Vedení jihlavské radnice v čele s primátorkou Karolínou Koubovou představilo hlavní body Programového prohlášení Rady města Jihlavy. Během diskuzního panelu se k tématům vyjádřili náměstci primátorky Petr Laštovička, Vít Zeman a Jaromír Kalina, doplnil je uvolněný radní Daniel Škarka a uvolněný zastupitel Martin Laštovička.
„Jednotlivých 13 oblastí programového prohlášení bylo již součástí koaliční smlouvy. Pracovní skupiny napříč koalicí je řeší od loňských Vánoc, ke každému bodu jsme tedy mohli mít odborný posudek. Dokument jsme se snažili sestavit tak, aby odpovídal realitě, samozřejmě vnímáme i to, že na vše máme pouze čtyři roky. Každý máme podle své gesce dva až tři velké úkoly, protože těch dílčích a menších úkolů jsou desítky,“ uvedla na úvod diskuze primátorka města Karolína Koubová.
Dílčí úkoly Programového prohlášení jsou obsaženy ve třinácti kategoriích: odpovědné hospodaření, otevřená radnice, cestovní ruch, rozvoj města, životní prostředí, sociální oblast, bezpečnost a prevence kriminality, vzdělávání, kultura, sport a volný čas, doprava a městská mobilita, vodohospodářství a investiční akce.
Klíčovým investicím se věnuje jeden samostatný bod programového prohlášení. Mezi ně patří například revitalizace Masarykova náměstí, vybudování zpevněné dráhy na letišti v Henčově nebo výstavba multifunkční sportovní arény v místě stávajícího Horáckého zimního stadionu.
„Nemyslím si, že by výstavba stadionu byla klíčovou investicí pro celé město, klíčové je však to, aby ve městě fungoval profesionální a mládežnický hokej na vyšší úrovni než dosud. Je to preference města a také jeden z hlavních krajských potencionálů,“ vyjádřil se k jednomu z klíčových témat náměstek pro oblast rozvoje města Petr Laštovička.
Mezi další plány vedení města pro současné volební období patří také zlepšení komunikace úřadu s veřejností a rozvoj cestovního ruchu. Úřad již od nového roku zveřejňuje programy setkání jednotlivých komisí. Možnosti pro rozvoj cestovního ruchu přináší areál bývalé Modety, který by měl začít navazovat na Stříbrné údolí a zoologickou zahradu. Budování značky města zajistí nová městská destinační agentura.
„Jihlava se neumí pochlubit tím, co má. Není to jenom Brána Matky boží a podzemí, Jihlava má bohatou historii a vůbec s ní nepracuje. Nemyslím si však, že by tohle měl být úkol radnice. Jsou určité procesy, které by měly být vedeny mimo úřad, protože vyžadují kreativní druh práce,“ sdělila primátorka Jihlavy Karolína Koubová.
Tématem, které od začátku roku rezonuje celým městem, je také vyvrcholení sporů o vodárenskou infrastrukturu. Plán pro toto volební období má vedení jasný – získat od Svazu vodovodů a kanalizací zpět veškerý vodohospodářský majetek na katastrálním území města a zajistit jeho provozování. Město od nového roku již část vodohospodářské infrastruktury v rámci předběžného opatření spravuje.
„Již nyní ztotožňujeme vodoměry s konkrétními obyvateli, systém provozování vodohospodářského majetku je tedy nastartovaný, konkrétní občané současně využívají přibližně sto tisíc městských vodoměrů, co se týče vodného a zhruba stejný počet i ohledně stočného. Mámě také pozitivní zpětnou vazbu, lidé spolu mluví o rozdílných zkušenostech s provozem a nás se ptají, kdy už bude i jejich vodohospodářská infrastruktura pod správou městské společnosti,“ sdělil náměstek pro oblast správy majetku města Jaromír Kalina.
Pro moderátora kuriózním bodem – pro vedení města však stěžejním tématem, je vybudování městského ovocného sadu. Tento záměr totiž souvisí se strategickým plánem města, vytvořit Jihlavu přátelskou k dětem.
„Městský sad je místo, kde bychom rádi vytvořili prostor pro výsadbu ovocných stromů, které vytvoří příjemné prostředí přístupné veřejnosti. Lidé si zde budou moci natrhat plody stromů, podívat se na způsoby jejich pěstování, děti zde budou moci lézt po stromech a hrát si na něčem jiném, než je jen krychle nebo kohout na pérku,“ sdělil náměstek pro oblast územního plánování Vít Zeman.
Podle Víta Zemana navíc strategie města přátelskému k dětem souvisí i s bezpečností: „Rotterdam ještě před 15 lety trpěl vysokou kriminalitou. Pak ale vedení začalo veřejný prostor rozvíjet podle strategie města přátelskému k dětem. Ve městě se za deseti let vytvořilo kvalitní prostředí a vše se zde absolutně proměnilo, nejen co se týče bezpečnosti. Zefektivnila se jednotlivá místa, o 15 procent se zvedla ekonomika a do města se začaly stěhovat rodiny s dětmi,“ doplnil náměstek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.