal zrůdnost holocaustu a také často vyprávěl příbeh jeho sestry Hany. 

V říjnu 2016 prohlásil tehdejší ministr kultury ČR Daniel Herman, že prezident ČR Miloš Zeman hodlal při udílení státních vyznamenání 28. října udělit Jiřímu Bradymu Řád Tomáše Garrigua Masaryka, ale že poté, co se Herman (Bradyho příbuzný) setkal s dalajlámou, se rozhodl toto ocenění neudělit. Toto ministrovo prohlášení vyvolalo vlnu kulturně-politických akcí, vesměs odsuzujících prezidentovo chování. Podle vyjádření prezidentské kanceláře však vyznamenání pro Bradyho nikdy nebylo schváleno, a nemohlo tedy být ani zrušeno.

Jiří Brady zemřel na selhání srdce 11. ledna 2019 v Torontu, bylo mu 90 let. 

V lednu 2020 byla v Novém Městě na Moravě otevřena nová ulice, která nese název rodiny Bradyových. 

Nové Město má nově pojmenovanou ulici. Připomíná židovskou rodinu Bradyových

Středa, 22. ledna 2020, 20:20Žďársko

Nové Město na Moravě má od ledna 2020 ulici nesoucí jméno za druhé světové války pronásledované židovské rodiny Bradyových. Pojmenování ulice Bradyových, v níž stojí gotická nemovitost s číslem popisným 13, ve které fašisty pronásledovaná...