Je tu Štědrý den. Na jaké tradice bychom neměli zapomenout?

Štědrovečerní večeře

Pravděpodobně nejoblíbenější část Štědrého dne – pro rodiče to znamená konec stresu, pro děti znamená, že za chvíli přijde Ježíšek. Ta tradiční by se měla skládat z rybí polévky, kapra a bramborového salátu. Lidé si však toto tradiční menu velice často upravují a rybu mění za řízky nebo klobásy.

Vánoční večeře má svá pravidla, která už se tak často nedodržují. U stolu se prostírá vždy o jedno místo navíc. Zároveň nikdo nevstává od stolu, dokud nedojí úplně poslední člen rodiny. Pověra praví, že ten, kdo od stolu vstane dřív u něj příští rok sedět nebude.

Krájení jablka

Krájení jablíčka je další z tradic, kterou Češi dodržují. Jablíčko se krájí vždy po štědrovečerní večeři. Hvězdička uprostřed předvídá zdraví a štěstí v rodině. Naopak křížek nebo červ předpovídá nemoc nebo úmrtí.

Lití olova

Tradice, kterou máme spojenou spíš s komedií Pelíšky, než abychom ji každý rok dodržovali. Do nádoby s vodou stačí vylít roztavené olovo. Z odlitku se pak dotyčnému věští budoucnost. Každý z členů rodiny si může odlitek vyložit po svém.

Málo kdo chce doma tavit olovo. V obchodech je proto k dostání kompletní sada. Ta obsahuje všechny potřebné nástroje i stručný návod, co vzniklé tvary mohou znamenat.

Pouštění lodiček

Oblíbená tradice hlavně mezi dětmi. Lodičky z vlašských ořechů dokážou podle pranostiky předpovědět budoucnost nebo odpovědět na otázku. Je však třeba, aby si každý vyrobil vlastní a sám ji pustil na vodu.

Na vodu by se tak mělo pustit tolik lodiček, kolik je v rodině členů. Pokud se nějaká z lodiček vzdálí, půjde její autor do světa. Zbytek rodiny by měl podle tradice zůstat pospolu.

Kapří šupina

Kapří šupinu dává většina lidí pod talíř během večeře automaticky. Přinášet by měla peníze a hojnost. Po večeři by se měla přendat do peněženky, kde má vydržet až do příštích Vánoc. Jak už ale bylo řečeno, některé rodiny kapra vyměňují za řízek – z něho dostanete šupinu jen hodně stěží. I šupiny se tak v dnešní době dají koupit.

Jmelí

Parazitická rostlina, která se na Vánoce rozhodně hodí. To má podle pověsti dva hlavní úkoly. Pokud se pod ním dva políbí, přinese jim lásku a štěstí. Pokud někomu jmelí darujeme, ochrání ho před nemocí a přinese mu štěstí.

Někteří křesťané tvrdí, že bylo původně stromem, ze kterého vyrobil Josef kolébku pro Ježíška. Později byl údajně ze stejného stromu vytvořen i kříž, na kterém byl ukřižován. Strom studem uschl a rozpadl se na větvičky a tím, že lidem nosí štěstí, odčiňuje svou vinu.

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček je tradicí, kterou si nikdo z nás neodpustí. Nejčastější jsou u nás smrky, borovice nebo jedle. Stále více lidí také kupuje stromečky umělé.

První opravdu masové rozšíření vánočních stromků v domácnostech nastalo až po 1. světové válce. Zajímavostí je, že zpočátku se stromky nestavěly do speciálních stojanů, ale volil se jednodušší způsob – zavěšovaly se pod strop.

Betlém

Betlém vyobrazuje narození Ježíška. V jeho středu mají být jesličky s miminkem, a kolem něj Marie s Josefem. Žádný betlém by neměl zapomenout na osla, vola, pastýře a tři krále. V domácnostech se betlémy objevují v nejrůznějších provedeních.

Muzeum v Hořicích letos například vystavovalo betlém postavený z perníku. Na ten největší v kraji pak narazíme v Třebechovicích pod Orebem.