Městská galerie Hasičský dům v Telči zve návštěvníky na výstavu jihlavských betlémů

Podle kurátorky výstavy Dany Novákové z jihlavského Muzea Vysočiny tradici betlemářství na Vysočině zahájila právě Jihlava a ovlivnila pozdější betlemáře v Třešti i v Třebíči, odsunem německého obyvatelstva v roce 1945 však o tuto tradici velmi rychle přišla.

Jihlavské betlémy začaly vznikat koncem 18. století, kdy opustily církevní prostředí a nositeli tradice se stávají bohatí měšťané. V první polovině 19. století už řezbáři vtiskují betlémům místní ráz, typickým znakem je množství figurek v jihlavském kroji a používání kašírovaných papírových skalisek.

„Betlémů bylo v Jihlavě kolem stovky, tradice byla velmi silná,“ uvedla Nováková. Podle ní stejně jako v současné době v Třešti i v Jihlavě se lidé chodili na betlémy dívat přímo do rodin, a to hlavně v 19. století.  Návštěvníci na výstavě uvidí velký třímetrový betlém, ale i malý betlémek z miniaturních figurek. „Jeden z celků pochází ze soukenické rodiny Schwartzovy, vznikl ve 20. letech 20. století. Tehdejší majitelka si zadala výrobu betlému u známého řezbáře Aloise Boudného z Brtnice,“ uvedla Nováková.

ČTĚTE TAKÉ: Betlémská cesta v Třešti je ve své polovině, do rodin návštěvníci chodí i v době oběda 

Do sbírkového fondu muzea se po odsunu německých obyvatel Jihlavy dostala podle Novákové asi pětina tehdejších betlémů, chybí však dokumentace o majitelích a řezbářích. Ve fondu proto nejsou ucelené betlémy, ale samostatné figurky, stavby, rostliny a doprovodný materiál. „Máme asi 3000 položek, z nichž sestavujeme nejrůznější celky pro výstavy,“ uvedla kurátorka.

Součástí výstavy bude také řezbářská práce jednoho z posledních současných řezbářů v Jihlavě Jiřího Musila z let 2010 až 2013. Výstavu doplní o každé adventní neděli doprovodný program.