Bronz, ještě jednou bronz a také stříbro získal s juniorskou hokejovou reprezentací na mistrovství světa Patrik Augusta. Ten se včera večer sešel se svými sousedy v hospůdce Formanská pošta v jihlavské místní části Horní Kosov.
„Je hráč, nejvíc mu do toho mluví rodiče, pak agent, potom psychoterapeuti, protože polovina z nich jsou introverti, fyzioterapeuti, třeba mají ještě přítelkyni, takže trenér je až na sedmém místě. A já jsem první, kdo mu řekne, že něco dělá špatně,“ popsal s nadsázkou své povolání Patrik Augusta. Nesouhlasí s tím, aby mladí hráči zanedbávali školu, a stejně tak se mu nelíbí, že jsou v Česku přeplácení průměrní hráči.
Běžnou praxí trenéra mládežnických týmů je, že si splete dva hráče. „Pamatuji si, že jeden hráč kvůli kolenu nedohrál zápas, bolelo ho to. Druhý den jsem si myslel, že jsem ho potkal, zeptal jsem se ho, jestli to bolí, a když se na mě podíval, zjistil jsem, že je to někdo jiný. Řekl jsem mu: Hele, každé vítězství musí bolet,“ pobavil trenér přítomné. Za sezonu se mu na ledě vystřídá zhruba sedmdesát hráčů, dalších padesát vidí na internetu, do závěrečné nominace se jich ale dostane jen pětadvacet.
Řeč přišla i na rodáka z Třebíče. Petr Tomek v extralize zářil, podle Augusty je ale příliš subtilní a umí hrát hlavně proti slabším soupeřům. „Za mě by měl hrát první nebo druhou pětku, do třetí a čtvrté potřebuji větší, silnější hráče, a nechtěl jsem ho brát, když jsem pro něj neměl místo. Akceptoval to, na mladého kluka to vzal skvěle,“ ocenil trenér. „Ale má to před sebou, pojede ještě minimálně na dvě mistrovství,“ dodal.
Ostatní kluky musel před šampionátem zase postavit do latě. „V létě jsme byli neskutečně srovnaní, ale po třech měsících přišel každý z jiného mužstva a jeden obránce mi řekl: My u nás nemusíme bránit. Tak jsem mu musel vysvětlit, že obránce je od slova bránit. Byli hodně sebevědomí, musel jsem je srovnat, ale tak, abych je neztratil,“ vysvětlil kouč.
Fyzicky kluci regenerují dobře, ale to emoční vypětí po výhře nad Kanadou je vyšťavilo. Cítil jsem to už při příchodu na led, řev z kabiny byl před zápasem s Kanadou mnohonásobně větší než před finále.
To se podařilo, Češi prošli základní částí a vrcholem bylo, když vyřadili Kanadu. Před finále ale měli méně času na odpočinek. „Švédové hráli před námi, večeři měli v osm večer a podle mě do dvanácti mohli spát. My jsme přijeli na hotel o půl jedné, měli jsme večeři a minimálně dvě hodiny byli kluci na mobilech. Tahle mladá generace jede Instagram a podobně. Kdežto Švédové už měli Instagramy za sebou v jedenáct a mohli jít spát,“ porovnal Augusta.
„Sýkora mi říkal, že spal dvě hodiny. Fyzicky kluci regenerují dobře, ale to emoční vypětí po výhře nad Kanadou je vyšťavilo. Cítil jsem to už při příchodu na led, řev z kabiny byl před zápasem s Kanadou mnohonásobně větší než před finále,“ vypozoroval hlavní trenér, který sám sociální sítě nemá a během šampionátu nesleduje zprávy.
Augustovi nyní končí smlouva u národního týmu, stejně jako Radimu Rulíkovi u A-týmu. Nechce ale od juniorů přejít rovnou k hvězdám, jako jsou David Pastrňák nebo Martin Nečas. „Ideální by bylo, kdyby Radim Rulík podepsal ještě na dva roky a pak to nabídli mně, ale je tam hrozně moc politiky,“ poskytl pohled do zákulisí trenér s tím, že by chtěl u A-týmu pokračovat se svým realizačním týmem, kde si všichni sedli. „Mám dva asistenty, trenéra brankářů, fyzioterapeuta, doktora, na mistrovství světa máme tři kustody, dva videokouče a kondičního trenéra. A tam se nikdo nezastaví,“ řekl na adresu svých kolegů.
Ani u juniorů, kam přišel od Bílých Tygrů Liberec právě po Radimu Rulíkovi, ale trenér z Jihlavy nezůstane. „Tři roky na jednom místě jsou dlouhá doba a nechci se dostat do rutiny. Láká mě každodenní práce a už vím, kam půjdu,“ vysvětlil a svým sousedům prozradil, že neoficiálně povede jeho cesta na Spartu.
„Je možné, že o Vánocích budu zase tady, v trenérském řemesle nemůžeš plánovat nic. I proto je těžké si vybrat spolupracovníky, ale všichni vědí, do čeho jdou,“ popsal zákulisí. Po hráčích ale bude chtít, aby v takticky svázané extralize předváděli aktivní hokej. „Chtěl bych tam dát mladší hráče, alespoň ze začátku, oni to osvěží. Nepotřebuji čtyři lajny hvězd,“ naznačil svou vizi. Je si ale vědom i jistých úskalí. „Přicházím do týmu, kde je osmnáct hráčů podepsaných. Mám v hlavě hráče, které bych tam nechtěl, ale když má někdo kontrakt, není lehké se ho zbavit, a pak musím vědět, koho přivést místo něj,“ uvažoval nahlas.
Bývalý útočník, který si připsal i čtyři starty v NHL, měl také dvě nabídky trénovat v zámoří. Winnipeg odmítl z rodinných důvodů, loni pak už nechtěl být asistentem na farmě. Nabídky přitom stále přichází. „Dneska mi volal kamarád, ptal se, jestli bych šel do Rangers, ale to už jedině v pozici asistenta v NHL,“ prohlásil Augusta. „Ale dostat se do NHL není o trenéřině, ale o kontaktech. Mohl bych se tam dostat, kdyby nějaký můj spoluhráč začal trénovat v NHL a vyžádal si mě,“ pokračoval.
Sousedé si Augustu dobírali, proč nechce trénovat Duklu, a to rovnou v extralize. „Já jsem Jihlavák, ale myslím, že toho už se nedožiju,“ odpověděl pragmaticky. „Nebude jednoduché se tam dostat, ten rozdíl je velký. Letos do baráže spadne Litvínov a se vší úctou k Jihlavě – za Litvínov to odehrají dva hráči, pokud budou zdraví,“ řekl v nadsázce s tím, že extraligový klub bude mít čas hráče na baráž připravit nejen po zdravotní stránce.
Pozitivem je také to, že letos oslaví Vánoce doma, dříve byl v tomto období vždy na šampionátu. „Vánoce jsme si dělali dřív a pak ještě jedny tam, a letos klobouk dolů – řízek a bramborový salát se jim v Americe povedl, bylo to moc dobré,“ vysvětlil s tím, že jeho tým vlastního kuchaře nemá. Zahraniční kuchaři se s českými specialitami někdy vypořádají lépe, jindy hůře.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám