Lokalita Hrádek, která odmítá úložiště jaderného odpadu, má novou strategii na ochranu pitné vody

Konečnou verzi po všech připomínkách dotčené obce představí 23. září v Dolní Cerekvi na Jihlavsku. 

Podle Klimenta je celá lokalita zdrojem pitné vody pro asi 200 tisíc obyvatel Jihlavska a Pelhřimovska a ohrozit ho může už samotná stavba hlubinného úložiště. Povrchové i hlubinné části úložiště podle map, jež jsou součástí strategie, kolidují s ochrannými pásmy zdrojů pitné vody, mezi něž patří i vodní nádrž Hubenov. V lokalitě má navíc v budoucnu vzniknout na asi padesátihektarové ploše nová nádrž Batelov.

„Je evidentní, že stát na straně jedné uvažuje o umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů do lokality Hrádek, a na straně druhé se v této lokalitě nachází klíčové zdroje pitné vody národního významu a stát stanovil ochranná pásma, za účelem ochrany a zachování těchto klíčových národních zdrojů pitné vody specifikovaných shora," uvedl Luboš Kliment. Při střetu dvou veřejných zájmů by se podle Klimenta mělo zvažovat, zda by jednoho nešlo docílit jinak než popřením druhého. Hrádek zůstal v užším výběru lokalit.

Až do loňského roku se v rámci celé ČR uvažovalo o 9 lokalitách, kde by v budoucnu mohlo být vybudováno úložiště radioaktivního odpadu. Nyní jsou to čtyři místa. Snížení počtu na čtyři lokality vloni v červnu schválila Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a v prosinci i vláda. V tomto zúženém seznamu zůstala na Vysočině vedle Hrádku i lokalita Horka na pomezí Třebíčska a Žďárska, lokalita Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065.