Zhruba 15 minut chůze do centra Jihlavy, necelých 10 minut k nemocnici, pár minut na zastávku MHD, služby dostupné pět až šest dní v týdnu, všude spoustu zeleně. Tak by se jednou větou dala popsat jedna z lokalit v Jihlavě, která se nachází poblíž ústředního hřbitova. Řeč je o Sídlišti III U Hřbitova, často nazývaném Za Krystalem, které je určitě dobrým místem pro městský život.
Pokud se vydáme na procházku touto lokalitou, tak určitě nelze minout nákupní centrum. Tomu dominuje restaurace Kozlovna, pamětníci ji znají spíš jako restauraci Krystal. V nabídce jsou ale i další služby – třeba prodejna potravin nebo prodejna učebnic. Přes ulici pak lidé nakoupí čerstvé pečivo v pekárně, květiny a dekorace v místním květinářství, svítidla a nazmar nepřijdou ani domácí mazlíčci. Uvnitř sídliště lidé určitě ocení možnost nakoupit si ve večerce. Ta má otevřeno sedm dní v týdnu. Skvělá je i dopravní obslužnost, lidé tady mohou cestovat autobusy i trolejbusy.
Slovo památkáře Jiřího Neuberta
Sídliště je komponováno do svahu, vnitřní okrsek se školkou je určen pro pěší. Zeleň zaujímá velký a důležitý podíl celého území sídliště.
Pozice na vrcholu území je akcentována třemi 8 patrovými domy, ostatní 4 patrové domy volně sledují vrstevnice, v nejnižší úrovni je opět 8 patrový dům. Všechny obytné budovy jsou deskové panelové typu B60, do území zasahuji i čtyři zděné bytové domy že začátku 50 let při ulici Bří Čapků.
Dům služeb je umístěn při ulici Žižkova, uvnitř sídliště je dodnes mateřská škola. Součástí sídliště je i původní kotelna, trafostanice a další technické budovy.
Na periferii sídliště mohou lidé využít služeb zdravotní pojišťovny, její budova byla postavena před nedávnem. S úředními záležitostmi pak můžou na krajský úřad. Poblíž sídlí i krajští hasiči.
Místní děti nemusí do školy a školky moc daleko – ve vnitrobloku sídliště je MŠ Mahenova, podél hlavní silnice stojí ZŠ Masarykova, ta má třeba i nové hřiště s atletickým oválem. Kousek od základky najdeme internát. O něm se rozpovídala i Vlastimila, která na sídlišti bydlí skoro 40 let. „Ještě před nějakými 20 lety jsem hezky viděla na okna internátu. To se ale změnilo přístavbou nad Českou pojišťovnou. Kvůli tomu teď koukám z ložnice a kuchyně na zázemí restaurace a zásobování potravin. Předtím to bylo zajímavější,“ říká jedna z obyvatelek. Pochvaluje si ale výhled z obýváku, kouká totiž do zeleně. Žít jinde by už nechtěla, vyhovuje jí hlavně to, že je všude blízko – do nemocnice, do centra i na MHD. „Výhodou je, že vlastně všude dojdu pěšky,“ usmívá se Vlastimila. Prý si už zvykla i na to, že bydlí v ulici U Hřbitova, která se za předchozího režimu jmenovala Leninova.
Zeleně je tu opravdu dost, i mě to během procházky lokalitou zaujalo. Za pár minut jsem došla na Skalku, kde se určitě líbí nejen místním dětem. „To hřiště je tu skvělé, trávíme tu teď skoro celé dny. Obě moje děti jsou tu maximálně spokojené,“ pověděla mi maminka dvou dětí Andrea. Její dvouletý syn Honzík jí během našeho povídání utekl ke studánce, která má po opravě konečně důstojný vzhled. Později se dozvídám, že takto opravená je devět let. „Voda by tu měla být pitná. Tak se přiznám, že se z ní často napiju, když si doma zapomenu pití,“ usmívá se Andrea.
Vydávám se dál, po cyklostezce na Skalce, cestou potkávám spoustu malých i velkých cyklistů, maminek s kočárky. U paneláků sedí skupinky seniorů, s kávou v ruce nebo s křížovkou, vypadají spokojeně. „Jak se vám tu žije?“ ptám se pětasedmdesátiletého Josefa. „Jsem tu spokojený. Jen by tu mohla být blíž hospoda, na pivo to mám daleko,“ rozesmál se sympatický důchodce. Ještě mi stihl pochválit jógu, která se na Skalce přes léto cvičí. „Sem tam na ni zajde moje Jarmilka. A líbí se jí to,“ dodal Josef.
Pokračuju po cyklostezce a minu další oblíbené místo – Křížek. Tam se líbí hlavně fotografům, když je pěkné počasí, tak je výhled z tohoto místa fakt skvělý.
Oblíbená vyhlídka na Křížku, foto: www.jihlava.cz
Od památkáře Jiřího Neuberta jsem vyzjistila, že sídliště III vznikalo jako urbanistický celek podle podrobného územního plánu architekta Jirmuse z roku 1962 a následně pod vedením týmu architekta Petrů z jihlavského Stavoprojektu. Dokončeno bylo v roce 1966. Na některých panelácích i bytovkách se zub času opravdu podepsal, ne všechny tu jsou zateplené a zrekonstruované. Třeba v bytovce na Mahenově ulici najdeme i pár bytů s původními okny. Původní je i kotelna, která je součástí sídliště. Snad jedinou novou stavbou je bytový dům na ulici U Hřbitova.
Do lokality jsem se dostala odpoledne, kdy se hodně lidí vrací z práce. Proto i tady jsou přeplněná parkoviště, jako všude. „Jo, nová místa by se určitě hodila, to je jasný. Zase by se ale ubrala zeleň, což je taky na pytel. Hlavně, že vždycky někde zaparkuju,“ pověděl mi po cestě od auta Milan, který na sídlišti bydlí teprve rok a půl. Na parkovišti se tu naposledy pracovalo vloni v dubnu, kdy se v ulici Bří Čapků asfalt nahrazoval dlažbou.
„Krystalu“ se bohužel nevyhýbají ani tragédie. Jedna taková se stala v červenci 2017. Tehdy šestapadesátiletá žena vypadla z okna jednoho z tamních paneláků. Šlo o osmé patro, žena pád nepřežila. Mezi lidmi na sociálních sítích kolovala informace, že šlo o sebevraždu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Dobrý den,ano bydlí se tu skvěle jen ta silnice je dost v bídném stavu.Ty hlučící kostky v nočních hodinách nejsou vůbec příjemné.Celá silnici od Krystalu až po Jízdárnu je v mizernému stavu.A místní kotelna je po rekonstrukci, z části v původní a dále v přestavěné budově.
