Čtvrtek, 8. října 2020, 12:16
Před rokem v krajské Jihlavě odstartoval projekt Housing first. Jeho hlavním cílem je zajistit 12 domácnostem, jejichž členové se dlouhodobě potýkají s bytovou nouzí, standardní bydlení a dále poskytnout poradenství 50 osobám, které žijí v nepříznivých bytových podmínkách.
Díky programu se dosud podařilo v bytech Housing first zabydlet 49 osob, 29 dospělých a 20 nezletilých dětí. „V 10 případech se jedná o domácnosti s dětmi, ve dvou pak o domácnosti o dvou jednotlivcích. Nájemní smlouva byla rozvázána s jedním nájemcem, a to dohodou na jeho žádost z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu. Poslední vylosovaný nájemce - náhradník, se do bytu nastěhoval 1.9.2020,“ upřesňuje Radovan Daněk, mluvčí jihlavské radnice.
Byty z projektu Housing first využívají osoby, které se s bytovou nouzí potýkají nejméně 3 roky (zpravidla však více než 5 let). Před vstupem do projektu žili tito lidé na „ulici“, na ubytovnách, ve velkém počtu u příbuzných, v soukromých nájemních domech v nevyhovujícím technickém a hygienickém stavu či v bytech s předraženým nájemným.
Při ověřování bytových podmínek vylosovaných nájemců členové realizačního týmu navštívili i byty a domy ve velmi zanedbaném stavu. V těch nejhorších byla cítit všude přítomná vlhkost, na zdech se nacházely rozsáhlé plísně, ze zdí opadávala omítka, ve společných prostorách pak žili potkani. Změna, která vylosované nájemce čekala, byla mnohdy razantní.
„Přístup Housing First se opírá o tvrzení, že nestabilní a nestandardní bydlení je příčinou, nikoli následkem problémů rodin a jednotlivců. Proto bylo naším cílem zajistit vylosovaným zájemcům co nejrychlejší přístup ke standardnímu bydlení, aby se jejich situace mohla začít ze dne na den měnit. To se nám podařilo, 85 % vylosovaných zájemců se do nových bytů nastěhovalo do 3 měsíců,“ vysvětluje uvolněný radní Daniel Škarka.
Doplňuje, že samotný přechod z nestandardního do standardního bydlení mohl na některé nájemce klást zvýšené nároky. „Hovoříme nejen o změně bytových podmínek, ale i o potřebě zřízení SIPA, uzavření smluv s dodavateli energií, vyřízení trvalého pobytu, podání žádostí o dávky na bydlení, vybavení domácností atd. Na začátku toho bylo skutečně mnoho. Masivní pomoc a podporu nájemcům během adaptace na nové podmínky poskytovaly terénní pracovnice Oblastní charity Jihlava, které v domácnostech vykonávají sociální práci.“ Proces adaptace trval od 1 do 6 měsíců.
V současné době 10 z 12 domácností stabilně bydlí a podpora je jim poskytována pouze v určitých oblastech. Dvě domácnosti vyžadují i nadále intenzivní doprovázení. U jedné rodiny jsou dlouhodobě řešeny sousedské spory týkající se nadměrného hluku způsobeného velkým počtem osob v domácnosti. Druhá rodina se potýká s nepříznivou finanční situací. Obě však se členy realizačního týmu a pracovníky statutárního města Jihlavy spolupracují a snaží se svou situaci vlastním přičiněním zlepšit. Do začátku měsíce září evidovalo město v souvislosti s projektem dluh na nájemném u tří nájemců v celkové výši 19 367 korun. Z toho 12 010 korun je ošetřeno splátkovým kalendářem, který oba nájemci splácí. Částka 7 357 korun není prozatím ošetřena.
„Obecně lze říct, že měsíčně řešíme 4 – 5 situací, které ohrožují stabilitu bydlení. Nejčastěji se jedná o opožděné platby na nájemném nebo neuhrazené nájemné a sousedské spory. Za měsíc září například evidujeme na nájemném dluh 25 832 korun. Nájemci však předem avizovali opoždění termínů plateb a sdělovali, kdy nájem uhradí. Sousedské spory pak řešíme prostřednictvím multidisciplinárních setkání, do kterých jsou angažováni jak nájemci, tak i jejich dotčení sousedé,“ přibližuje vedoucí odboru sociálních věcí Jozef Labuda témata, kterými se členové realizačního týmu jihlavského projektu pravidelně zabývají, a dodává: „Do budoucna předpokládáme postupné snižování frekvence výskytu jevů, které mohou vyústit v předčasné ukončení nájemního vztahu. Účastníci projektu získali standardní bydlení, které hodnotí kladně a příležitosti si považují. Je tedy jejich zájmem si kvalitní bydlení udržet. U mnohých z nich navíc došlo k poklesu výdajů za bydlení. Díky získané práci a pomoci s vyřízením dávek na bydlení se také navýšila příjmová složka rodinných rozpočtů.“
V rámci druhé klíčové aktivity se dosud podařilo poskytnout poradenství 49 osobám v bytové nouzi. Čtyři domácnosti (9 dospělých s 18 nezletilými dětmi) uzavřelo nájemní smlouvy se soukromými majiteli. Jeden účastník získal krátkodobé azylové bydlení. „Další 4 zájemci (7 dospělých se 3 dětmi) jsou v procesu získání či stabilizace bydlení. Při řešení situace osob v bytové nouzi probíhá intenzivní spolupráce s pracovníky Úřadu práce ČR, poskytovateli sociálních služeb i nadacemi. Všem patří velký dík,“ uzavírá mluvčí radnice Daněk.
Foto pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
