Jihlavské Muzeum Vysočiny zahájilo pětiletý výzkum zvonů na Vysočině. Je jich víc než tisíc

Žádná ucelená databáze zvonů podle něj zatím neexistuje, informace je možno dohledat jen o zvonech prohlášených za kulturní památku. Výjimkou je pouze Středočeský kraj, kde údaje o zvonech zpracoval Petr Vácha, který je nyní i členem jihlavského týmu.

V okresech Jihlava, Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod chtějí odborníci zkoumat fyzicky každý zvon. Překážkou může být jejich nedostupnost.  „Zejména v kostelech jsme to, myslím, podcenili. Někde k nim vede jen pět šest metrů dlouhé lano, kterým se zvoní. Byli jsme prozatím tam, kde jsme si vystačili s asi třímetrovým žebříkem,“ řekl Malý.

V okresech Pelhřimov a Třebíč museli odborníci kvůli nedostatku času do projektu zahrnout jen některé zvony. Pokračovat ve výzkumu tam budou po zakončení pětiletého projektu.

Prozatím viděli asi padesátku zvonů. Nahrávají jejich zvuk, který pak zhodnotí muzikolog. Následovat budou i analýzy materiálového složení jednotlivých zvonů. Nejstarší zvon, který už je ve výzkumu zařazen, je z obce Zhoř na Jihlavsku a je starý přes 600 let. „Narazili jsme ale i na zcela novodobou zvoničku postavenou u restaurace. Je to důkaz toho, že tématika zvonů je pořád živá. Zvon je předmět, který lidé mají rádi a něco jim říká. Primárně se ale zaměřujeme na zvony starší 50 let,“ uvedl Malý.

Tým chce prozkoumat i zvony, které jsou v muzejních sbírkách. Podle Malého ale sbírky nejčastěji obsahují jen úlomky zvonů zabavených pro vojenské účely během obou světových válek.

Výzkumný projekt Kampanologické památky Vysočiny hradí ministerstvo kultury prostřednictvím programu Národní a kulturní identita. Jihlavské muzeum při něm spolupracuje se středočeským pracovištěm Národního památkového ústavu.