VIDEO: Čerti byli v Jihlavě o měsíc dřív. Žádali na radnici o pomoc s úložištěm jaderného odpadu
Za týden se v Jihlavě uskuteční veřejné setkání k tématu hlubinného úložiště. Cílem veřejného setkání má být poskytnout široké veřejnosti co nejpřesnější informace a zodpovědět otázky. Čerti byli vedení krajského města upozornit, že případné úložiště by mohlo ovlivnit nejen obce v lokalitě Čertův Hrádek, ale i krajskou Jihlavu.
Ve středu 13. listopadu od 15 hodin má na jihlavské radnici proběhnout veřejné jednání, kterého se zúčastní všechny dotčené strany a velká řada odborníků na téma přípravy hlubinného úložiště. Jihlava tak chce mimo jiné získat informace, kterých, podle dnešních slov primátorky Karolíny Koubové, nemá dostatek. Vyjma zástupců obcí by se jednání měli zúčastnit i lidé ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (organizace, která má vyhledání vhodného místa pro úložiště na starosti), ministerstva průmyslu a obchodu (do jeho gesce úložiště spadá) a úřadu pro jadernou bezpečnost (garant bezpečnosti, kontrolní orgán), Platformy proti hlubinnému úložišti a odborníků v oblasti geologie.
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) hledá v ČR místo, kam by se uložily tisíce tun radioaktivních odpadů. Jednou z uvažovaných lokalit je právě i lokalita Čertův Hrádek nacházející se na území obcí Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná. Tato lokalita se nachází fakticky v sousedství Jihlavy. Stavba úložiště by měla trvat patnáct let a začít by měla v roce 2050, se spuštěním provozu se tak počítá v roce 2065.
Podpora Třešťska, Dušejovska a Pelhřimova
Podle dnešního vyjádření čertů se připravovaného veřejného jednání jejich skupina nezúčastní, protože nechtějí zasahovat do oficiálního jednání. A proto vedení krajského města navštívili s předstihem, aby mu předali své stanovisko s odkazem na jihlavskou minulost. „Po staletí v našich kopcích Jihlavští havíři stříbro kutali, nikdy však hranic nepřekročili a do našich podzemních prostor nezasahovali,“ uvádí ve svém vyjádření. Hlubinný zásah do hloubky přibližně 500 metrů pod zem byl jim však již vadil.
„Stavba hlubinného úložiště radioaktivních odpadů negativně ovlivní rozvoj širšího regionu, neboť s sebou přináší nejen rizika pro životní prostředí, zdroje pitné vody, prašnost a hluk při výstavbě, ale i rizika při přepravě radioaktivních odpadů, sociální nebo ekonomická,“ uvedl náměstek primátorky pro oblast životního prostředí Vít Zeman.
O finálním umístění úložiště by měla vláda rozhodnout do roku 2025. Jeho provoz by pak měl začít po roce 2065.
Vedle šestice přímo dotčených obcí se negativně ke stavbě úložiště vyjádřilo dvacet členských obcí Mikroregionu Třešťsko a deset členských obcí Mikroregionu Dušejovsko. Naposledy jejich stanovisko podpořilo i město Pelhřimov.
