DRBNA HISTORIČKA: Zazvonil zvonec a běželo se s odpadem před dům

A co odpad z domácností? Co Jihlavané vytřídí i nevytřídí, končí v kontejnerech a nádobách na odpad. Hmota pak míří na skládku či někam k dalšímu využití.

„Uklízí se, jde to jako po másle,“ řekli by naši pradědové a prababičky, když byli ještě kluky a malými holčičkami. Jak to tehdy chodilo s čistotou a odpadky ve městě, nejlíp ze všech věděl městský hospodářský správce Josef Baše. Už od roku 1918 po zrodu Československa vedl svoje popeláře, žumpaře, kočí a uklízeče tvrdě k pořádku a poctivému řemeslu. Byl totiž pes na podřízené, jak bylo známo. Později možná nebo právě proto povýšil na správce Hospodářského úřadu a hřbitovní správy města Jihlavy.

V čem vyzváňka spočívala? 

„Obdobně jako v jiných městech dělo se odstraňovaní pevných odpadků z domácností takzvanou vyzváňkou, sběrem a vysypáváním do otevřených vozů. Tento zvlášť hygienicky a esteticky závadný způsob nahrazován jest v Jihlavě od roku 1931 novodobým systémem kruhových nádob vyprazdňovacích,“ vysvětlil toho času správce Josef Baše.

Městský hospodářský správce Josef Baše, foto: Poskytl Stanislav Jelínek 

Dodejme, že „vyzváňka“ spočívala v tom, že před dům přijel vůz tažený koňmi a kočí usilovně vyzváněl ručním zvoncem. Všechny hospodyně a kdo měl ruce nohy běželi k vozu s putnami a džbery, plnými odpadků. Závozníci nádoby vysypávali na vůz a křiku a lomozu při tom bylo až až. Novinka situaci změnila k lepšímu. Město do každého domu přidělilo plechové kuželové nádoby. Pro domy do tří bytů o obsahu 60 litrů, do větších domů na 110 litrů.

„Dle přesného plánu vynášejí dělníci naplněné nádoby z domů na ulici a obyvatelé nejsou při odstraňování odpadků vůbec účastni. Naplněný vůz odjíždí na skládku, kde jeho obsah 40 hektolitrů odpadků o váze 24 metráků jest zvláštním zařízením najednou vysypán,“ uvedl pro tisk roku 1931 správce Josef Baše. Doplnil, že po Praze byla Jihlava prvním městem v Československu, které tento dokonalý způsob sběru odpadků zavedlo a hodlá jej postupně rozšířit na celé území města.

Vyvážení odpadu v 50. letech 

Jihlava po vylepšení sběru odpadků v roce 1931 zavedla další novinku. Po odstranění všech příměsí byly odpadky uloženy do vrstev a ošetřovány jako kompost, který město prodávalo jako hnojivo.

Dodnes žijí senioři, kteří si pamatují vyvážení hromad odpadu z domovních dvorků ještě v 50. letech. „Jako malí kluci jsme z toho byli u vytržení. Vůz s koňmi jezdil v sobotu před polednem a deset špinavých popelářů házelo na vůz odpadky asi z třicítky bytů. Chlapi pili, hrozně křičeli a nadávali. Odpadků byla hora, lidi z bytů je sypali na dvoře do betonové ohrady, které se říkalo popelák. Kolem to v létě strašně smrdělo,“ popsal Václav Holeček dění na dvoře velkého činžáku v Brtnické ulici.

„Zapomenout se nedá na vyvážení dvou domovních žump na dvoře. Koně přitáhli vůz s dřevěnou cisternou. Říkalo se jí lejta. Posádka připojila hadice a vysávala, ani jsme nechtěli pomyslet, co, velikou ruční pumpou. Bylo to nekonečné, žumpaři pumpovali, střídali se, aby nepadli. Všechno kolem, dům i ulici naplnil puch, před nímž se nedalo utéct,“ přidal další zážitek Václav Holeček.

Dělníci vyprazdňují speciální vůz na odpad na skládce nad městským nádražím. Rok 1930. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek 

„Také máme v provozu kropicí automobil s nádržkou na dva a půl tisíce litrů vody se zařízením pro splachování ulic. V době zimní používán jest po předchozí montáži příslušného zařízení jako sněhový pluh,“ popsal vymoženosti města v zimě 1930 správce Josef Baše a dodal: „K odstraňování sněhu používá se též pluhu na potah koňský. Tento stroj jest kombinován též jako stroj zametací. K podpoře čistoty ulic ze strany obyvatelstva nalézá se na vhodných místech větší počet košů na odpadky.“

Šafář hospodářského úřadu Josef Miksche potvrdil, že vyvážení žump a fekálních jímek městských budov děje se rovněž vylepšenou technikou. „Odvážejí je tři speciální voznice s odsávacím bezzápachovým zařízením,“ v kostce popsal šafář.

Dodejme, že město Jihlava kolem roku 1930 obstarávalo celoročně všechny práce kolem čistoty města s osmi páry obecních koňských potahů. K tomu všemu byl vystavěn v Žižkově ulici v letech 1924 – 1925 Městský hospodářský dvůr. „Zřízeny byly moderní, účelné stáje pro koně, remisy pro povozy a různá nářadí. Hospodářský dvůr jako technická složka hospodářské správy soustřeďuje službu pro čištění města, kropení ulic, odstraňování sněhu a bláta, odvoz smetí a fekálií,“ shrnul šafář Miksche.