Počasí dnes-3 °C, zítra-2 °C
Úterý 7. února 2023  |  Svátek má Veronika

Naše aktivity soudruhům vadily, říká člen hnutí Havlíčkova mládež. To se před 33 lety vydalo na pochod

Dnes je to přesně 166 let, kdy zemřela významná osobnost, rodák z Vysočiny Karel Havlíček Borovský. S jeho postojem a myšlenkami se ztotožnilo protikomunistické hnutí Havlíčkova mládež, které v naší zemi existovalo na sklonku 80. let 20. století. Toto hnutí, které bylo aktivní hlavně v okolí Havlíčkova Brodu, uspořádalo při příležitosti Havlíčkova úmrtí právě také 29. července v roce 1989 pochod z Havlíčkova Brodu do Borovského rodiště Havlíčkovy Borové.

Tato protikomunistická skupina, neoficiální hnutí, spojovala odpor proti režimu s prvky studentské recese a uměleckého happeningu, které se ideově opíraly o odkaz spisovatele a významného novináře Karla Havlíčka Borovského. 

Rodáci z Vysočiny: Před 167 lety byl K. H. Borovský propuštěn z Brixenu. Po návratu nesměl ani do Prahy a svůj život v podstatě vzdal

Borová u Přibyslavi se právem může pyšnit slavným rodákem. Tím je Karel Havlíček Borovský. Jméno, které v naší zemi určitě netřeba představovat. Ve spojitosti s tímto novinářem, spisovatelem a třeba i politikem si dnes připomínáme jedno výročí -...

Zakládajícími členy Havlíčkovy mládeže byli Pavel Šimon, Petr Novotný a Petr Hrabalík. Doplňovali je další intelektuálně založení mladí lidé z Havlíčkova Brodu. Členové Havlíčkovy mládeže měli kladný vztah k nezávislé kultuře, stáli proti komunismu a hlavně je trápilo to, v jakém stavu je chátrající rodný dům Borovského matky ve městě. Mecenáška z USA poskytla peníze na opravu domu, prostředky byly ale státní mocí zpronevěřeny.

Pavel Šimon na srazu Havlíčkovy mládeže v den pochodu do Havlíčkovy Borové 29. července 1989. Foto: Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod

Členové hnutí sympatizovali se základními myšlenkami Karla Havlíčka Borovského – tedy také uznávali svobodu slova, cizí jim nebyl ani boj proti státnímu útlaku. V některých svých textech se Borovský vymezoval též proti komunismu. „Začali jsme se více zajímat o Havlíčka,” cituje web pametnaroda.cz zakladatele spolku Petra Novotného. „Zjistili jsme, že napsal několik článků věnovaných komunismu, liberální demokracii, svobodě tisku. Takže jsme začali Havlíčka přepisovat, vytahali jsme některé citáty, ty jsme šířili mezi lidmi. To samozřejmě začalo soudruhům vadit, protože když si přečetli článek, kde Havlíček říká, že komunismus se mohl zrodit akorát v poblouzněných hlavách, tak to se jim přestávalo líbit.”

Karel Havlíček Borovský, vlastním jménem Karel Havlíček, se narodil 31. října 1821 v Borové u Přibyslavi. Tento český novinář, spisovatel, básník a politik je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky.  Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození, tedy od Borové. 

Dobrovolníci na úklid 

Havlíčkova mládež začala tisknout Havlíčkovy texty a obecně se věnovala propagaci jeho osobnosti. Stali se také dobrovolníky – například uklízeli parky a další veřejná prostranství, dokonce se formou brigády pustili do výstavby městského stadionu.

Svými četnými aktivitami tak hnutí tvořilo jakousi obdobu Socialistického svazu mládeže (SSM), jen bylo nezávislé. Členové Havlíčkovy mládeže měli i vlastní logo a odznaky. Funkcionáře SSM tím přiváděli k nepříčetnosti a stejně tak i havlíčkobrodské policisty, kteří se museli převléknout do montérek a nastoupit na brigádu s nimi. „A tvářit se, že nejsou ti estébáci, ale že tam přišli pracovat,” dodává Novotný.

Akce, do kterých se Havlíčkova mládež pouštěla, byly pro policii těžko napadnutelné, protože jejich politický podtext spočíval v dobrovolném vykonávání veřejně prospěšných činností. Postupem času si hnutí získávalo větší a větší sympatie obyvatel Havlíčkova Brodu. Od jara roku 1989 se na činnost skupiny zaměřila též Státní bezpečnost (StB). 1. května 1989 se skupina členů Havlíčkovy mládeže zúčastnila oslav 1. Máje, kdy zdravila slavnostní průvod transparentem ve znění „Havlíčkova mládež zdraví 1. Máj!"

Havlíčkova mládež zdraví 1. máj v roce 1989. Foto: Jan Schneider

Osmnáctikilometrový pochod

Nejpočetnější akcí, kterou Havlíčkova mládež zorganizovala, byl pochod z Havlíčkova Brodu do Havlíčkovy Borové, spisovatelova rodiště. Na pochod se 29. července 1989 společně vydalo zhruba 100 lidí, jejich trasa byla dlouhá 18 kilometrů. Aktivisté z průvodu v Borové navštívili muzeum ve spisovatelově rodném domě. Mezi účastníky kolovaly petiční archy několika občanských výzev, například textu Několik vět. Pochod po celou dobu monitorovali policisté, byl nasazený i vrtulník. V Borové pak policie účastníky vyzvala k předložení občanských průkazů a podrobila je lustraci. Vůdčí postavy spolku byly pak opakovaně předvolávány k výslechům. Pavel Šimon byl pak zadržen na demonstraci u příležitosti výročí vzniku Československa 28. října 1989 v Praze na Václavském náměstí a následně strávil dva dny v zadržovací vazbě ve věznici na Pankráci.

Členové Havlíčkovy mládeže se od 17. listopadu 1989 aktivně zapojovali do procesů a organizací protestů v Havlíčkově Brodě a Praze v rámci Sametové revoluce, která ukončila totalitní komunistické zřízení v Československu. Za nových společenských podmínek již činnost iniciativy postrádala opodstatnění.

Do Brixenu přes Batelov se zastávkou v kovárně. Před 170 let byl K. H. Borovský převezen do vyhnanství

Karel Havlíček Borovský. Jméno, které v naší zemi určitě netřeba představovat. A už vůbec ne lidem na Vysočině. Ve spojitosti s tímto rodákem z Borové u Přibyslavi si přesně dnes připomínáme jedno výročí. 16. prosince 1851 byl deportován do...

Znovu po 31 letech 

Na pochod z roku 1989 členové hnutí zavzpomínali před dvěma lety, konkrétně 8. srpna 2020. Podle Deníku se účastníci pochodu vydali na trasu přes Pohled, Stříbrné Hory, Žižkovo Pole do Havlíčkovy Borové, ani tentokrát nevynechali zmiňované muzeum, pak následovalo společné focení před sochou Karla Havlíčka Borovského. 

Další podobná hnutí 

Činnost s obdobným programem vyvíjela také například Oranžová alternativa, recesistické hnutí působící od roku 1986 v Polsku. Happeningy a satirické akce pořádalo třeba pražské hnutí České děti založené na jaře 1988 Petrem Placákem či pražská satirická iniciativa Společnost za veselejší současnost, kterou spoluzakládala a vedla herečka Bára Štěpánová.

Hodnocení článku je 20 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, Jan Schneider | Zdroj pametnaroda.cz, denik.cz, wikipedia.org

Štítky hnutí, mládež, vzpomínka, komunismus, pochod, Karel Havlíček Borovský, Havlíčkůlv Brod, 1989, Karel Havlíček, Havlíčkův Brod, Havlíčkova Borová, Petr Novotný, Kraj Vysočina, Borová, Socialistický svaz mládeže, Sametová revoluce

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.